Réžia:
Clint EastwoodScenár:
Dustin Lance BlackKamera:
Tom SternHudba:
Clint EastwoodHrajú:
Leonardo DiCaprio, Armie Hammer, Naomi Watts, Josh Hamilton, Geoff Pierson, Cheryl Lawson, Kaitlyn Dever, Sadie Calvano, Judi Dench, Josh Lucas, Ed Westwick (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Skutečný příběh Johna Edgara Hoovera, zakladatele FBI, který této americké instituci vládl pevnou rukou téměř 40 let... Píše se rok 1919, prvním šéfem Edgara je na ministerstvu spravedlnosti Mitchel Palmer. Bojují spolu proti bolševikům. Komunisti v jednu noc nechali vybuchnout 8 bomb v domech senátorů, soudců a politiků, kteří proti komunistům bojovali. Palmer přežil jen náhodou. Když Edgar přijede na místo výbuchu, diví se, proč nikdo nesbírá důkazy, nepátrá po atentátníkovi a vezme vše do vlastních rukou. Vyšetřovatelé totiž neuložili mezi důkazy ani zbraň atentátníka, ani jeho krev, která se u domu našla. Jen tam všude uklidili. Nikdo si nevážil kriminologie, neexistovaly federální úřady ani FBI. Tento večer Edgarovi otevřel oči. Když mu bylo 24 let, pověřil ho ministr spravedlnosti Ston vedením nově vzniklého úřadu pro vyšetřování. Edgar byl přísný a vyhodil každého, kdo nebyl loajální, dost chytrý nebo fyzicky zdatný. Edgar začal jako první využívat pravomoci deportace, sbíral a katalogizoval informace o všech radikálech v zemi. Každý se bál jeho tajného sejfu s materiály. Později komunisty coby největší hrozbu státu vystřídali zloději, únosci a bankovní lupiči. Po roce 1932, kdy dojde k únosu dítěte slavného letce Lindberga, zakládá FBI vědecká pracoviště, získává právo zatýkat a nosit zbraň. (TV Nova)
(viac)Videá (1)
Recenzie (489)
Od dvojice DiCaprio a Eastwood si iste mnohí sľubovali veľa, ale ja nepatrím do skupiny, ktorí film úplne zatracujú. DiCaprio predviedol ďalší výborný výkon a ani príbeh o zakladateľovi FBI nebol zlý. Jeho nasadenie a odhodlanie som obdivoval, filmu môžem vytknúť iba istý chlad. Možno to spôsobil Edgarov nie veľmi pekný súkromný život, možno chýbalo pár chytľavejších scén. Niekde sa stala chyba a asi ťažko bude tento film pre niekoho srdcová záležitosť, ale na druhej strane to nejakým veľkým sklamaním nazvať nemôžem. Rád som si film pozrel, zoznámil sa s postavou J.D.Edgara a čas strávený pri filme nepokladám za stratený, pretože film je aspoň informačne bohatý a po hereckej stránke bravúrne zvládnutý. Nebol to síce strhujúci zážitok ako sme u Clinta zvyknutí, ale ktorý režisér má kariéru nabitú iba samými hitmi? 60%. ()
Clint Eastwood umne vystihol život prvého šéfa FBI Johna Edgara Hoovera od počiatku jeho kariéry do smrti. Do svojho životopisného projektu zahrnul všetky peripetie životnej cesty, nech už sa jednalo o bezbrehú nenávisť voči komunistickej hrozbe, založenie Federálneho úradu pre vyšetrovanie a jeho postupné modernizovanie len aby držali krok zo zločincami, zvláštny pracovný a súkromný vzťah k svojmu kolegovi Clydemu Tolsonovi a napokon aj významný vrelý vzťah k matke, ktorá mu radila a povzbudzovala ho a bola hnacím motorom v jeho kariére. Scenár považujem za poctivý základ snímku, nielen preto, že pracuje v dvoch časových rovinách, ale hlavne svojou kvalitou a precíznosťou. Leonardo DiCaprio sa snáď narodil ako J.Edgar, dal postave ambicióznu buldočiu snahu vybudovať niečo nevídané, ale aj cit pre vlastnosti, ktorými postava amerických dejín disponovala. 4+ ()
