Vlčie diery

Hrozně dlouhej film o partyzánech na Slovensku. Hróóózně dlouhej, nebo spíš zdlouhavej. Všichni chlapi - ti bratři a vůbec všichni - jsou tam skoro stejní, takže od začátku do konce jsem v nich měl zmatek. Jedinej, kdo mi zůstal v hlavě je ten hlavní fašoun, protože vypadal trochu jinak (ale mluvil moc dobře slovensky, na to, že byl Němec). Navíc tam všichni mluvili cizí řečí (a slovensky bylo taky často celkem špatně rozumnět) - hodně nepřeložené a neotitulkované němčiny, ruštiny, taky francouzsky tam mluvili. No a ten příběh taky nic moc. A na koncu ty tanky, jak vypadají jak hračky, tak to je děs. Já vím, že je to starej film a natočenej těsně po válce, takže ještě hodně tím ovlivněnej, ale já to prostě neocením. (06.05.2007)

Emotivní snímek z období SNP. Příběh partyzánů Jano, Matúš, Ondrej, Štefan, kteří se zapojí do boje proti německým okupantům. Moc se mi líbil pan Dibarbora v roli německého důstojníka. Závěrečná scéna na zastavení kolony tanků v úzké cestě mezi skálami, již dnes samozřejmě působí velice komicky. Ale makety jezdily a fungovaly, tak proč by je v té době nepoužili. (29.07.2011)

Ze začátku to na Slovensku vypadalo až moc idylicky, ale se začátkem SNP se to zlepšilo. Na mě tu ovšem bylo dost dialogů v němčině, což je pro mne zcela nesrozumitelná hatmatilka. Tvůrci si trochu naběhli na vidle použitím skutečných dokumentárních záběrů z bojů, protože pak finále s modely a figurínami působilo trochu směšně. Ten rozdíl na ploše jednoho filmu prostě bil do očí. Jinak veskrze dobrá práce a té ideologie tam tři čtyři roky poté nebylo tolik jako v pozdějších socialistických oblbovákách. (25.08.2019)

Že Vlčie diery trpí všemi myslitelnými neduhy snímků z konce 40. let, schématismem počínaje, přes černobílé postavy, patetickou hudbu a melodramatickými momenty konče, s tím jsem byl už dopředu srozuměný, že film má blboučký scénář, kdy příběh silně pokulhává a děj skáče kupředu mílovými kroky, to už je horší, a že bude titul, který měl bezpochyby prioritu, mít tak malý rozpočet, a že se bojové scény zvrhnou v naprostou frašku díky tančíkům, které si vypůjčili z dětského pokoje nějakého dítěte z prominentní rodiny, to už se nedá omluvit ničím. Vlčie diery mají nezpochybnitelně propagandistický rozměr, který můžu tolerovat (a je otázka, jestli můžu) u takového kousku, jako je Kachyňův Král Šumavy, pak tady formální kvality filmu k ničemu takovému nevybízejí. To přepálené hodnocení je jednoduše dané nostalgií a vědomím, že jde o film s protifašistickou a národněosvobozeneckou tématikou. Celkový dojem: 25 %. (11.01.2015)

Je to dosť dobrá vojnová dráma. Má dobrý príbeh o jednej rodine s niekoľkými synmi, ktorí sa v čase Slovenského národného povstania vracajú z rôznych miest domov, do malej dediny pri horách, pričom každý celú situáciu vníma po svojom, ale aj tak sa do povstania zapájajú. A samozrejme ich všetkých čakajú mnohé problémy, no nielen s Nemcami, ale aj kvôli tomu, že dvaja synovia milujú tú istú ženu a navyše jeden z nich sa stal mrzákom. Spracovanie sa mi páči, síce o nejakom plnohodnotnom príbehu sa v tomto prípade ani moc hovoriť nedá, ešte aj ten motív lásky dvoch mužov k jednej žene, ktorý spočiatku pôsobí výrazne ide časom úplne do úzadia, ale filmu to vôbec neubližuje, lebo cítiť, že tvorcom tu šlo o niečo iné. Hlavne zobraziť tieto udalosti z pohľadu čo najväčšieho počtu ľudí z rozmanitých kategórií, takže nechýbajú muži, ženy, starší, mladší, s lepším vzdelaním aj bez neho, samozrejme aj Nemci, pričom každý to vníma po svojom, niekto aktívnejšie a iný sa tomu zase chce čo najviac vyhnúť a toto je zvládnuté výborne, bavili ma situácie so všetkými kategóriami a dokonca ešte aj všetky scény s deťmi sa až prekvapivo dobre vydarili. Pochváliť musím aj skvelú dobovú atmosféru, za čo ale určite môže aj to, že film sa točil len pár rokov po skutočných udalostiach a množstvo nezabudnuteľných scén. A tak tu sa je po celý čas skutočne na čo pozerať. Spokojný som aj po stránke akcie, síce sa tu nenájde žiadna akčná sekvencia, ktorá by ma výrazne bavila, ako celok, navyše aj to množstvo dobových záberov mi prišlo trochu nadbytočných, ale aj tak sa tu nájde plno, skôr takých menších scén, ktoré sa vydarili, napríklad ostreľovanie Nemcov z krytu. A najrozporuplnejšie je rozhodne finále, celá situácia je zaujímavá, ale to kombinovanie hračiek a reálnej akcie mi prišlo skôr len úsmevné. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, najviac vyniká skvelý Františet Dibarbora, ktorý nemeckého dôstojníka zvláda perfektne, ale ideálne mi prišli úplne všetky postavy a to aj bratia. S réžiou a technickou stránkou som dosť spokojný, tvorcovia si síce viditeľne nemohli dovoliť nejaké veľkolepejšie bojové scény, ale to už je to najmenej a hlavne tá atmosféra je výborná. Vlčie diery sú jednoducho klasika, jeden z našich najlepších vojnových filmov, ktorý som už videl viackrát a určite som s ním ešte neskončil. 77% (21.09.2014)