Ďalší rok

Příjemné pozastavení. Ústřední dvojice postarších manželů byla bezchybná (obrazně i doslova), výborné herecké výkony Jima Broadbenta a Ruth Sheen. Jejich typicky anglický domek s krásnou zahrádkou se stává místem pohody a bezpečným útočištěm mnoha jejich přátel. Další rok je pěkný film a svým způsobem se určitě dotkne každého. Proti hlavní myšlence proto nemám námitek. Jen je škoda, že nebyl dán větší prostor některým z vedlejších postav, párkrát jsem v tomto směru měla pocit jisté nedomyšlenosti. Co mě brání hodnotit čtyřmi je ale především stopáž. Film je poměrně roztáhlý a přestože se mi líbil, už někde před polovinou jsem se začala pravidelně dívat na hodinky. Nejsem si jistá, jestli bych to dokoukala podruhé. Možná někdy další rok :) (18.01.2011)

Jak jen to Mike Leigh dělá, že dokáže vyjádřit dokonale ženské pocity? Tento jednoroční časosběr zachycující neštěstí a osamělost kolem štastného postaršího páru je krásnou interpretací vztahů moderní doby. A na těchto filmech miluji autentičnost života takového, jaký opravdu je. Až se začínám děsit toho svého. (15.01.2011)

V zahradě života, život zahradou. Vlastně je to jen taková malá zahrádka. Obyčejná, jedna z miliónu, kolem kterých máte možnost projít téměř kdykoli a kdekoli. A pokud vás něco nedonutí zastavit se u ni, pravděpodobně si ji ani nevšimnete. Stejně tak jako si u tohoto filmu dlouho, vlastně až do posledního záběru nevšimnete, kdo je hlavní postavou. Souhlasím s Tetsuem, že tento film rozhodně není tak milý jak se naoko tváří. Londýn stejně tak jako jakékoliv jiné město je plné ztracených a raněných duší, kteří se ve své zahradě vinou svou nebo osudu ztratili. A najít cestu zpět je zatraceně těžké. (18.05.2011)

Geniální výkon Statuntonové v prvních momentech mě tak dostal, že jsem chvilku přemýšlela, proč není hlavní hrdinkou ona. Pak se ale vše obrátilo a na stranu hrdinů se přidali ti, co měli být jakože v pohodě. V pohodě tu ovšem nebyl evidentně nikdo. Skoro bych snímek označila za projev neduhů v pokročilém věku, ti strašáci jsou tam na každém kroku a po téhle představě už přesně tuším, kam že se můj život ubírá. Možná bych teď mohla přehodnotit, kolik toho vypiju, vykouřím a kolikrát denně přemýšlím nad tím, že můj život běží pozpátku (tjadádádá, ♪ je to jak ve zpětným zrcátku a můj život ♪ ...). No inu, těžká rána mému dospívání, jen co je pravda. Pokud ale opustím pocit, který ve mně film budil, kromě synáčka, který mi přišel tak slizký, že se na něj nedalo koukat, vyčítám vedlejší linie, které nejsou dotažené, záběry, které působí jako zbytečná vatovka a v neposlední řadě, trocha chvály, obdivuju herecké výkony nijak zvlášť, pro mě osobně, známých tváří. (09.07.2011)

Symbolika čtyř období není dotáhnuta a vyjádřena úplně nejlépe. Ani by tam vlastně nemusela být. Další rok se řadí k filmům "proplouvajícím" okolo člověka, divák se ho nijak nezúčastňuje, ačkoli je realističtější než leckterý jiný film. Dává pouhý náhled na ztroskotanou ženu, tento příběh je totiž o ní. Žádné obíhající životy okolo spokojených manželů, to je jen chabá záminka odtrhnout diváka od opravdového problému. Tady jde o obíhání kolem Mary, ta si ukousla veškerý díl pro sebe, což je jedině dobře. Její výkon je perfektní. Nicméně to je tak všechno, zápletka se neděje, ortel se nekoná. (03.03.2011)