Wir sind die Nacht

"Nora, obsluha nie je v menu..." - NORA: " Zákusok odchádza" :)) "Wir sind die nacht" je rozhodne viac drámou ako hororom. A s tým treba rátať. Keďže som od Nemcov nečakal nič svetoborného - film ma prekvapil viac ako výsledok v osem-smerovke. Príbeh veľmi dobrý. K výstižnému Hamletovmu citátu: "..byť či nebyť.." - by som už len dodal - upírom?? Všetko má svoje plusy a mínusy. (07.02.2012)

Dennis Gansel znovu recykluje Hollywood a po jeho posledních režijních počinech, které patří k tomu nejlepšímu, co se za poslední léta ke mně z Německa dostalo, není na místě údiv, že tentokrát to dopadlo mnohem lépe, než jeho první „prcičkovská“ Hollywoodská variace. Upíři prostě frčí, ať už se to někomu líbí nebo ne. Wir sind die nacht nevnáší do žánru nic nového (snad jen absence mužů - krvesajů, jichž se jejich dámské protějšky prostě a jednoduše zbavily), ale nevidím to jako mínus, má svoje kouzlo, několik nezapomenutelných scén a na mladou generaci z řad herců se dobře dívá (Jennifer Ulrich, Max Riemelt). Jen škoda, že němci v některých momentech nepřitlačili víc na pilu, přeměna hlavní hrdinky si o to přímo říkala. Chci pokračování! 80% (23.04.2011)

Užívané přirovnání "německý Twilight" je veskrze adekvátní, jen se sluší dodat, že místo konzervativních emo holek je "My jsme noc" cílené na emo rebelky (které ovšem jsou také konzervativní). Namísto ctnostné a pannenství adorující romance Belly a Edwarda se zde otevírají motivy lesbické lásky, opojnosti světa upírů a částečně i emancipace. Jenže vyprávění ve výsledku stejně směřuje do tradicionalistických močálů heterosexuality. Po zhlédnutí tohoto filmu a německy rychle zběsilého "Abgefahren" se nelze ubránit otázce: Co mají Němci proti lesbám, potažmo homosexualitě? Až v roce 2004 přišla "Letní bouře" coby první německý mainstreamově zaměřený snímek, který zobrazoval homosexualitu pozitivně. Lesby na podobný milník v tamní kinematografii evidentně stále čekají. Stejně jako v "Abgefahren" se i zde sexuálně zmatená hrdinka dostane do společnosti leseb/upírek, ale posléze cele podlehne okouzlení mužným detektivem a lesby/upírky se ukáží jako zákeřné a nezdravě prostopášné vražedkyně. Na rozdíl od "Abgefahren" není "Wir sind die Nacht" sexistické a je o mnoho řádů řemeslně lepší. Snímek zručně zakrývá svůj nízký rozpočet a šálí publikum vycizelovaným vizuálem a impresivními obrazy nočního života, ale nikdy neukazuje akční sekvence, které probíhají záměrně zmatečným střihem či mimo obraz (což ale může současně být vědomá volba s ohledem na to, že cílovým publikem jsou dívky, které moc akce nezajímá). Nelze však odhlédnout od faktu, že vyprávění v zásadě slouží k usměrnění sexuálně rozháraných děvčat do "správné" heterosexuality, neboť jak uvidí na osudu lesbických postav, čekalo by je v náručí ženy jen kruté podřízení nebo naopak zasloužený trest za případnou frivolnost či přímo dominanci. Ale nutno uznat, že tuto linii film bravurně maskuje lákavým povrchem a dramaturgicky pečlivě stupňovanou dramatičností. Pokud účelem tvůrců bylo natočit dílo nenápadně démonizující lesby, pak nutno uznat, že uspěli. V tomto ohledu totiž "Wir sind die Nacht" představuje konzistentní dílo - včetně přímočarého příběhu o hledání sebe a klíčových sekvencí, kde je vidět, že si hrdinka proměněná v upírku nezadá nejen s vražděním, ale ani se sexem. (09.06.2011)

Wir sind die Nacht je průměrně natočený horor, ve kterém si najdou své i romantické peripetie, nicméně celkem značně mu škodí absence nějakého většího napětí, které bych u filmu podobného žánru očekával. Divák rovněž v průběhu celého snímku nezaznamená žádné lekačky, nebo "bubáky", protože tu prostě nejsou. Avšak musím pochválit herecké obsazení (možná kromě té trhlé upírky Nory) - nejvíce mě zaujaly Nina Hoss (Louise) a Jennifer Ulrich (Charlotte). Zkrátka horor, který bych nazval "lehkým" - je plný akce a má slušnou atmosféru, ale prostě jsem se vůbec nebál (možná jsem až příliš náročný). (07.07.2013)

Guilty pleasure jak má být - od prvního záběru jsem umíral blahem z toho, jak zábavně je to natočeno. Film atmosférou podobný jako Blade, vizuálně precizní jako Ať vejde ten pravý, a cynický, zábavný a nápaditý, jak jen může být. Strašně mě na tomhle filmu bavila kamera, lokace, obsazení, hudba, střih, a v neposlední řadě i zvuk mluvené němčiny (vidět tenhle film v původním znění je jediná volba! oprášit svou němčínu nebylo nikdy zábavnější od té chvíle, co se dá z netu stáhnout tahle německá upíří pecka. V níž - to mi osobně přijde hodně zajímavé - nezazní paradoxně slovo UPÍR ani jednou). I na podruhé mě tento film naprosto dostal a vyloženě mi zvednul náladu - pro mě osobně je to naprostá srdcovka, na kterou nedám dopustit. (23.03.2013)