Nebezpečná metóda

viděno na Febiofestu 2013 (19.03.2013)

Dám dvě hvězdy za snahu popuralizovat nepopulární téma. Jinak musím konstatovat, že jedna věc je samotná stejnojmenná kniha Johna Kerra a věcí druhou míra pravděpodobnosti, že Kerr napsal pravdu nebo si vše vymyslel. Situace okolo vztahu Freuda a Junga nebyla nikdy nastavena do rolí Freud, jako učitel a Jung v roli žáka. Oba se potkali v době, kdy Freud nebyl schopen svou teorii převést do praxe a v Jungovi našel geniálního psychologa, který vše začal prakticky řešit. Zatímco Freud zůstal zcela věrný své teorii - naprosto dogmaticky a nevědecky a vybudoval si svůj psychoanalytický klan - ono to jako klan funguje dodnes a vede se o tom diskuse jestli jde o vědní obor nebo pouze o kšeft (lehněte si na lehátko a povídejte), tak Jung šel dál a dál, až se psychoanalýze vzdálil od psychoanalytické metody, jako nepříliš dokonalé, nikoli nebezpečné. Nyní k věci. Kerr rozvíjí fantazii zápletkou, která je dramaticky přitažlivá - dva muži, profesionální psychologové a jedna žena - pacient. (Jednou v jednom domě na půdě se našla v krabici od bot série písemností, objasňující pozadí roztržky Freuda a Junga..." asi tak nějak to píše Kerr v úvodu své knihy a snaží se tím vše racionální argumentovat) Realita je mnohem prostější - citace z wikipedie je solidní: Za svého působení v Burghölzli navázal Jung mimomanželský poměr se Sabinou Spielreinovou. Tato inteligentní ruská židovka studovala v Curychu medicínu a k Jungovi si během psychoanalýzy (přenosu), vytvořila silný citový, v některých ohledech až bizarní vztah.[2] Když na tento neetický poměr přišel švýcarský psychiatr Eugen Bleuer, byl Jung z léčebny v Burghölzli propuštěn. - konec citace. Aha, takže ono to bylo malinko jinak? Nu to nevadí, hlavně, aby kniha či film měly svou zápletku. Jestli měl Jung poměr se Sabinou je stejně důležité, jako jestli s ní měl poměr i Freud a celá plejáda dalších starších inteligentních mužů, kteří se chopili příležitosti a s milou slečnou otevřenou různým sexuálním praktikám si trochu užili. Samotná Sabina se nakonec stala psychiatričkou - to má také poměrně velkou výpovědní hodnotu - , ale na nic zásadního nikdy nepřišla a odešla ze světa jako osoba neznámá - až Kerr z ní vytvořil mýtus. Je zvláštní, že právě Cronenberg se ujmul adaptace takové knihy. Ale proti gustu, žádný dyšputát:-) (20.03.2013)

Kdyz jsem si precetla obsazení tohoto filmu, domnívala jsem se, ze je zárukou kvality.. Bohuzel pár hluchých míst a unudené dialogy mezi Mortensenem a Fassbenderem me presvedcily o opaku. Námet výborný, herecky obsazené skvele, ale provedení pokulhává. (19.08.2013)

Filmu i postavám bohužel chybí jiskra. Emoce nejsou. Jinak je snímek velmi přesvědčivý, dialogy dobře napsané, režie i výprava pěkná. Děj bohužel příliš přeskakuje a z nemocné Fräulein Spielrein se stane zdravý člověk bez postupného zlepšování. Takovéto zvlášní skoky se v ději opakují vícekrát, i tehdy, když vám přijde, že má smysl, aby aktuální děj pokračoval. Těšil jsem se, škoda. | 06/2014 (07.06.2014)

Psychoanalýza v kostce by David Cronenberg.. kdo by to byl řekl!? Viggo si Freuda vyloženě užíval, Keira předvedla absolutně uchvacující představení, Vincent tyhle typy prostě umí a Michael pojal rozervanou postavu v psychanalýze 'vždy druhého' Carla Junga také velice přesvědčivě. Bezchybný mix konverzačních výměn, studie sexuality a pohledu na začátky přijímání tohoto revolučního léčení. (24.08.2014)

Jak hodnotit film, ktery jsem nemel silu dokoukat? Kde jsem trpel na vycenene zuby Keiry, kde jsem se nudil pri nekonecnych debatach Vigga a Michaela? (26.08.2014)

Cronenberg by toho radsi mel nechat. Nekonecna nuda a v prvni tretine Keira na facku. (28.01.2015)

