Réžia:
Tomas AlfredsonKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Gary Oldman, Colin Firth, Tom Hardy, Mark Strong, Ciarán Hinds, Stephen Graham, Benedict Cumberbatch, Simon McBurney, Roger Lloyd Pack, Kathy Burke (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Píše se rok 1973 a britská tajná služba MI6 se pokouší ve svém středu nalézt sovětského špiona a udržet Spojené království v bezpečí. K odhalení „krtka“ je povolán z předčasného důchodu George Smiley (Gary Oldman). Seznam podezřelých ze zrady je zúžen na čtyři a Smiley má jediný úkol – označit, kdo z nich kompromituje britskou tajnou službu. Je to ambiciózní Percy Alleline (Toby Jones), jemuž přidělili krycí jméno Švec; zdvořile sebevědomý Bill Haydon (Colin Firth), přezdívaný Krejčí; statečný Roy Bland (Ciarán Hinds), zvaný Voják; pokuřující Toby Esterhase (David Dencik) vystupující pod jménem Chudák; nebo samotný Smiley, zapsaný jako Žebrák? Jen tomu nejlepšímu špionovi je radno věřit. Ale kdo jím je a na čí straně stojí? Klasika, která změnila špionážní drama v režii Tomase Alfredsona (Ať vejde ten pravý) a s hudbou génia Alberta Iglesiase (skládal hudbu k většině filmů Julia Medema a Pedra Almodóvara). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (33)
Recenzie (874)
"YOU CALVINISTIC, PENNY-PINCHING SCOT!" ---------- Alfredson natočil tak neuveriteľne nudný thriller, že to snáď nie je ani možné. Priveľa chôdze, dlhej chôdze, priveľa zbytočných dialógov, dlhých zbytočných dialógov, priveľa prázdnych záberov, dlhých prázdnych záberov. V skratke, omáčky o ničom. Aj keď na druhú stranu beriem do úvahy, že pravdepodobne takto vyzerá skutočnosť a viac menej typický špionážny svet. Tak to ale bohužiaľ je. Realita je vo väčšine prípadov veľmi nudná a inak to asi nebude ani u MI6. ()
Alfredson je precizní hodinář, který pod ledovým příkrovem formálně dokonalé a fetišisticky stylové režie dokáže nacházet překvapivé emoce. Film, v němž se de facto pouze přemýšlí a vzpomíná... a přesto mě dokázal napnout jako strunu. Pokud jsem v případě nedávného špionského retra Dluh vyzdvihoval jako vrcholnou scénu precizně zkomponovaný "únos přes čáru", musím v případě tohoto kousku vyzdvihnout celek - protože načasování, správná vibrace a ten nejčistší konzervativismus se tu prolíná s drobnokresbou charakterů a nesmírně zábavnou aktualizací dobových kulis. Nelze si nepovšimnout, že Jeden musí z kola ven je s ohledem na svou stylizaci místy až absurdně důsledný a vypadá (záměrně) jako kulisová podívaná. Kulisami je tu paradoxně to, co tradičně bereme za jádro výpovědi (napínavý příběh, ideologický kontext) - svůdnost Alfredsonova filmu je právě v těch detailech, které by jinde byly jen pro "efekt reálného". Lahůdka, kterou chci vidět znovu... ()
Aston Martin zůstal v garáži, martini u ledu a lepé krásky na barových židlích - špionážní dobrodružství nahradila šedivě upachtěná a nikdy nekončící úředničina, kde se paranoia přesunula z hájemství duševních poruch do realistického vidění světa, jediný dlouhodobý vztah se navazuje se skotskou a cigaretami a soukromý život je luxusem, na který může být kdykoli uvalena exekuce. Tím spíš v době, kdy ze srdečných pozdravů z Ruska vane mráz přicházející z Kremlu a boj se přesouvá na domácí stranu hřiště, protože tým ve složení komisař Gordon, Sherlock Holmes, Mr. Darcy, Arnim Zola, Caesar, lord Blackwood a Caligula zjišťuje, že si dost možná už dlouho střílí vlastní góly... jenže i když to tým na poli proti moskevské přesilovce vyhraje, neznamená to, že jednotliví členové nevyfasují doživotní červenou kartu nejen v pracovní sféře. Sedmdesátkový feeling "jedna šedá vládne všem" nemá chybu, ale je to