Joan of Arc
Réžia:
Victor FlemingHudba:
Hugo FriedhoferHrajú:
Ingrid Bergman, José Ferrer, J. Carrol Naish, Francis L. Sullivan, Ward Bond, Shepperd Strudwick, Gene Lockhart, John Emery, Cecil Kellaway, Selena Royle (viac)Obsahy(2)
Panna, vojevůdkyně, kacířka i mučednice aneb superhvězda patnáctého století. Ingrid Bergmanová v americkém historickém filmu, oceněném dvěma Oscary. Koncem dvacátých let patnáctého století zmítá Francií již téměř sto let trvající válka s Anglií, jejímiž důvody jsou spory o územní državy i o následnictví francouzského trůnu. Anglická vojska okupují sever Francie a pomalu postupují dál na jih. Negramotná dívka Johanka, dcera zámožných lotrinských sedláků, předstoupí v té době před královského správce s tím, že slýchá hlasy a že se jí zjevují andělé a světci. Ti jí prý zvěstují, že si ji Bůh vyvolil, aby rodnou zemi zachránila. Dostane se až na dvůr korunního prince (dauphina) Karla, který byl legitimním nástupníkem francouzského trůnu, avšak z politických důvodů přišel o dědické nároky. Jana jej přesvědčí o svých viděních a Karel ji skutečně postaví do čela válečného tažení. Díky jejímu nezlomnému přesvědčení se vojsku podaří v bitvách prolomit anglické úspěchy a mimo jiné osvobodit významné město Orléans. Především díky ní je dauphin nakonec přece jen korunován na krále Karla VII. Z Johanky je národní hrdinka. Jenže svůj politický úkol splnila. Pro krále ztratila na významu a Angličané spolu se svými burgundskými spojenci ji považují za nebezpečnou. Její osud je zpečetěn... (Česká televize)
(viac)Recenzie (26)
Nemůžu se vyhnout srovnání s posledním velkým filmovým zpracováním legendy o Janě z Arku z roku 1999 od Bessona. Flemingův film pro pamětníky je poetičtější, moc mu nepřidaly "divadelní" kulisy a největší problém jsem měl s tím, abych při pohledu na bezmála čtyřicetiletou milfku uvěřil tomu, že jí je o dvacet míň. Navíc její výkon byl příliš strojenej a topornej (dost se to ale zlepšilo v závěru, při soudním procesu), takže vítězí odvázaná, bláznivá a hlavně opravdu mladá a charismatická Bessonova Johanka v jeho mnohem atmosféričtějším snímku. ()
,,NEVERTE JEJ, MôJ PANE." ,,SNAŽÍM SA JEJ NEVERIŤ, ALE ZAKAŽDÝM KEĎ JEJ POZRIEM DO OČÍ, MYSLÍM, ŽE HOVORÍ PRAVDU." __ Na svoju dobre veľmi zručne odvedené dielo, ktoré vtedy paradoxne u divákov príliš neuspelo. Ako už predo mnou napísal užívateľ "zorro", Jana z Arku je skôr ,,rýdzou" historickou drámou než akčným snímkom. Tvorcovia nám síce ponúkajú len jednu bitku, ktorá je v podstate aj jedinou akčnou scénou filmu, tá aj napriek tomu, že v nej (prirodzene) veľa krvi špiechať nebude, zaujme viacej svojou dynamikou a prehľadnosťou, čo u mnohých súčasných filmov vôbec nevidíme. Ingrid Bergman je samozrejme ťahúňom celého filmu a jeho hlavnou hereckou osobnosťou a oscarová nominácia bola určite zaslúžená (rovnako tak aj v prípade José Ferrera), predsa len však miestami pôsobí príliš teatrálne, až afektovane. Ospravedlnenie vidím jedine v tom, ako je napísaná postavy Jany, resp. ako na ňu pozeráme dnes. A istým spôsobom treba prehrýzť aj to, že maskéri nemali prílišnú snahu urobiť z 30 ročnej herečky 19 ročne dievča. Film som videl v dva a pol hodinovej verzii, ktorá na mňa pôsobila pomerne celistvým dojmom. Súdny proces, ktorý tu zaberá celú 1/3 deja ma vôbec neunavoval, i keď nemôžem povedať, že miestami by som niečo vystrihol a inde zase prilepil. Spomeniem napr. časť, kedy sa Jana modlí v chráme a v nasledujúcej scéne ju už vidíme spútanú a zadržiavanú vojakmi, pričom samotný akt zajatia ostal zabudnutý ktovie kde. Avšak ako som už naznačil, vo výsledku nie je Flemingova verzia nijako zlým dielom, z doterajších mnou dvoch videných verzií (obe z roku 1999) je toto pre mňa zatiaľ najvydarenejší pohľad na príbeh známej svätice. (16. hodnotenie, 5. komentár k filmu) ()
Zajímavé je komparovat nejen s Bessonovou verzí z roku 1999, ale také i ze soudobými historickými spektákly z druhé strany železné opony, tedy kupříkladu s Vávrovým Janem Husem. Řemeslně i výpravou vyhrává Vávra, ideologický balast je ovšem mnohem méně patrný na americkém velkofilmu... Každopádně éra historických kostýmních velkofilmů měla své nepopiratelné kouzlo... ()
Divadelní hru Jana Lotrinská napsal M.Anderson přímo pro Bergmanovou, hrála se v letech 1946- 47 a pojednává o přístupu herečky k ztvárnění postavy, která ji posléze zcela pohltí. Film je klasickým historickým dramatem (tvůrce hry je spoluautorem scénáře), ubíhá svižně (trochu natahovaná je až poslední třetina), je přesvědčivý v bitevních scénách a andělská Ingrid v nablýskané zbroji by na hradby plné nepřátel pravděpodobně nahnala i zapřisáhlého pacifistu. ()
Najromantickejšia verzia Jany z Arku, ktorú sme mali možnosť zatiaľ vidieť. Ingrid Bergman bola iste skvelá herečka a na romantickú úlohu ako stvorená, ale vo veku 32 rokov hrať 17 ročné dievča, to nebol celkom najlepší výber. Najlepšia verzia Jany preto ostáva TV film z roku 1999 v hlavnej úlohe s Leelee Sobieski, ktorý sa na nič nehral, bol kruto stredoveký. Táto verzia s Ingrid sa zameriava na osobnosť a charizmu Jany, jej čaro a tomu zodpovedá aj scenár. Historické pozadie tu nie je celkom vysvetlené a sú tu značné medzery. ()
Galéria (55)
Zaujímavosti (3)
- Poslední film režiséra Fleminga před jeho náhlým úmrtím. (džanik)
- Film obdržel i speciálního Oscara pro producenta Waltera Wangera, který se zasloužil o přenesení tak významné a známé osobnosti jako je Johanka z Arku na filmové plátno a přitom nebyl porušen její "obraz". (Zdroj: Kniha Charlotte Chandler: Ingrid - biografie Ingrid Bergman). (Pavlínka9)
- Natáčení filmu začalo 15. září 1947 ve starých filmových atelierech Hala Roache v Culver City. (Zdroj: Kniha Charlotte Chandler: Ingrid - biografie Ingrid Bergman). (Pavlínka9)
Reklama