Procitnutí

Věřil jsem v lepší duchařinu, pomalu měsíc netrpělivě čekal na titulky a ono z toho nic. Atmosféra vymizela, žádné lekačky a první půl hodina naprosto ohromně nudná. Poté hodince se vše aspoň trošku rozjelo, ale diváka nebaví čekat na rozjezd hodinu, to ho dost otráví. Příště se zaměřit na děj a hlavně na daleko lepší atmosféru. Já si nemohu pomoc, ale v tomto případě se jedná spíše o thriller než horor... 4/10 = 45% (12.03.2012)

Strašlivá škoda. Herci, prostředí a kamera super, jenže co je to všechno platné, když film nedovede to nejdůležitější - Vtáhnout do děje. Atmosféra se skoro nedostavuje, osobně jsem si jí užil jen u scény s domečkem pro panenky a v tu chvíli jsem měl pocit, že sleduji úplně jiný, lepší, film . Zbytek bohužel ani zdaleka nedovedl zaujmout, scény jdou jedna za druhou s tím, že ve mně nenechaly absolutně žádný napínavý pocit a těch pár lekaček, co ve snímku jsou, je tak průhledných, že víte na vteřinu přesně, kdy přijde ono BAF. Rejža je tam hodil asi z povinnosti podle šablony. Závěr to celé tak nějak docmrndá a člověku tak zůstane v ústech divná pachuť. Přitom to mohl být fakt dobrej horor... (10.01.2017)

Nečekal jsem, že mě Procitnutí takhle sejme. Donedávna jsem o něm ani nevěděl. Byla to pro mě jedna z těch mnoha generických duchařin, kterých se v tý době objevily mraky, a úplně mně proplula pod radarem. Jenže teď jsem objevil Stephena Volka. Britskýho hororovýho scénáristu, kterej má na triku osmdesátkovou podivnost Gothic a Friedkinovu Chůvu. Já ho teda začal registrovat až teď, když mně udělal radost kanadským Polibkem a stylovým Oktanovým kultem. Navíc taky napsal kultovní televizák Ghostwatch a populární sérii Afterlife. Moc pěkný portfolio, řekl bych. Standardní kvalita udržovaná přes třicet let, to neumí každej. Takže jsem si sehnal i Procitnutí, nenechal se odradit totálně podstřeleným hodnocením a šel do toho. A film mě naprosto pohltil. Ze začátku jsem byl nedůvěřivej, ale Volk je suverénní tvůrce, a Murphy jako režisér odvedl špičkovou práci. Na to, že je film poměrně delší, tak mu nikdy nespadne řetěz, ba co víc, ke konci pekelně graduje a já napětím ani nedýchal. Herci jsou skvostní, charaktery a jejich motivace uvěřitelný, atmosféra perfektní, kamera úchvatná a hudba víc než výborná. Tohle se zkrátka povedlo. (01.01.2024)

Škoda překombinovaného závěru, protože tady bych uvažoval i o plném počtu hvězd. Hlavní hrdinka je sympatická a zahrála svou roli skvěle. Soundtrack byl děsivý, chytlavý a hodně pomohl k parádní atmosféře v internátni škole. Lekačky člověka vylekaly, že se málem pokakaly, takže naprostá spokojenost. Až na již zmíňovaný závěr. (21.06.2012)

SLUNÉČKO, SLUNÉČKO, DOMŮ SPĚCHEJ. DOMEČEK SVŮJ SEŽEHNOUT NENECHEJ. ZAHYNULA MLÁĎÁTKA TVÁ, JEN JEDNO TĚ TAM ČEKÁ..... /// Rok 1921. Lovci duchů maj žně. Většinu ovšem místo strašidel straší Florence a její metody (takovej Johny Deep v sukních? – bez Burtonovskejch udělátek - samozřejmě...). Samý prdelky, ale co když se objeví nějakej pravej? Starý sídlo, chlapecká škola a klučina, co chce bejt (už několik let) na každý fotce. Film začne ,,vonět“ krásnou duchařskou atmoškou, vzdělaná Florence je tak...tak.... no že i duchové ji musej nenávidět, začíná noc a po chodbách se začíná potulovat tolik věcí (lidí). NEMĚLA BY SIS DÁT POZOR SPÍŠ NA TY ŽIVÝ? Zamkněte barák....jde do tuhýho! Husina vobčas proběhne, tempo je sympaťácký, ale pak se to tak nějak posere, tempo uvadá a rozuzlení (byť vyloženě nezklame) ničím neohromí. Škoda. Už jsem se těšil, že začnu vidět svoje vlastní duchy! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem na chlapečky. 2.) Jsem na chlapečky a na BBC. 3.) Thx za titule ,,Doublejo“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (28.04.2012)