hlavně vědomí, že autor přesně věděl, o čem píše, a souhra hereckého orchestru, v kterém se jednotlivá sóla rozhodně neztrácejí, tak skvělá, že je těžké chválit někoho konkrétního, ale z ryze osobního hlediska bych vyzdvihla Stronga a Cumberbatche. A v neposlední řadě dopad filmu - podobně jako u hrdinů se za strohou maskou skrývá emocionální bouře, ničivá ve svém dopadu, protože bez ohledu na to, jak moc se jednotliví protagonisté a jejich ne(v)hodné známosti snaží odsunout své city a soukromí na vedlejší kolej, je to právě la passion, jež míchá kartami a vynáší zničující závěrečný triumf. Tahle reminiscence osudu Guye Burgesse, jednoho z členů neblaze proslulé Cambidgeské pětky, kterého shodou náhod (?) v minulosti ztvárnili hned dva členové ansámblu Tinker Tailor Soldier Spy, má sílu a sofistikovanost, jakou mnohé doslovnější snímky tak postrádají, a už proto nad reakcemi, že je to nudné, pomalé nebo dokonce nepřehledné a nepochopitelné, vrtím hlavou v němém úžasu. Mně je zapotřebí přesně takových filmů, bohužel jich je méně než uživatelů ČSFD, u kterých TheMaker nežadonil o bod. ()
Nejdistingovanější špionážní snímek vůbec. Ovšem pod veškerou tou odtažitou uhlazeností to vře. Alfredson díky soustředění se na "nepodstatné" detaily dokáže provést spletitým dějem, na který by jiné filmy potřebovaly dlouhé minuty dialogů a vysvětlující monolog navrch. Tady se zarytě mlčí a pouze výjimečně se pronese úsečná věta zdánlivě o ničem. A v tom je největší klad (a pro většinu zápor). Jste-li s filmem na jedné vlně, tak v mlčenlivých scénách, kdy se na sebe dívají dva Angličané s šálkem čaje, budete jako na trní a propotíte sedačku, protože "vy víte, že ten ví, že tamten ví" a není tedy třeba to zmiňovat dialogem. Pokud na vlak filmu nenaskočíte či vám záhy ujede, tak vás čekají dlouhé minuty, kdy se na sebe dívají dva Angličané s šálkem čaje v ruce a nic z toho. Ta hranice je tenká, ale odděluje jeden z nejsilnějších zážitků posledních let od jednoho z nejnudnějších zážitků posledních let. Není to tedy ani zdaleka film pro každého, ale minimálně kvůli té nebývale sebejisté i stylové "sedmdesátkové" režii stojí za vidění. I kvůli tomu, že jde o názornou ukázku, kterak adaptovat složitou a rozsáhlou knižní předlohu; není to otrocký převod a ani pouhá ilustrace, ale skutečná adaptace plně přizpůsobená filmové řeči. ()
Mám rád filmy, které mě od začátku do konce udržují ve střehu, nevysvětlují všechno a nutí mě, abych na spoustu věcí přišel sám (nebo abych si alespoň chvíli myslel, že jsem na ně přišel), filmy, ze kterých přímo čiší chlad, a filmy, ve kterých se sice hodně mluví, ale netlachá. A přesně takový Jeden musí z kola ven je. Cože, nuda? To je to poslední slovo, které mě teď napadá. Pro špionážní příběhy mám slabost, obzvlášť pak pro špionážní příběhy, které mají co do činění s britskou MI6 a studenou válkou, a jsem proto rád, že jsme se konečně dočkali i tohohle skvostu. Stylově staromódní režie, podmanivá jednoduchá hudba, špičková herecká sestava a scénář, který si s Le Carrého předlohou obdivuhodně poradil (ačkoliv ji místy dost překopal, je to stále ona). Film se může směle zařadit po bok těch nejlepších, jako jsou Pohřeb v Berlíně, Špion, který přišel z chladu, Quillerovo memorandum... A další. ()
Galéria (96)
Zaujímavosti (30)
- Herci Tom Hardy a Simon McBurney si už spolu zahrali aj vo filme Zúčtovanie (2003). (MikaelSVK)
- Textový procesor, který lze vidět v kanceláři "Cirkusu" (jiné jméno pro MI6, vymyšleno autorem knižní předlohy Johnem le Carré), je model Wang 1200, který je vůbec první svého druhu. (Kiyoshi)
- Do role Smileyho tvůrci původně zvažovali obsazení Johna Hurta. (Zuzyzss)
Reklama