Chyběl tomu silnější příběh. Freud a Jung jsou velcí myslitelé, to je bez debat, to je právě to, co filmu chybělo- zásadní myšlenky, možná bergmanovská či trufautovská melancholie či tragikomičnost. Jungova ztráta Freuda a ruské milenky, vyšla nějak do prázdna, nijak nezasahuje, stejně jako jejich debaty, které jsou příliš nedořečené /samozřejmě jsem pro náznakovost, ale tato byla příliš povrchní/. Nevím, jestli se více měl zdůraznit Freudův pesimismus ke kultuře či více naznačit Jungova idea promíšení ženského a mužského principu. Ale tyto náznaky prostě přicházely a odcházely jako vzduch a jako zaměnitelný vzduch se mě proto nijak nemohly dotknout. Chladný akademik Jung, který souhlasí a odmítá, pár scén s jeho emočními projevy. A to je vše ? Další ( instantní) akademické dílo ? Z Freuda zbyl nakonec pouze jeho pověstný učenecký chlad a posedlost sexualitou. Aha, a tomu bylo třeba věnovat 90 minut ? Hlavně mi přišlo, že mezi postavami neprobíhá žádný vztah, vše probíhá na základě pár vyřčených slov... Ale emoce nejsou herecky autenticky prožité, jaksi příliš skryté a vše bylo zaryté ve slabých suchopárných debatách. Troufám si říct, že člověka orientujícího to příliš nenadchne a "průměrného diváka" /považuji se spíše za to druhé/ to bude místy nudit. Jelikož je tu příliš verbálního útoku na diváka a slabá podprahovost, možná se tu mluví příliš- kvantita mluveného převažuje nad "poselstvím" a scénárista neprovedl selekci verbálního orgasmu.Když jsem sledoval tento snímek byl jsem v napětí, velkém očekávání, co s mými oblíbenými osobnostmi bude dít. Byl jsem zklamán. Čím to je, že jejich zklamání, rozpory, dilemata nebyly mými ? A vůbec byly zde nějaké peripetie ? /milenecká, rozpory s Freudem.. vyznívá to uměle jako ze skleníku/ Postavy se totiž chovají jakoby měly jen hrát, a nemůžeme po nich chtít to, aby ztvárnily věrohodnou fikci postav a příběhu, kterého jsou součástí /jsem herec nic víc ode mě nečekejte!/ Zkrátka místy na mě herci působily odděleně od postav i od příběhu. Myslím tím Junga, Freuda, manželku Junga. Ale možná jsem sám neznalý a jen dosvědčuji svou neznalost... Souhlas se slunicko2 a Nathalie. Doporučuju film Freud s Montgomery Cliftem z roku 1962 ! To je černobílá paráda pátrající v nevědomí člověka (07.12.2015)

Film krásný jako obrázek a ukecaný jako domovnice. Zajímavé téma, zajímavé osobnosti, zajímavé obsazení. Ale někde v půlce to začne nudit. (13.01.2017)

Dobře to popsal Matty, Marigold, J*A*S*M i verbal. A všichni mají pravdu. Uhlazená až sterilní nuda. Vše ostatní je pod povrchem. Kdo má krumpáč a vůli ke kutání, kutej. Mně se nechce. (18.07.2017)

MEGA SPOILER!!! ---> Je to sex!!! :-O :-O :-O (07.08.2017)

Hezky obsazený a zahraný film, se slušnými kostýmy, exteriéry i interiéry, nás zavede na začátek 20. století. To, proč tu nemá vyšší hodnocení, je, že vduhá polovina, zejména potom poslední třetina filmu dokážou téměř dokonale unudit. Naštěstí film je akorát tak dlouhý. 51% (06.11.2017)

Žádná z postav za 9 let viditelně nezestárne. Vím, že hysterie vypadala na přelomu 19. a 20. století dramatičtěji než dnes, nicméně Keira Knightley vypadá normální jen chvíli když hovoří s profesorem Freudem, nevím, jak to režisér myslel... (01.08.2019)

5/10. Tři herecká esa v příběhu o tom jak člověku dokáže sex rozjebat psychiku a psychika sex. Tak nějak automaticky člověk čeká víc ve všech směrech. (13.02.2024)