Edgara nepovažuju za nejhorší Eastwoodův film, ale spáchat s tak úžasným námětem a obsazením tak (pod)průměrnou podívanou je na pár facek, a když vezmu rozdíl mezi výsledkem a ambicemi, pak jde bohužel z mého pohledu o největší Eastwoodův režijní neúspěch. Eastwood zklamal jako vypravěč, jeho režie je bez nápadů a scénář taky nepatří k těm, které by se daly označit za skvost. Když srovnám Edgara s Božským od Paola Sorrentina, pak Eastwood na poli životopisných snímků ostudně selhává. Jako televizní snímek, dejme tomu, ale jako velký příběh o velké legendě americké politiky a kriminalistiky a zakladateli jedné z nejznámějších institucí USA prostě ne. Celkový dojem: 40 %. ()
Mály, úchylný no přece božský J. Edgar. Nebýt jeho, dnešní podoba kriminálek od Las Vegas po Miami by byla jen trapná napodobenina kovbojů na dalekem západě, ehm. Možná to o něčem bylo, no já sem divák konzumní, ne pseudoejakulárni, který se bude ukájet nad kamerou, střihem, tlustoprdím DiCapriem... já se kurva nudil a je mi jedno, že tam děda háže jakési 2 linie, které se v určitém okamžiku spojí, najednou Hoover umírá a biografie je konec a co se mi dostalo?! ctižádostiví workoholik, který taji své pravé já a žije, až do své smrti s matkou převede renesanci FBI do dnešní podoby tím nejnudnějším způsobem. V určitém veku, to bezpochyby docením, momentálně 4/10 ()
Clint Eastwood vytvoril "ťažký, nákladný vlak", so silným ťahúňom v podobe obsadenia L. DiCapria, ktorý sa urputne prebíjal svojím životom, ktorý nikde a pred ničím nezastavoval, až kým nedošiel do cieľa. Jeho nákladom bola ostrá sociálna a politická situácia vtedajšom období, pôvod a korene FBI ako aj životopisný list J. Edgara Hoovera, písaný "jeho vlastnou krvou", ktorý odzrkadlil jeho pozitívne aj negatívne vlastnosti v jeho ctižiadostivom a niekedy až povrchnom správaní. Podľa mňa sa vlak nevyhol tmavým a dlhým tunelom, ktoré ho sprevádzali hlavne zo začiatku a pár krát aj neskôr, takže dej upadal do matných, teoretických a nezáživných hladín. Od pána Eastwooda som očakával lepšie vykreslenie a zakusnutie sa do vzniknutých kriminálnych prípadov, takže u mňa tentokrát 50%. ()
Galéria (82)
Zaujímavosti (15)
- Claire Danes měla hrát ve filmu. Poté, co se dozvěděla že Leonardo DiCaprio hraje ve filmu také (v roli J. Edgara Hoovera), odmítla. (Čiban)
- Hlavním asistentem byl při výběru lokací Čech žijící několik let v Los Angeles Pavel Štěrba. (PauloZ)
- Skutečný J. Edgar Hoover byl ředitelem FBI v letech 1935 až 1972. Během jeho funkčního období se v USA vystřídalo celkem šest amerických prezidentů, kterými byli Franklin D. Roosevelt, Harry S. Truman, Dwight D. Eisenhower, John F. Kennedy, Lyndon B. Johnson a Richard Nixon. Hoover zemřel v 77 letech na komplikace spojené s vysokým krevním tlakem. Na počest jeho celoživotní práce bylo jeho tělo vystaveno v rotundě Kapitolu a později pohřbeno poblíž hřbitova amerického Kongresu. (Darth Maul)
Reklama