Vojnový kôň

Steven Spielberg je jeden z nejlepších filmových vyprávěčů na světě a i tady po profesionální stránce není moc co vytknout, kde je ale co vytknout je příběh. Jako až do tý orby dobrý, ale co následovalo pak byl bohapustej slzostroj bez kapky myšlenky. Kůn, kterej se tváří, jak kdyby sepsal deklaraci nezávislosti rajtuje napříč válečnou evropou a zažívá jednu nelogiku za druhou. (31.12.2012)

Název sliboval lehce opancéřovaného hnědáka, jenž má na bocích připevněné vzduchem chlazené kulomety Lewis ráže .303, směrem od hrudníku se mu ježí několik dlouhých bajonetů a okovanými kopyty rozsévá hrůzu mezi klobásy pojídajícími fricky, ale velké dítě Spielberg to pochopitelně chtělo jinak. Hodlalo totiž publikum rozdělit na konzumenty koňského salámu, kteří se odmítají máčet v povrchní medové pohádce a zjihlé, kapesník žmoulající členy spolku devonských koňských fetišistů. Mě nakonec nechal postávat někde mezi a já mohl nevzrušeně pozorovat slunce vylité z břehů, stovky uncí patosu a hřebelcování divákova vnímání hranice kýče.. (06.06.2017)

Steven v Ryanovi skládal poctu statečným mužům z 2. světové války a tentokrát ve War Horse přináší pohádkově laděný příběh o zvířeti, kterému patřila válka předchozí. Rozdíl je větší, než by si někdo přál, avšak stárnoucí Steven stále má co předvést. Dávkuje pohádkovost tématu vkusně, sentiment je všudypřítomný, ale má svůj účel (včetně závěru) a proto bych všechny slova o hloupém kýči zavrhl. Tohle má smysl, svou pohádkovou symboliku, osudovou neexistenci náhody a pár okamžiků, kdy se chcete unášet tímhle světem na hřbetu koně probíhajícího válečnou vřavou i špinavými zákopy (mimochodem krásná scéna s potleskem pro ILM). To vše okolo je typicky americké, typicky Spielbergovské... a teď si nejsem jistý, zda tyhle dva pojmy nejsou vlastně naprosto neoddělitelné a jeden nedefinuje druhý:)). Být to o půl hodiny kratší (asi bez toho delšího začátku), byla by to velmi příjemná klasika s pocity starých dobrých melodramat a velkolepých filmů o malých-velkých hrdinech.... PS: 4* lehce nadhodnocené za ty podhodnocené odpady:) (22.01.2012)

Půjdu proti proudu, ale můj problém s Válečným koněm není, že by to byl "hollywoodský barvotiskový spielbergovský doják", ale že takový ve výsledku vůbec není. On takový chce být; popravdě až moc; je tak i natočen, ale v jádru mu chybí základ všech těchto filmů - emoce. Tady je to pouto Alberta a Joeyho tak odfláknuté; a tak rozmělněné v minipříbězích na jedno brdo; že mi nakonec byli úplně ukradení oba dva a spolu s nimi i celý film. Ten ostatně měl být buďto mnohem kratší (a jen o těch dvou) či to měla být regulérní minisérie, kde co epizoda to pořádně rozpracovaná jedna ta zdejší desetiminutová anabáze. (15.01.2012)

(1001) Toto je film, ve kterém má speciální detailní záběr běžící husa. A ne jeden. A jak jsem se dočetla, tak husa se jmenuje Harold. Osobně nechápu, jak může někdo, kdo si očividně dává práci se světlem a vzhledem obrazu, vytvořit něco, co absolutně postrádá atmosféru. -"A nebo si řeknou: Ta čepice se mi líbí, zabiju tě prvního." (10.01.2014)