Top Gun: Maverick

Jedno s mála pokračovaní, ktoré je lepšie ako jeho predchodca, aj keď treba podotknúť, že prvý diel žiadne veľdielo nebol a jeho kvality sa určite ľahšie prekonávajú. Dvojku na rozdiel od jednotky, chytil do rúk Tom Cruise už ako skúsený a ostrieľaný producent niekoľkých výborných akčných filmov. Za chrbtom však má aj režiséra, ktorý ma vizuálnu stránku v malíčku (Oblivion, Tron Legacy) a taktiež aj producenta a scenáristu v jednom, s ktorým to ťahá úspešne už dlhší čas (Christopher McQuarrie - Jack Reacher, Mission Impossible) a tak záruka kvality sa pretavila aj do Top Gunu. Jednotka nebola zlá, ponúkla rivalitu medzi hlavnými postavami, tragickú smrť, romantiku, hromadu nalietaných hodín a akčné finále. Dvojka ma podobný príbehový oblúk, akurát je logický posunutá viac v čase. Maverick takmer na dôchodku už síce nezostreľuje nepriateľov, ale dostal za úlohu vyškoliť najlepšiu mladú krv, ktorú Amerika ma v kokpitoch, aby splnili takmer nesplniteľnú úlohu. Je to veľmi pekne prepojené s prvým dielom a postava a aj herec Milles Teller, ktorý hrá syna, zosnulého Maverickovho kamoša, ma veľmi bavil. V prvom diely sa hlavná postava musela preniesť cez smrť kamoša, tu musí nájsť spoločnú reč s jeho synom. Taktiež aj romantika nechýba a na rozdiel od prvého dielu, kde to bolo prehnane sladké, tu mi prišlo v pohode. No a záver neponúkne tento krát iba tri zostrelené Migy, ale väčší rozpočet rozpúta hotovú akčnú adrenalínovú jazdu v oblakoch, ktorá je výborne ozvučená (zvuk, strih zvukových efektov, hudba), perfektne natočená (kamera) a predovšetkým strhujúca až do konca. Pre maximálny zážitok doporučujem vykopať odniekiaľ aj prvý diel. Spokojnosť, určite jeden s kandidátov na film roka. 85% - 4* (28.08.2022)

Už v "Mission: Impossible - Fallout" bylo několik sekvencí, kdy film překračoval hranici fikce a budoval vznešený pomníček nejen svému hrdinovi, ale také jeho představiteli. "Top Gun: Maverick" pak už komplet celý funguje souběžně na rovinách fikce, adorační reflexe a meta komentáře. Když tedy na repliku "The end is inevitable, Maverick. Your kind is headed for extinction." zazní odpověď “Maybe so, sir. But not today.”, neříká to za sebe jen titulní hrdina či Tom Cruise coby poslední plnokrevná hollywoodská hvězda, ale také osmdesátkový model blockbusteru. Všechny kontrolky tu blikají, že tenhle starý/starosvětský kolos by neměl přece vůči té rychlejší, vymakanější, odladěnější a nejnovějším hadrwarem i softwarem napěchované konkurenci jakkoli obstát. Neustále cítíme, že takhle už se to přece nedělá, že doba je někde jinde, že si všichni žádají něco sofitikovanějšího, pokročilejšího a současnějšího (skvělá JitkaCardova má ve svém komentáři naprostou pravdu). Ale tady se prostě stvrzuje, že nezáleží na mašině, ale na pilotovi. Jistě jsou tam cheesy camp a krypto-queer roviny, ale soudě podle uculování publika to nejsou vady, nýbrž součást slastného diváckého prožitku, kdy film na diváky jen nepomrkává, ale tím svým těžko odolatelným pohledem jim hledí přímo do očí. Také můžeme dokonce po vzoru Žižekovy analýzy hudby a koncertů Rammsteinů ve vztahu k nacismu říct, že nám druhý "Top Gun" dává pasivně zakusit scientologii (byť na rozdíl od Rammsteinů není vůbec karikaturní a rozhodně zrcadlenou ideologii nepodvrací). Toma Cruise lze za řadu věcí odsuzovat i nesnášet, ale na rozdíl od ostatních megalomanů současné doby mu nelze upřít, že v jeho oboru, tedy v rámci filmových spektáklů mu není rovno. Nikoli kvůli tomu, jak má napěchované kapsy či jak sdírá své podřízené, ale naopak že všechny dokáže strhnout pro svou perfekcionistickou vizi, kterou si sám tvrdě odmaká. "Top Gun: Maverick" nám hrdě předvádí svůj banální a dávno přežitý motor, který má patřit do starého železa, ale živoucí generátor úžasu za jeho kniplem nám před očima z té rachotiny vymáčkne takový výkon, jako nikdo před ním. ___ pozn. pod čarou: V hrstce melancholicko zasněných momentů i dějových motivů Cruisova óda na létání evokuje Mijazakiho pochopitelně poetičtější a mnohovrstevnatější pomník stíhacím esům "Porco Rosso". (26.05.2022)

