Gilda

Úplný konec filmu mi sice přišel slabý, ale jinak je to překvapivě kvalitní noirovka s rozkošnou Ritou jejíž Gilda je jako černá díra vášně, vtahující do sebe (auto)destruktivně vše a všechny... Rukavičkový striptýz je -bez nadsázky- jednou z nejlascivnějších cudných scén jaké lze na stříbrném plátně vidět. (27.03.2020)

Bavilo mne to napětí mezi ústřední trojicí. Skvostná Rita Hayworth flirtující s úlisnými argentinci, což brnká na nervy jejímu expříteli, sympaťáku Glennu Fordovi, který se momentálně nachází v roli poskoka pro manžela Gildy, nebezpečného George Macreadyho. Jako vztahový film je to perfektní. Bohužel naivní zápletka s kartelem mě nebavila a přijde mi, že je tam tak nějak navíc. Ještě mě zaujal poskok, co furt hlavního hrdinu stíral, že je buran. Každopádně nejvíc mi utkvěla scéna, kdy Rita Hayworth zpívá Put the Blame on Mame a hraje při tom na kytaru. (04.08.2013)

Jelikož jsem nebyl na rozdíl od (nejen) zdejší většiny tak oslněn Ritou, dostalo se mi pouze slušné detektivky, kde se hlavní postavy chovali místy trochu podivně. Téma mírně psychopatické lásky "až za hrob" sice výrazně lépe (a temněji) zpracová např. Polanski v Hořkém měsíci, ale jako solidní ukázka vyřizování účtů pomocí psychologické války film určitě obsotjí. Nicméně od Rity jsem čekal poněkuď více, to už mě spíš zaujal Glenn Ford. (03.02.2011)

Rita Hayworth pohodí hlavou a mne bolo jasné, prečo sa ten pohyb stál kultom a pretrváva vyše pol storočie. Jej Gilda je bezpochyby úžasná po každej stránke, či sa smeje, smúti, zúri, spieva, tancuje. Čo sa týka snímku, je klasickou ukážkou film-noir, scenáristicky aj réžijne perfektne zvládnutý, nedá mi však nespomenúť určitú podobnosť s Casablancou ( ústretový policajt, temná minulosť, milovaná žena, prostredie ). (13.05.2009)

Gilda je pro mě jeden z těch slabších noir filmů, jelikož občas mi připadalo, jako kdyby ztrácel dech a nabízel tak prostor pro nudnější pasáže (zejména ty písničkové). Přesto však jde o výbornou přehlídku hereckých výkonů a skvělé dialogy pak mnohé scény povyšují na uplně jinou úroveň. Více než dobře je zde namixována milostná linie příběhu s tou kriminální a dramatickou a musím se přiznat, že konec jsem očekával poněkud jiný. Nebudu vychvalovat Ritu Hayworth, jelikož v každém druhém komentáři je zmíněna, takže vzpomenu dvě mužské postavy. Johnny Farrell, resp. Glenn Ford byl sympaťák chlap. Pořád jsem si kladl otázku, odkud jej znám a už vím, že ze Supermana :) A ještě nesmím opomenout postavu Pia, jehož "filozofie obyčejného člověka" měla často velkou sílu. Jak by řekl on sám: "Na křupana dobry." (29.03.2011)