Muži, ktorí nenávidia ženy

Je docela jedno, jestli se podíváte na tuto verzi nebo méně komerční švédskou verzi z roku 2009. Příběh je navlas stejný, jen podání různých pasáží se liší svojí složitostí. Zatímco u starší verze se mně víc líbila kriminální část příběhu, Fincher zase dokázal lépe podat konec filmu. Pro mě je to plichta. (26.02.2012)

Zaslechl jsem něco o tom, že přibližně 15% Američanů neumí plynně švédsky a tak považuji vytvoření remaku pro tuto menšinu za plně ospravedlnitelné. Fincher přitom poněkud obrousil hrany severské ponurosti, vnutil Lisbeth pár lidských vlastností a natočil úplně stejný film vyvolávající poněkud jiné pocity. A jelikož Extrém, Klaksón, Robinson, Seberkrém, Ibalgin, Trautenberk, Rozerval, Párkund, Pivson, Simpson, Sonny Ericsson ani Parkinson neměli čas, tak nasadil do hry alespoň Skarsgårda. (09.07.2012)

Původní filmy jsem neviděl, takže nemohu srovnávat, osobně jsem ale přeci jen blíže evropské produkci, a laťka prý byla nastavena velmi vysoko (podle některých názoru zde, ale i z venku, jde o zbytečný remake, nejspíš ale i o film-předlohu, kterou filmaři mají rádi a kterou často vyhledávají, jinak si to nedovedu vysvětlit, proč necelý dva roky přijdou s něčím podobným), románovou předlohu jsem zatím nečetl (možná mě k tomu někdo časem donutí, podobně jako u "Lovců hlav"), to poameričtování a komercializování filmů, kde se mimo jiné sází na hvězdnější obsazení a celkovou "hollywůdskou" velkolepost, mi někdy vadí, ale tady to bylo ještě v únosných mezích. Docela jsem se bavil, film měl velmi dobré tempo i akci, místy velice slušnou syrovou atmosféru, nechyběly zde i různé násilnosti a perverznosti (nutno podotknout že i dost realistické, v původní verzi ale prý o dost brutálnější), scény určitě náročné jak po fyzické tak i po psychologické stránce, ostatně pro samotnou herečku Maru (role Lisbeth pro ní prý byla naprosto vším, oč kdy usilovala a snažila se získat, jedna z těch rolí, která se objevuje jen jednou za život, jak sama uvedla, a o čem by ostatní herci mohli dlouho povídat) to byl dobrý motivátor, dále pro mě, určitě zajímavý příběh a celková zápletka. Příběh (v podstatě to byla ale pohádka), byl ale neuvěřitelně spletitý, jen těch desítky různých postav kolik se zde za celou dobu objevilo-nebo na ně prostě jen tak padla řeč (aby v tom člověk neměl guláš) a každá tu měla v podstatě své místo, co se budování příběhu týče, tu konečnou filmovou mozaiku nebylo vůbec snadné dohromady poskládat (většina filmových scén, se tu odehrávala čistě v tomto sledu; nějaká indicie-dům-byt-počítač). Zaujali mě i perfektní herecké výkony, kdy mě velmi mile překvapila mladá, správně.., tak trochu jiná než většina žen, jinak ale hodně energická, rozhodně stylová a nebezpečná Rooney Mara (rozhodně ji budu sledovat dál) a zaujala mě i vkusně a pečlivě zvolená hudba. Úvodní hardrockový vypalovák "Immigrant song", původně od dvojice Page/Plant, už v podstatě předznamenával velký film, který by si měl udržet vaší pozornost a při kterém byste se neměli ani trošku nudit. Nějaký ten dojem by ale ve vás snímek mohl přeci jen zanechat, je na každém z vás jak se k tomu postavíte a co si z něj odvedete. Menší výtka je pouze za šílenou stopáž, ach ta stopáž a někdy až zbytečné a neúnosné protahování, zejména posledních 30. minut, toho bylo jasným příkladem:-) Určitě tu nebudu sám, který si myslel že film v podstatě končí scénou zabití Martina Vangera. ps: To ale jak se ti dva (Mikael a Lisbeth) dali dohromady, resp. za jakých okolností, a to jak se ti dva postupně zbližovali, to tu bylo velmi krásně nastíněno, a konec byl takový čistě ze života, jak to někteří z nás možná už někdy zažili. (12.01.2012)

,,A CO KDYŽ JE JEŠTĚ POŘÁD NA ŽIVU“..... /// Ble - ble - ble.... kauza Wennerström a nabídka na pátračku kolem 40 let starýho zmizení neteře jménem Harriet. ... Nejde se neubránit srovnání s ,,originálem“. Po půlhoďce mám dojem, že vzniklo (pro mě) jen další ,,zbytečný“ (vs. ,,originál“) dílo. Tak s análem sis Davide fakt pohrál..... sexuální romantika Ti jde stejně dobře jako barvy (víš jak to myslím...). Tenhle film JE JINEJ!!! Má jinej (lepší?) náboj i atmosféru (ale už je to přes 2 roky...!!!, co jsem viděl severskou verzi). Nakonec mám celkem jasno – jestli je TOHLE tvoje poprvé, tak si to užij. Přestože opakovanej vtip není vtipem.... já vím, kam mě srdce povede – FINCHER JE FRAJER! A těším se na další díly, páč ty švédský měli svý mouchy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám slabost pro rockový ,,titulky“. 2.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Karl Stig-Erland Larsson číst nebudu. 3.) Thx za titule ,,cml77“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (08.03.2012)

Tak si pojídači horkých psů zase natočili další hraný dabing, aby nemuseli patriotisticky čumět na švédské filmy. Jsem hluboce konzervován! (Ano, jsem již ve Slovníku cizích slov u "k", tudíž si tu můžu frajersky dovolit mávat i takovýmito složitými termity). A z Finchera se nám vyklubal ubohý replikátor! Do už tak dokonalého, výborně natočeného a skvěle zahraného švédského originálu jen narval anglosaské držky a scénu po scéně jej přeslabikoval do totálního plagiátu pro otylé zaoceánské dyslektiky, kteří by asi nepřelouskali titulky původní verze. Nedal do toho snad ani kousek Finchera, na kterého jsme zvyklí a dokonce měl tu drzost, uvést pod filmem jméno nějakého amerického scénáristy, který jediné co napsal, bylo heslo do warezu, aby mohl z netu stáhnout švédský scénář! Co se mu však nedá upřít, a hluboce před tím smekám, je skutečnost, že se mu do role Lisbeth podařilo najít snad ještě větší obludu, než je Ňouma Rampičová! A to jsem si myslel, že už snad není ani možné. Ta Můra je tak hnusná a odpudivá, že být s ní dva roky na pustém ostrově, neustále mlsně pokukuju po těch nádherných, sněhobílých, chundelatých ovečkách nebo vrtám díry do ztepilého, sexy ševelícího dubu. Za mě jedna rána z milosti! (02.02.2012)