Borgiovci

Seriál se zařadil k mým oblíbeným "historickým" počinům od HBO podobně jako Řím a Tudorovci. Ani v tomto případě se tvůrci nenechali příliš svazovat skutečnými událostmi a ohýbali si historii tak, jak zrovna potřebovali, ale já s tím u těchto HBO záležitostí počítám, takže mi to nekazí výsledný dojem. Navíc mám pak důvod pátrat po tom, v čem se od skutečných událostí odchýlili, takže je možné, že budu o něco vzdělanější:-) Jako bonus jsem dostal naservírovány různé pokrytecké církevní praktiky, takže jsem měl další důvod k blahé spokojenosti. (21.07.2019)

Jak si udržet moc a moc se při tom nezacákat krví - Příručka pro začínající papeže. Stejně jako hrdinové Jordanových filmů, musí také Rodrigo Borgia skrývat, kým ve skutečnosti je. Pod třpytivým povrchem, pod líbivými maskami, skrývá své pravé zájmy. Aby nevypadl z role, nechá sem tam zabít nebožáka, který ho prokouknul. Stejně tak ostatní členové jeho prohnilé, krve a smilstva lačné famílie. Role jsou rozděleny jednoznačně: ženy svádí, muži vraždí. Téma těla a tělesnosti v menší či větší míře zpracovávají všechny epizody. Odosobnění tělesné schránky dosahuje vrcholu v samém závěru, kdy je lord Sforza během neskutečně ponižujícího procesu (spravedlnost v pojetí Borgiů = nástroj osobní msty) přinucen použít vlastního těla coby důkazu. S Tudorovci, jejich seriálovými příbuznými z britských ostrovů, pojí Borgie upovídanost. Postavy promlouvají i tehdy, kdy by neškodilo mlčet, a o tom, co by stačilo vyřknout/vyjevit jednou. Špetka cynismu, vlastní postavám i nakládání s nimi, Borgie nad Tudorovce povyšuje: těžko je vnímat jako rodinné drama, nevyjímaje idylický, ve svém jádru vrcholně cynický poslední záběr. Není-li uším vinou naivity dialogů (a s tím související naivity postav, měnících svá stanoviska s lehkostí, s jakou sfouknete svíci) dopřán dostatek chutné krmě, oči budou díky pompézní výpravě zaručeně nasyceny. Nádherné, vždy, žel bohu, čistočisté kostýmy a vyblýskané podlahy rozlehlých interiérů strhávají pozornost k mizanscéně. Stejně tak figury, jež se v záběr vynořují a ze záběru mizí dle významu, jež jim v zostra rozjeté hře pro pokročilé intrikáře náleží. Zvlášť v kombinaci s náboženskými chorály působí interiérové scény majestátněji než exteriérové boje tisícihlavých, očividně digitálních armád. 75% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Nefarie (15.08.2011)

Vynikajúce spracovanie osudov a tragédií rodiny Borgiovcov. Druhá séria sa mi pozdávala viac. Aj vývin hercov je skvelý. Ich umenie sa stupňuje každou časťou a všetci si ma postupne veľmi získali. David Oakes by mal hrať len záporákov, proste si ho už ani neviem predstaviť v kladnej úlohe. Som síce trošku poznačená knihou Gordana od Zagorky, kde boli niektoré z postáv načrtnuté a moja fantázia si ich spracovala inak. Ale vo väčšine prípadov sa zhodujú moje predstavy s predstavami režiséra. A tie úvodné titulky? Mokrý sen grafika...krása... (08.12.2012)

1. SÉRIE_ Na pohled jsou Borgiové pěkní (obzvlášť tedy Cesare), ale jsem trochu rozčarovaná. Třetí hvězdičku dávám čistě za vizuál. Kde je vášeň, oduševnělost nebo alespoň živočišnost, TO něco, čím tepe Řím? Proboha, Borgiové byli Španělé, jsme v horkokrevné Itálii, středověk se sváří s renesancí. Z toho se dal vytřískat materiál! Série ale má své strhující momenty: hororová linie s vycpanými oponenty (to pak člověk ocení jemnocit Ironsova Rodriga, ve srovnání s jinými), zápletka s francouzským králem, věrný psychopat Micheletto (Sean Harris je fakt umí), šikulka Lukrézie... 2. SÉRIE_o 100% lepší! Zvyšuji hodnocení. Konečně trocha té vášně a zvrhlosti! Už nikdy nebudu mít chuť na neapoleskou omáčku... (14.02.2013)

Zatím mám za sebou první sérii, zpočátku to bylo poněkud mdlé, a zejména intriky, které by měly být hlavní devizou seriálu, mě nijak zvlášť nezaujaly. Časem to ale začalo dostávat grády. Z postav u mě jednoznačně vede Karel VII. Francouzský, který v podání celkem neznámého Michela Mullera působí jako velmi zábavný degenerát. (24.08.2016)