Ďalší rok

Další rok je přesně tím typem filmu, který vážně nemám rád. Drama. V podstatě strašně prázdný žánr. Naštěstí to ale bylo tak dobře natočené, napsané a zahrané, že mi dvě hodiny stopáže utekly jako nic a celou dobu jsem si říkal, že snad štáb nacpal kamery do normálního domu a rok tam natáčel osudy běžných lidí. Hodně zajímavá záležitost. 80% (05.12.2016)

Od Mikea Leigha som videl doteraz iba jediný film, Tajnosti a lži, ale môžem povedať, že majú spoločne s Ďalším rokom mnoho styčných prvkov. Je to predovšetkým príjemná atmosféra anglického mestečka, rázne, ale životné figúrky a podobné životné peripetie, aké poznáme veľmi dobre z našich životov my sami. Leigh je geniálny v tom, ako dokáže natočiť film o bežných veciach a strastiach bez výraznejšieho zásahu do deja nastolením nejakej menej uveriteľnej zápletky, aby film dostal spád. On ho má vďaka hercom a chytrým dialógom, pri ktorých sa nebudete chytať od smiechu za brucho a ktoré neponúkajú žiadne životné poučky, ale ktoré nikdy nenudia a pôsobia prirodzene. Ak chcete točiť nezávislý film zo života, nerobte to, nechajte to na Mikea Leigha. Film sa rozbieha možno trochu pomalšie a svedčilo by mu viac okrúhlych 100 minút stopáže, ale berme to tak, ako to je. Už sa teším na jeho dalšie filmy, ktoré pred Another year natočil. (08.01.2013)

Po celou dobu jsem se bavil, načež na mne se závěrečnou scénou padla deprese těžká jako stará péřová deka. Až pozdě mi došlo, jak smutný to byl film. Úspěšní lidé se nakrucují coby charita před těmi neúspěšnými. Wtf? A to má těm loserům jako že pomoct?!? A to si navíc hlavní hrdinka říká psychoterapeutka? Film o prohlubování beznaděje, o bezvýchodnosti, o nemocech moderní doby a o dobrých úmyslech, které dláždí jiným cestu do pekel. Počasí se mění, depka zůstává. Pěkné. (21.06.2011)

Na prvý pohľad film o ničom, ukecaný, bez niečoho zaujímavého a bez deja. Po bližšom skúmaní však dostávame zaujímavú, niekedy spletitú mozaiku ľudských životov či kamarádskych a rodinných vzťahov. Bravúrne sú hlavne herecky zvládnuté postavy, ktoré sú velmi uveriteľné. Takisto na vysokú úroveň by som dal dialógy, ktoré diváka vtiahnu rýchlo do deja. Celé je to zmiešané jemným britským humorom, ktorý sa musí páčiť...až by sa tam hodila aj kategória komédia. Príjemné prekvapenie. Hodnotenie: 80% (26.07.2013)

Navenek pokojné, neuspěchané, maličko bilanční obrázky ze života jedné šťastné rodiny - a jejího nešťastného okolí. Jsou vyvedené v tlumených, lehce depresivních barvách ... přičemž jejich starodávný rám představuje čtvero ročních období. Kromě jiného pojednávají o tom, že některé věci se vyřeší samy, i když jim necháte volný průběh (či dokonce právě proto, že jim necháte volný průběh) ... zatímco jiné nezměníte, ať uděláte cokoli. Bohužel prezentované idylické soužití a vnitřní harmonie postarší ústřední dvojice na mě nijak výrazně kladně nezapůsobily ... možná proto, že vesměs dobře míněné, dobromyslné, vtipné či chápavé postřehy občas nebyly až tak vtipné - viz první společné stolování se synovou přítelkyní ... ani až tak chápavé - viz pohřební hostina. Takže postupem času jsem začala pociťovat určitou odtažitost - a spolu s ní se dostavila poměrně neodbytná vnitřní potřeba nějak se vůči oběma hlavním hrdinům vymezit ... což nejspíš nebude přesně to, čeho chtěl autor docílit. Pokud bych z ročního hostování v jejich domě měla vyvodit nějaké ponaučení - nebo doporučení, pak jen jediné ... zato zcela jednoznačné: Není záhodno pouštět si k tělu osamělé kamarádky, které předstírají, že jsou se svým životem spokojené - a velkoryse jim přenechat roli rodinných přítelkyň ... obzvláště máte-li nezadaného dospělého syna. (22.06.2015)