Réžia:
Václav HudečekScenár:
Petr ZikmundKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Zdeněk ŠikolaObsahy(1)
Televizní zpracování humoresky Guy de Maupassanta, která se osobitým černým humorem snaží připomenout přísloví "kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá". Marie Vášová jako postarší statkářka stále odmítá prodat svůj statek i s polnostmi jednomu ze svých sousedů, který má o její statek evidentní zájem. Proto jednoho dne soused navštíví babku s návrhem který se nedá odmítnout. Každý měsíc navštíví soused statkářku a obohatí jí o 30 dukátů a po její smrti mu statek připadne. Babka si nechá týden na rozmyšlenou a poté pod podmínkou zvýšení renty na 50 dukátů za měsíc podepíše. Jenže babka o své zdraví dbá a do hrobu se ještě nechystá začne soused přemýšlet jak by jí na věčný odpočinek dopomohl. (ic)
(viac)Recenzie (24)
Jo bečka kořalky holt dělá divy..Spisovatele Guye de Maupassanteho sice moc neznám ale toto se mi docela líbilo. Asi si od něj v brzké době něco přečtu. Abych si zas o trochu doplnil mé literární vzdělání. Marie Vášová moje oblíbená tragická herečka (skoro v každém filmu zemřela) zde v roli staré nemocné (zprvu jen na oko) báby-matky (navíc k nepoznání namaskované) ale o to více se značně hmotným měním, byla skutečně více než přesvědčivá. Zejména v scéně u stolu při stolování, ale také při scéně s bečkou kde už navíc byla ve značně podnapilém stavu. Vše se vlastně točilo kolem padesáti dukátů. Kdy na jedné straně Jaroslav Moučka s Vlastou Chramostovou si přáli aby už bába konečně zemřela. Aby už za ní dle platné smlouvy nemuseli chodit s penězi. Naopak bába ne a ne jít na onen svět. A když už se konečně přeci jenom dočkali, tak spravedlnost po jejím pohřbu na sebe dlouho nedala čekat. Doopravdy krásný černý humor, v podobě příběhu obyčejných venkovských lidí (maloměšťáků) z venkova. ()
Tohle je jedna z těch skvělých studiových inscenací, který za prvé vůbec jako studiovky nevypadají, a za další jsou tak skvěle zvládnuty herecky i scénářem, že člověk začíná litovat, že ten komunismus je pryč a tak už se tohle skvělý řemeslo netočí :) Popojedem. Každopádně je vidět, že se jeden jak druhej herec ve svých rolích přímo vyžívají, že si lebedí v takových krásných humorných postavičkách - trošku natvrdlém a vypočítavém, přesto však vlastně docela dobráckém statkáři, jeho penězchtivé a nespokojené manželce, která je své hlavě rodiny pravým krkem a otáčí jím, jak jen to ženský umí a ve staré tvrdé ženské, která si nic nedá upřít a nic nikomu nedá zadarmo a vidí každýmu až do žaludku. Původně jsem myslel, že na ni po těch deseti letech půjdou se sekyrou jako Dostojevský ve Zločinu a trestu, no šli na ni fikaněji, i když mnohem pomaleji, chlastem jako Zola v Zabijákovi. Černý humor tu je vlastně jenom v pointě, jinak žádné vtípky nenajdete, ale protože je to rychlá povídka s dobrým herectvím i příběhem, vyplatí se na to mrknout. ()
Jedna z těch slabých televizních miniatur. ()
Pěkná televizní anekdota. ()
