Laputa: Nebeský zámek

90% - Měl jsem to štěstí, shlédnout tento film v kině. Za mnou sice seděla banda spratků, která svými hlasitými kecy o chuti popcornu a jiných neodkladných věcech všechny rušila... mě ale jen asi deset minut. Přibližně tak dlouho mi trvalo, než jsem se dostal do onoho již známého transu, který u mě Ghibliovky čím dál tím častěji vyvolávají, při kterém přestávám vnímat okolí, a v němž zloba nemá v mém srdci místo. Laputa je po všech stránkách fascinující podívaná, létající scény jsou překrásné, postavy jsou skvěle propracované -jak animací, tak svým jednáním (pirátska mamča Dola vede ligu...), a Hisaishiho hudba z člověka opět vyždíme slzu dojetí navíc. (20.06.2006)

O chloupek z kožichu kocoura Jijiho, stále však za úctyhodné, byť tarbíkem pochybnosti nahlodané patero jitřenek. Na to, že se jedná o ten nejslabší Miyazakiho film, s jakým jsem si do této chvíle stačil přátelsky vyplnit volný čas (hudba je neúnosně syntetizátorová, příběh není z nejoriginálnějších, postavičky vesměs postrádají rozměrnost udávající kokoro čili duši, srdce a jiné haraburdí), nemá to můj oblíbený fantasta-kreativec vůbec špatně rozehrané. Snad to o něčem svědčí. (14.03.2009)

Swiftovsko-Verneovsky laděný epický příběh tajuplného města Laputa. Ve světě, který není dobově určen - připomíná období 1. světové války a průmyslové revoluce (stejně jako další filmy od HM) je nalezen z nebe spadnuvší tělo neorganického původu... Takto začíná putování dvojice dětí, která se posléze ztrácí ve světě pochybných politických praktik a násilí... Viděl jsem to na Štědrý den a přál si znovu otevřít Ukradenou vzducholoď a Guliverovy cesty...+ (29.11.2007)

Klasicky Miyazaki, mozna ze az moc klasicky. Vse se zde odehrava podle jeho trademarku a na rozdil od vetsiny jeho ostatnich filmu nema to neco co by to dohrablo na 5*. Ultra sympaticke hlavni detske charaktery, ktere jsou pronasledovany plejadou "zlounu" + mystika okolo levitacniho kamene a letajiciho ostrova Laputa (cely ten ostrov vcetne prirodnich robotu byl uzasny). Jako vzdy diky Miyazakiho dvornimu skladateli Joe Hisaishi fantasticka hudba. Uz sice ne tak elektronicky dokonala jako v predchozi Naushika, zacina se to blizit klasicke symfonicke pizlacce, ale kdyz je zapotrebi tak to i zde doplni magicke zvuky analogovych syntezatoru, ktere to cele hned dostavaji do nove dimenze. 8/10 (22.01.2010)

Miyzaki má obrovský talent na tvoření těch nejfantastičtějších prostředí jaké si snad jde představit, i kdyby to byl třeba hravý steampunk plný ocelových vzducholodí brázdících mraky jako vlny oceánu a hledajících ztracený létající ostrov ne nepodobný bájné atlantidě. Laputa: Castle in the Sky sice je jen pohádka pro děti, ale......... moc krásná pohádka. (05.03.2007)