Jeden musí z kola von

[imdb: 7.4/10] | me: Divoká plejáda mien, prezývok a prostredí v konceptuálne komplikovaných flashback-och pridáva tomuto filmu na dejovom chaose a spôsobuje tak celkovú neprehľadnosť. Po hereckej stránke však film ponúka slušnú dávku toho najlepšieho z anglickej hereckej školy. Škoda však, že v snahe o vytvorenie konšpiračnej špiónskej drámy dochádza "vďaka" mnohokrát statickému tempu a už spomínanej až zbytočnej prekomplikovanosti k akémusi pocitu divákovho vlažného nezáujmu. Nie je to vôbec zlý film, ale s daným potenciálom bolo možné vytvoriť aj niečo podstatne pútavejšie..., [3 a pol *] It'll take us five hours to get drunk on this monkey's piss! (06.02.2012)

Rozpočet: 21 000 000 $ Otvárací Víkend: 5 478 521 $ (v 886 Kinách) Tržby USA: 24 149 393 $ Tržby Celosvetovo: 80 630 608 $Zbožňujem filmy so špionážnou tématikou,hlavne tie kde sa veľa vypráva a zbrane sa používajú minimálne.To tento film má...ale,postavy sú v dialógoch hrozne pomiešané a človeku sa s toho točí hlava,dokonca som sa miestami nudil a musel sa presviedčať k do pozeraniu,konečné hodnotenie zachránila posledná finálová pól hodinka,ktorá bola v skutku znamenitá.Herecká zostava je sen každého režiséra. (19.05.2012)

Mnoho mojich obľúbených užívateľov píše jasne, ale musel som sa presvedčiť sám na vlastné oči. Presvedčiť sa o tom, či skutočne táto skvelá herecká zostava a príbeh, ktorý aspoň na papieri vyzerá zaujímavo nedokázal u mnohých vydupať viac ako tri hviezdy. Teraz je to jasné i mne. Film je naozaj nezáživný a v istej chvíli som uvažoval, že to vypnem. Nemá zmysel rozpisovať sa o nejakých skvelých hereckých výkonoch, pretože všetci odviedli iba svoju prácu. Príbeh v skratke je jasný ako facka, ale vyrozprávaný je ťažkopádne a pomerne ťažko sa v ňom orientuje. S blížiacim sa záverom a postupným odhaľovaním kariet je to o niečo záživnejšie, ale film by som ja neodporučil nikomu. Nudná rutina s hereckými hviezdami, ktorým som neodolal, hlavne G. Oldman a M. Strong. Slabé tri hviezdy. 50%. (23.03.2014)

Aston Martin zůstal v garáži, martini u ledu a lepé krásky na barových židlích - špionážní dobrodružství nahradila šedivě upachtěná a nikdy nekončící úředničina, kde se paranoia přesunula z hájemství duševních poruch do realistického vidění světa, jediný dlouhodobý vztah se navazuje se skotskou a cigaretami a soukromý život je luxusem, na který může být kdykoli uvalena exekuce. Tím spíš v době, kdy ze srdečných pozdravů z Ruska vane mráz přicházející z Kremlu a boj se přesouvá na domácí stranu hřiště, protože tým ve složení komisař Gordon, Sherlock Holmes, Mr. Darcy, Arnim Zola, Caesar, lord Blackwood a Caligula zjišťuje, že si dost možná už dlouho střílí vlastní góly... jenže i když to tým na poli proti moskevské přesilovce vyhraje, neznamená to, že jednotliví členové nevyfasují doživotní červenou kartu nejen v pracovní sféře. Sedmdesátkový feeling "jedna šedá vládne všem" nemá chybu, ale je to hlavně vědomí, že autor přesně věděl, o čem píše, a souhra hereckého orchestru, v kterém se jednotlivá sóla rozhodně neztrácejí, tak skvělá, že je těžké chválit někoho konkrétního, ale z ryze osobního hlediska bych vyzdvihla Stronga a Cumberbatche. A v neposlední řadě dopad filmu - podobně jako u hrdinů se za strohou maskou skrývá emocionální bouře, ničivá ve svém dopadu, protože bez ohledu na to, jak moc se jednotliví protagonisté a jejich ne(v)hodné známosti snaží odsunout své city a soukromí na vedlejší kolej, je to právě la passion, jež míchá kartami a vynáší zničující závěrečný triumf. Tahle reminiscence osudu Guye Burgesse, jednoho z členů neblaze proslulé Cambidgeské pětky, kterého shodou náhod (?) v minulosti ztvárnili hned dva členové ansámblu Tinker Tailor Soldier Spy, má sílu a sofistikovanost, jakou mnohé doslovnější snímky tak postrádají, a už proto nad reakcemi, že je to nudné, pomalé nebo dokonce nepřehledné a nepochopitelné, vrtím hlavou v němém úžasu. Mně je zapotřebí přesně takových filmů, bohužel jich je méně než uživatelů ČSFD, u kterých TheMaker nežadonil o bod. (16.01.2012)

Johna Le Carrého mám ráda od dob, co jsem před lety viděla (mnohými zatracovaného) Agenta z Panamy a četla Absolutní přátele. Píše totiž jinak než autoři běžných špionážních románů; jeho knihy jsou postaveny na realismu, detailech, zobrazování běžných momentů života, díky kterým se vám zdá, že se prakticky nic neděje, zatímco opak je pravdou. Tinker, Tailor, Soldier, Spy v tomto ohledu není jiný a není ani o nic méně složitý než jiné novely tohoto autora. Neustále se po vás požaduje, abyste dávali pozor, a kvůli změti postav a kódových označení není ničím zvláštním, když se budete v ději neustále ztrácet. Složitou, nejasnou linku dokonale odráží i vizuální stránka, která bude jedněmi pro své 'old school' pojetí milována, druhými pro svůj zdánlivý amatérismus zavrhována. Permanentně totiž působí dojmem, jako by před čočku kamery někdo nahnal cigaretový kouř a pro jistotu ještě štábu sebral veškeré osvětlení. Obraz je tmavý, místy rozostřený, permanentně šedivý. Jinými slovy zvláštně civilní, až na mě vše vyznívá podobným dojmem jako Všichni prezidentovi muži. Podobně jako slavný film s Hoffmanem a Redfordem, i tato špionážní adaptace má velkou šanci stát se jedním z filmových kultů. A podobně jako v Prezidentovým mužích, i tady může divákovi jen pomoci, pokud si přečte předlohu. Já sama hodlám udělat to samé a pak se na Tinker, Tailor, Soldier, Spy zajdu podívat ještě jednou. A třeba hodnocení ještě zvýším. (19.09.2011)