Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní zpracování humoresky Guy de Maupassanta, která se osobitým černým humorem snaží připomenout přísloví "kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá". Marie Vášová jako postarší statkářka stále odmítá prodat svůj statek i s polnostmi jednomu ze svých sousedů, který má o její statek evidentní zájem. Proto jednoho dne soused navštíví babku s návrhem který se nedá odmítnout. Každý měsíc navštíví soused statkářku a obohatí jí o 30 dukátů a po její smrti mu statek připadne. Babka si nechá týden na rozmyšlenou a poté pod podmínkou zvýšení renty na 50 dukátů za měsíc podepíše. Jenže babka o své zdraví dbá a do hrobu se ještě nechystá začne soused přemýšlet jak by jí na věčný odpočinek dopomohl. (ic)

(viac)

Recenzie (24)

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Bezchybné, režisér jednoduše zvolil herce, kteří zahrají nadprůměrně cokoli, třeba i na čtyřech židlích, to jde pak vše snadno. Povídka ze života prostého (skromného) a velkopanského (hamižného) lidu venkovského, i když realita podobně stavěných situací, zvlášť jsou-li ve všem prachy a majetek, bývá obyčejně dramatičtější, bez ohledu na dobu a prostředí, zde je možné se od srdce pobavit a utvrdit se v tom, že s úsměvem jde skutečně všechno lépe i polemizování o smrti, ale také dlouhověkosti, ke které, jak se zdá, výrazně dopomáhá životní optimismus...až do poslední chvíle. "Prosimtě, vždyť už je jí přes osmdesát, počítám rok dva a statek je náš...""Prosimtě, vždyť už je jí přes devadesát, počítám pár měsíců...""Sakra, život...Roza!". ()

monolog 

všetky recenzie používateľa

Tohle je jedna z těch skvělých studiových inscenací, který za prvé vůbec jako studiovky nevypadají, a za další jsou tak skvěle zvládnuty herecky i scénářem, že člověk začíná litovat, že ten komunismus je pryč a tak už se tohle skvělý řemeslo netočí :) Popojedem. Každopádně je vidět, že se jeden jak druhej herec ve svých rolích přímo vyžívají, že si lebedí v takových krásných humorných postavičkách - trošku natvrdlém a vypočítavém, přesto však vlastně docela dobráckém statkáři, jeho penězchtivé a nespokojené manželce, která je své hlavě rodiny pravým krkem a otáčí jím, jak jen to ženský umí a ve staré tvrdé ženské, která si nic nedá upřít a nic nikomu nedá zadarmo a vidí každýmu až do žaludku. Původně jsem myslel, že na ni po těch deseti letech půjdou se sekyrou jako Dostojevský ve Zločinu a trestu, no šli na ni fikaněji, i když mnohem pomaleji, chlastem jako Zola v Zabijákovi. Černý humor tu je vlastně jenom v pointě, jinak žádné vtípky nenajdete, ale protože je to rychlá povídka s dobrým herectvím i příběhem, vyplatí se na to mrknout. ()

Reklama

Lish84 

všetky recenzie používateľa

Trio Moučka, Chramostová, Vášová si své role zjevně užívá a humoru rozhodně nedosahuje za cenu "tlačení na pilu". Zvlášť roztomilé je hašteření Marie Vášové a Jaroslava Moučky a především Moučka v této krátké povídce exceluje a snad každou svou větou pobaví. Bečička je ten případ, kdy legrace naštěstí nezůstala ve studiu a beze zbytku se ji nenuceně podařilo přenést na obrazovku. ()

janek85 

všetky recenzie používateľa

Tohle je výborná televizní inscenace. Jak se na to tak dívám od začátku, tak se mi to zdálo napřed na 4* a potom konec a střed to jistili, takže nakonec na 5*. Tady u tohoto filmu bylo skvělé herecké obsazení. Marie Vášová hrála poněkud vyčůranou starou bábu. Jaroslav Moučka hrál statkáře, ale co předváděli za skvělý herecký koncert, to bylo něco k podívání. Naprostý úžas. Skvělé zahrané. Trochu mě ale mrzelo, že je to černobíle, na ten rok výroby 1971 by to už mohlo být barevné, ale to je jen detail. Celkový pohled:Naprostý úžas ve mě vytvořil tento film, radost i pobavení.90%Přístupnost:přístupný ()

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Jo bečka kořalky holt dělá divy..Spisovatele Guye de Maupassanteho sice moc neznám ale toto se mi docela líbilo. Asi si od něj v brzké době něco přečtu. Abych si zas o trochu doplnil mé literární vzdělání. Marie Vášová moje oblíbená tragická herečka (skoro v každém filmu zemřela) zde v roli staré nemocné (zprvu jen na oko) báby-matky (navíc k nepoznání namaskované) ale o to více se značně hmotným měním, byla skutečně více než přesvědčivá. Zejména v scéně u stolu při stolování, ale také při scéně s bečkou kde už navíc byla ve značně podnapilém stavu. Vše se vlastně točilo kolem padesáti dukátů. Kdy na jedné straně Jaroslav Moučka s Vlastou Chramostovou si přáli aby už bába konečně zemřela. Aby už za ní dle platné smlouvy nemuseli chodit s penězi. Naopak bába ne a ne jít na onen svět. A když už se konečně přeci jenom dočkali, tak spravedlnost po jejím pohřbu na sebe dlouho nedala čekat. Doopravdy krásný černý humor, v podobě příběhu obyčejných venkovských lidí (maloměšťáků) z venkova. ()

Galéria (4)

Reklama

Reklama