Už jsem normálně zapomněl, jaký je to v kině pocítit poctivej Hollywoodskej blockbuster. Až mi to slzy do očí vehnalo. Nic víc, nic míň, než chlapáctví, patos, Tom Cruise a cool záběry na stíhačky. Ne nejhodnotnější, ale stopro nejzábavnější a nejfunkčnější popcorn letoška. Kdysi se točilo líp, takhle. (26.05.2022)

Že umí Kosinski vizuál i emoce už dávno víme, a zde ho navíc Bruckheimer s Cruisem vedou na velmi příjemné vlně nostalgie. Propojení s původním filmem je doslova láskyplné, motivací postav komplexní a rozšiřující. Fanoušci originálu dostanou více a lépe toho samého, s upgradem akčních scén na dosud neviděnou, fyzicky poctivou leteckou show jako od Nolana. Dávno jsem tak nebyl přikovanej do IMAX sedačky. Pátou hvězdu nedávám, protože dějové schéma prvních 90% stopáže bylo bezpečně předvídatelných, přesně tak, aby pohladilo fanoušky originálu. Finálních 10% stopáže je pak pohádkově báječnou hollywoodskou atrakcí. A potěšilo mě zakomponování postavy Vala Kilmera. (25.05.2022)

Po neuvěřitelných 36-ti letech se vrátil Tom Cruise se svojí postavou Peta Michella zpátky na výslunní. Ano, ani teď nechce Tom Cruise svoje fanoušky zklamat a opravdu se pro potřeby filmu naučil létat s americkou bojovou stíhačkou F-14. A to, že natočil materiál ve formě 800 hodin je už jenom bonus. Letecké akční sekvence se poctivě nacvičovali a točili několik měsíců, kdy byli ostatní herci vystavováni přetlaku pod vodou a další vopičárny, který si později můžete dohledat někde na internetu. Pokud jste film už viděli, tak jste jistě ocenili snahu herců i tvůrců, kteří dali přednost reálný filmařině před zeleným a modrým plátnem, který využívají nejenon superhrdinyské žánry, ale i menší a nezávislý filmy, protože každý programátor ví, že vytvořil pozadí na počítači je levnější záležitost než budovat nějaký praktický set reálně cihlu po cihle. Když pak ve filmu vidíte reálný výrazy tváře herců, kdy se jim díky rychlosti a gravitaci různě deformují obličeje, tak to vydá za víc než kterýkoliv CGI fight z moderních blockbusterů. Vrcholem filmu jsou tzv. DOG FIGHTS, kdy se stíhačky vzájemně nahánějí a pokouší se sestřelit jeden druhého. Příběh filmu je poměrně jednoduchý, nenajdete tu žádné zvraty a nebyly byste daleko od pravdy, kdybyste si při sledování řekli, že vám finále filmu připomíná jeden nejmenovaný díl Hvězdných válek… ale to vůbec nevadí, protože Tom Cruise a režisér Nevědomí vyšperkovali všechny ostatní aspekty ve filmu k dokonalosti. Navíc je super, že jedničku vůbec nemusíte vidět, abyste si příběh nového Mavericka užili. Audiovizuální stránku filmu nemusím samozřejmě vůbec kometovat. Za mě byl film obrovský překvapení, který jsem po oznámení nijak nevyhlížel, ale trailery mě utvrdili v opak s tím, že to bude jeden z nejlepších filmů roku. A zatím v mojí TOP trojce je, tak uvidíme jak si proti Maverickovi povedou ostatní film. Pokud náhodou budou tenhle film ještě někde promítat v kinech, ideálně ve 4XD, tak rychle na film vyražte, protože potom z domova to už nebude takový orgasmický zážitek jako z kina. 8,5/10 (02.08.2022)