Kenoth

Z béčkové duchařiny solidní thriller. „Dark Web“ jako pokračování série „Unfriended“ sice zůstává v zajetých kolejích creepypast (tedy děsivých historek, které kolují po internetu), ale zároveň je děsivější, než předchozí díl, právě proto, že vypustil nadpřirozené prvky a s přimhouřením jednoho oka by se tak události v něm obsažené mohly stát komukoli z nás. Hlavnímu hrdinovi se do rukou dostane notebook, který má velice podivný obsah, a tak se spolu s dalšími přáteli na Skype, během herního večera, pokouší zjistit, o co tu vlastně jde. Kdo byl původní vlastník? A k čemu notebook používal? Stopa je zavede na „Dark Web“ a pak začnou dít věci. Nechci prozrazovat moc z děje, ale musím říct, že mi události z něj připomínaly jak mix filmů „Saw“ a „Nerve“, tak scény z „American Horror Story: Cult“ , či epizodu „Black Mirror“ - Shut Up and Dance (S03E03). Film je, stejně jako jeho předchůdce, natáčen ve stylu „computer screen“, takže nic jiného než obrazovky notebooků v něm neuvidíte. Pořád je to ale lepší, než rozklepaná kamera ve stylu „found footage“, která se neúspěšně snažila zavést nový standard v natáčení filmu, mezi roky 2010 a 2015. Ve výsledném hodnocení tak váhám mezi *** a **** hvězdami. Nakonec asi budu velkorysý a dám **** hvězdy za finále a za myšlenku, na kterou zapomíná mnoho tvůrců, že skutečné horory se odehrávají v reálném světě a mohou být mnohdy děsivější, než pár bubáků pod postelí.

Halloween z roku 2018 měl být důstojný závěr čtyřicet let staré hororové série, který měl ignorovat všechna předchozí pokračování (kromě druhého dílu). Projektu se účastnil i sám legendární tvůrce prvního Halloweenu John Carpenter, takže to mělo docela váhu. Měl to být poslední pokus o "starý dobrý Halloween" s Jamie Lee Curtis na palubě (další díly už opravdu "asi nenatočí"). Začátek z psychiatrické léčebny byl slibný. Starý, ale stále namakaný Michael, kterému nikdy není vidě do tváře byl trefa do černého. Pár novinářů (nebo co to mělo být) sem přijede Michaela navštívit a konfrontuje ho s jeho maskou. Napětí graduje. Další pacienti se začínají chovat zvláštně. Michael nic. Napětí graduje. Novinář je neklidný. Michael nic. Napětí zase graduje. Michael nic. Novinář vykřikuje a .... a nic. V tuto chvíli veškeré snahy a inovace končí. Je to jako kdyby prvních pár stran scénáře trvalo vytvořit tak dlouho, že zbytek musel být dopsán přes noc, přičemž scénáristé se ve spánku střídali (bylo jich na to koneckonců dost). Zbytek filmu už jede na starých kolejích. Michael uteče a začne vraždit. Jaké překvapení. Jediný kdo ho může zastavit je Laurie, která na to celý život čekala. Snaha udělat z Laurie novou Sarah Connorovou z "Terminátora 2", se zvrtla do "Sarah Connorové" z méně povedeného "Terminátora: Genisys". ("Věděla jsem, že se to stane a jsem na to připravená.") Podobně jako Sarah i Laurie místy hláškuje a odkazuje na předchozí filmy ("Vy jste nový Loomis" ; "Vylez z té skříně Michaele") a funguje částečně jako fan service ("Chtěli jste mě vidět bojovat s Michaelem. Tak tady jsem. Na zbytku příběhu nezáleží"). Než se však střetnou, musí se Michael probít davem komparsistů. Vraždy jsou však nudné a neoriginální. Michael vyvraždí jeden dům a přesune se k sousedům, a tak pořád dokola. Divák ví, že má fandit hlavně triu dcera, matka a babička (a ani si přitom nemusí zapamatovat jejich jména). Na ničem jiném tu nezáleží. Nečekal jsem, že to řeknu, ale více se mi líbil "Halloween: H20" i "Halloween z roku 2007", protože měl v sobě ono původní napětí, kdy jste nevěděli odkud na vás Michael vyskočí. Ono ale ani toho vyskakování tady nebylo mnoho. Michael se vlastně ani nesnaží odněkud vybafávat a většinou jde na první dobrou. Jediná novinka, která se mi líbila (ale nebyl zcela využit její potenciál) byla role "nového Loomise", který v závěru překvapil. Jinak stále stejná nuda nuda, krev, krev... P.S: Nejlepší scéna je kluk s kápí na plotě. Jak by řekla Edna Módní, kápi zkrátka ne. :-D

Trailer na seriál jsem viděl již v roce 2018 a toužil jsem pilot zkouknout už delší dobu, jelikož pojmy melodrama a Jim Carrey v jedné větě nebývají moc časté. V první chvíli mi pilot připomněl mistrovský film "Věčný svit neposkvrněné mysli", kde rovněž Carrey hrál vážnější roli (až poté jsem se dozvěděl, že jedním z tvůrců seriálu je opravdu Michel Gondry). A měl jsem pravdu. "K smíchu" je opravdu těžce zařaditelný kousek. U některých scén, podobně jako sám pan Pickles (Carrey), člověk neví, zda plakat, smát se, nebo jen šokovaně zírat. Stejně podivně, jako snaha pana Picklese protlačit mezi děti epizodu svého seriálu s tématem umírání, působí seriál s Jimem Carreyem, který není prvořadovou komedií pro celou rodinu. Zkrátka zjevení. Postava pana Picklese je však přitrouble sympatická, naprosto uvěřitelná a skvěle zahraná, až si říkáte, jestli Carrey ten humor na povrchu a smutek v duši opravdu jen hraje, nebo v této roli hraje sám sebe...komika, kterému se přece nemůže stát nic špatného, protože je přece pořád veselý. O špatných věcech? O těch se přeci nemluví. Za mě palec nahoru. Rozhodně dám seriálu šanci, aby ukázal, co v něm dřímá a těším se na další extravagantní pokusy (hádám, že určitě přijdou) pana Picklese o dětskou osvětu a smíření se sama se sebou. Viděno s českým dabingem. Musím uznat, že nikdo jiný než Bohdan Tůma by obě stránky Picklesovy duše nedokázal tak realisticky nadabovat. Zato z dabingu jeho syna skřípu zuby. P.S.: Nejlepší scény - mrkev dopadá na zem, chlápci v koňském kostýmu, na prohlídce domu. :-D