Já jsem silně ovlivně tím, že od dětství miluju Junga a o všech událostech filmu vím docela dost a ke všemu jsem poznamenán psychologickým vzdělání a mnohaletou praxí - takže zcela subjektivně a zaujatě: Líbilo se a ještě dlouho jsem na to myslel a v noci jsem v tom hrál ve snu. Nicméně celý film jsem měl divný pocit, že tam je nějaká díra, že tam něco chybí. Asi studiový střihači zapracovali. Kdyby to dělalo BBC nebo HBO jako 4 dílnou sérii, asi by to vzhledem k příběhu bylo lepší. A i tak 8/10. Protože oba pánové skvělí! A Keira, která vysouvá sanici jako Alien (všimlo si zde více kolegů) a začíná se v obličeji drobet podobat Weawerové, naprosto špičkově nastudovala hysterku. Pokud musela studovat, což nemyslím hanlivě, ale s úctou. Její herectví bylo místy tak fyzické, až to bylo nepříjemné. Což setkání s takovým klientem v praxi bývá (znám...) A když k tomu přidám výpravu, vybrané exteriéry (skutečný byt Freuda, Junga atd.). A ty kultivované dialogy s náznaky přicházejícího temna (antisemitismus, ruská revoluce, válka), skvěle vypracovaná rozdílnost obou kultivovaných mužů - tak trochu dětsky egoistický a jaksi švýcarsky mimózní Jung a ješitný, ukřivděný a úzkostný Žid Freud, ale oba autority. A k tomu v kontrastu Casselem geniálně lehce zahraný destruktivní Gross. Krása. (29.01.2012)

Výborní herci, zajímavé téma, tyto aspekty mě nutili shlédnout tento snímek. Největší překážkou se ukázala sterilní režie. Sledovat děj, který se nevyhrocuje, ale plyne pomocí dopisů nefunguje. Songová smyčka není otravná, protože hudební pod tón skoro žádný ve snímku není. Příjemná podívaná, ale oskarová těžko. Viděno v kině, 60%. (30.01.2012)

Historickým kostýmním filmům se vyhýbám obloukem. Tentokrát jsem se nechal zmást jménem Davida Cronenberga, jehož ujetosti absolutně zbožňuju, ale napálili mě! Kiera Knightley pro mě nebyla postavou, ale pouze Kierou Knightley, která mě od prvního framu iritovala. Zajímavá byla práce s kompozicemi, dva lidé sedí za sebou, ale oba jsou v ostrosti. To je tak jediná pozitivní věc, která mě v záplavě nudy nadchla. (31.01.2012)

Tenhle film vypadl z harddisku rychleji než Slováci z minulýho MS v hokeji. Příběh nuda, dialogy o ničem. Keira se pod vidinou zlatého glóbu snaží důvěryhodně zahrát roli psychicky narušené osoby, ale nechtěně se při tom metamorfuje do role vetřelce. Větší přehrávání jsem snad neviděl ani u Jackieho Chana. Jednu hvězdu dávám za Vigga, kterej podal standardně skvělej výkon. (01.02.2012)

To takhle jednou přijdu z kina a říkám si: "Hm, tak sem zase viděl nový film, asi bych o něm měl napsat pár řádků na ČSFD (i když to stejně nikdo nikdy číst nebude)." Nuže dal jsem se tedy do toho, ale ať přemýšlím sebevíc, i když si znovu v hlavě přemítám celý snímek, ne a ne si vybavit jakýkoliv výjimečný prvek díla, které jsem viděl před necelým půl dnem. Nebezpečná metoda nejenže nevyniká žádným technickým aspektem, ať už kamerou, střihem či třeba osvětlením, ale, co je hlavní, z šedi průměru nevyčnívá ani po stránce obsahové. Zpola humorně si říkám, jak bych příběh filmu asi popsal dítěti: "To takhle jednou byli dva páni doktoři, a ti byli chvíli kamarádi a pak už nebyli kamarádi…" Poslední záchranou před upadnutím v zapomnění mohou být už jen herecké výkony, jenomže ani zde nic zapamatováníhodného nenacházím - Viggo Mortensen a Michael Fassbender hrají dobře, avšak role jim neumožňují ukázat něco více ze svého umu, a naopak postava, u které by bylo možné předvést výjimečný herecký výkon je Keirou Knightley zahrána značně nepřesvědčivě až špatně. Na druhou stranu lze to brát i tak, že snímek vlastně nic nekazí a jeho zhlédnutím si divák vkus rozhodně nezničí. (02.02.2012)

Nebezpečná metoda je přesně ten typ filmu, který Vás naláká do kina svým trailerem a námětem, ale v kině Vás pak jen nudí. Chyba zřejmě bude na mé straně, jelikož Cronenberg dostává jednu pochvalnou recenzi za druhou. Jedni z největších pánů psychologie, doktor Freud a Jung, rozmlouvají o základech psychoanalýzy. K obou pánům se postupně přidává, anální fixací posedlá, Sabina Spielreinová, která se jako první žena věnovala právě psychoanalýze. Komplikace nastává sblížením se Junga s Spielreinovou... Po delší době jsem po skončení filmu měl chuť říct: „Co to k sakru je?“ A podle reakcí ostatních diváků v sále, kterých mimochodem bylo asi jen deset, bych řekl, že nejsem jediný, kdo má akutně takovou chuť říct „WTF?“. (02.02.2012)