Laputa: Nebeský zámek

ŠTĚSTÍ, KTERÉ VZÁCNÉ KAMENY LIDEM DÁVAJÍ, SE MŮŽE OBRÁTIT V NEŠTĚSTÍ..... /// Když ,,spadne z oblakov“ ženská (dobře holka. Malá…), smrdí to průserem nejen na Slovači. V Japonsku se k vládě přidávaj ještě piráti (anonymus?), páč tahle holka je klíčem k Laputě, ukryté tam někde za mraky…. Když anime, tak kvůli příběhu. Tady to je trochu dlouhá pohádka o záchraně mimozemský země před idiotama. Poselství jasný, ale Zámek v oblacích mě nadchnul (opakuju: nadchnul!!) mnohem víc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Před lety nám na pole (z vrchu) spadl robot. A teď kolem začala levitovat nějaká holka. 2.) Po moci toužím víc, jak po dobrým srdci. 3.) Thx za titule ,,Unbre“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * (04.07.2012)

Naprosto nechápu to, že čeští distributoři téměř úplně ignorují japonské anime. Laputa je úžasný rodinný film a vidět ho jako malý kluk, asi by to byl nejsilnější filmový zážitek mého dětství. Na druhou stran i dnes jsem byl unešen. Jen je škoda, že české děti a samozřejmě nejen ony jsou o tyto filmové klenoty (zatím) ochuzeny. Miyazaki vytvořil ucelený nádherný fantastický svět, kde je každý detail impozantní: krajina, města, létací stroje, tvorové, zkrátka vše. V souvislosti s tímto režisérem se vybízí slova jako génius, nebo umělec. Laputa svými obrazovými vjemy nakládá divákovi už od začátku a s přistáním v létacím městě se intenzita těchto podnětů ještě zvýší o tolik, že si divák musí ze vší té nádhery držet čelist, aby mu neodpadla. Tak krásný svět se nikdy nepodaří vytvořit digitálně. (04.11.2005)

Na Laputě je trochu vidět, že příběh se kroutí všemi směry jenom aby bylo dosaženo těch důležitých vizuálních motivů, přičemž postavy jsou zde obecně trochu papírové. V druhém plánu ovšem vykresluje zajímavý svět jakési nedávnou válkou zplundrované země, která se nebyla schopna ještě společensky zotavit. V pohledech na býlím porostlou krajinu vidíme zarostlé obří krátery po artilérních útocích, země je provrtaná chodbami opuštěných, vytěžených dolů a charakter měst, staveb a infrastruktury napovídá k tomu, že v jeden okamžik docházelo v daném území k monstrózní, skokové industrializaci, jejíž produkty byly zjevně odvedeny někam jinam. Správní složky země jasně napovídají, že zde stále vládne armáda a nikdo se nestará o opuštěné komunity dělníků ponechaných k živoření v opuštěných průmyslových centrech. Mijazaki by v tomhle vykreslení dle svých slov inspirován svojí návštěvou Walesu během hornických stávek, kdy sledoval zchudlé komunity tvrdých mužů a žen bez naděje se bouřící proti arogantní, anonymní státní mašinérii, která jim sebrala všechno, čemu kdy rozuměli. Trochu hořké pak je, že jim ve svém díle může pak nabídnout akorát naději ve formě vzdušného zámku, díky jehož přítomnosti se vládnoucí garnitura zlikviduje ve své přezíravosti a hamounství sama. (11.04.2024)

Miyazakiho Laputa mě sice neohromila tolik jako jeho dechberoucí "trilogie" (pracovní název) Cesta do fantazie, Zámek v oblacích a Princezna Mononoke, ale i tak jde o vysoce nadprůměrný animovaný film, který stojí vysoko, co se týká kvality. Pro Miyazakiho typický motiv vztahu dívky/ženy a chlapce/muže, z nichž jeden není až zase tak úplně obyčejný člověk, má i zde své místo. Přítomny jsou i úžasné a propracované výjevy, které jsou plné neomezené fantazie. Tentokrát je zde zobrazeno jisté vizionářství - dobývání dokonalého místa, které se zdá být na první pohled nedosažitelné. Film nepostrádá ani vtipnou linii, o kterou se postaraly zejména postavy pirátů v čele s Dorou. Zkrátka opět skvělý filmový zážitek, což není u Miyazakiho nic neobvyklého, nýbrž jde prakticky o samozřejmost. (02.04.2013)

Létající Ostrov pokladů. Dobrodružný, lehce melancholický a emotivní příběh o hledání jednoho snu, síle moci, přátelství a jedné zapomenuté legendě. Po technické a hudební stránce má blíž „Naušice z Větrného údolí“ než k pozdějším Mijazakiho filmům, v hloubce obrazu ho ale dosud nepřekonal snad ani žádný 3D animák. Jednoznačné must-seen na velkém plátně. Možná vám bude příběh připadat všem těm „Pirátům“ a "Atlantisům" trochu podobný, ale pro mě má úplně jinou duši. Škoda, že jsem film neviděl, když mi bylo tak 10-12, možná bych měl zážitek na celý život. (14.03.2005)