Bezchybné, režisér jednoduše zvolil herce, kteří zahrají nadprůměrně cokoli, třeba i na čtyřech židlích, to jde pak vše snadno. Povídka ze života prostého (skromného) a velkopanského (hamižného) lidu venkovského, i když realita podobně stavěných situací, zvlášť jsou-li ve všem prachy a majetek, bývá obyčejně dramatičtější, bez ohledu na dobu a prostředí, zde je možné se od srdce pobavit a utvrdit se v tom, že s úsměvem jde skutečně všechno lépe i polemizování o smrti, ale také dlouhověkosti, ke které, jak se zdá, výrazně dopomáhá životní optimismus...až do poslední chvíle. "Prosimtě, vždyť už je jí přes osmdesát, počítám rok dva a statek je náš...""Prosimtě, vždyť už je jí přes devadesát, počítám pár měsíců...""Sakra, život...Roza!". ()
Jízlivý úsměv na márách, to se hned tak nevidí. ()
Maupassantova humoreska, ironizující lidskou hamižnost a ziskuchtivost, je sice sama o sobě vtipná, ale televizní provedení nabízí jen očekávané a nijak překvapivé vyústění. Marie Vášová je ovšem v roli čiperné babky Magloirové jedinečná. ()
Alkohol je metla lidstva, ale madame Madoirová se jím zakonzervovala až k úctyhodnému věku 103 let. Z toho by jednoho trefil šlak… :o))) “Zatraceně, vždyť ona ji ta moje kořalka držela při životě, mrchu…“ ()
Královsky jsem se bavila, neb se jedná o takové to minimální maximum, Maupassant psal a velmi dobře věděl o čem, tvůrci podepřeli základní myšlenku výborným zpracováním a herci ztvárnili své role v kvalitě A+, trojlístek Marie Vášová - Jaroslav Moučka - Vlasta Chramostová úžasný. Bylo mi potěšením a ponechávám v úschově. ()
Roztomile poťouchlá Marie Vášová a příjemně hamižná manželská dvojice statkářů Jaroslav Moučka a Vlasta Chramostová rozjíždí konverzační koncert, který tak banální věc, jako je koupě nemovitosti povýší na inteligentní zábavu a povedenou taškařici. ()
Tohle je výborná televizní inscenace. Jak se na to tak dívám od začátku, tak se mi to zdálo napřed na 4* a potom konec a střed to jistili, takže nakonec na 5*. Tady u tohoto filmu bylo skvělé herecké obsazení. Marie Vášová hrála poněkud vyčůranou starou bábu. Jaroslav Moučka hrál statkáře, ale co předváděli za skvělý herecký koncert, to bylo něco k podívání. Naprostý úžas. Skvělé zahrané. Trochu mě ale mrzelo, že je to černobíle, na ten rok výroby 1971 by to už mohlo být barevné, ale to je jen detail. Celkový pohled:Naprostý úžas ve mě vytvořil tento film, radost i pobavení.90%Přístupnost:přístupný ()
"Souboj" žen o statek, s fintou muže. Jednoduchá moralitka, ovšem nepřišla mi vtipná. ()
Nenadchlo-neurazilo.... ()
Černobílá povídka o statkáři, který tak dlouho prahl po statku své sousedky, až se ho konečně po dvaceti letech a dvanácti tisíci dukátech dočkal. Jenže moc si ho neužil. Taková ta televizní klasika, kterých bylo natočeno mraky a mnohé z nich byly jistě zábavnější než se pořád dívat na staršího muže, jak se ptá staré báby jak se má. A pak se ještě dívat na ožralou o dalších deset let starou bábu. Námět je sice k ponaučení, ale že bych to musel vidět víckrát jak jednou? ()
Taková roztahaná anekdota bez pořádné pointy. ()
Ne, ze by to bylo tak spatne, ale je to spis tak nejak strasne nudne... ()
"On ani chlastat neuměl jako ona!" Malá černá komedie, ale nadstandard to není. ()
Komorní televizní adaptace mistra povídky Guy de Maupasanta, s úžasnými dialogy, kde excelují zejména manželé v podání Jaroslava Moučky a Vlasty Chramostové. Jejich domácí hádky jsou ozdobou téhle miniaturky. ()
Povedená věcička pro chvilku oddechu. Strašně bych chtěl mít zdraví té paní a ten přísun kořalky také. 201110093340/3448 ()
Výborná televizní komedie podle slavného francouzského autora a malá připomínka hereckého umění Vlasty Chramostové a Marie Vášové. ()