Réžia:
Cary Joji FukunagaScenár:
Moira BuffiniKamera:
Adriano GoldmanHudba:
Dario MarianelliHrajú:
Mia Wasikowska, Michael Fassbender, Judi Dench, Jamie Bell, Su Elliot, Holliday Grainger, Tamzin Merchant, Amelia Clarkson, Craig Roberts, Sally Hawkins (viac)Obsahy(2)
Po nešťastnom detstve sa mladá Jana Eyrová zamestná ako guvernantka na na rozhľahlom panstve Thornfield Hall, kde sa stará o francúzske dievčatko Adele. Majiteľom panstva a Janinym zamestnávateľom je charizmatický Edward Rochester. Jane sa do Rochestra zamiluje a ani ona mu nie je ľahostajná, no z jeho minulosti sa vynorí temné tajomstvo... (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (745)
Možno má niekto pocit, že sa podobným romantickým filmom treba vyhnúť, ale mňa to chytilo od prvých minút a skôr mám pocit, že presne tento typ romantických filmov tu dnes chýba. Výborne do detailov prepracovaná hlavná postava strháva na seba najviac pozornosti i kvôli tomu, že miestami pôsobí ako naozaj z inej planéty. Prežila neľahké detstvo, škoda, že scén zo sirotinca nebolo viac a vidieť na jej tvári úsmev je niečo výnimočné. Iskra medzi Janou Eyrovou a pánom domu v podaní M. Fassbendera preletela takmer ihneď, ale v skutočnú lásku prerástla postupne. Film zdobia hlavne dobre napísané dialógy, výborná atmosféra daždivého a hmlistého Anglicka a samozrejme výborné výkony hercov. Kvalitná hudba i dojímavý záver iba potvrdili slová mnohých o tom, že adaptácia známej knihy sa naozaj vydarila. 80%. ()
Mohlo by se zdát, že nemá smysl zfilmovávat (po víc jak?) dvacáté předlohu Charlotte Brönteové, když se do povědomí diváků zapsalo hned několik verzí: Stevensonův gotický horror s Orsonem Wellesem (1944), Zeffirelliho přímočaře klasicistní (1996) a různé BBC seriály - soudě dle ohlasů - nesoucí se v duchu mírně historizujícího herritage cinema. Ta Fukanagova má ale své právo na existenci, protože Janu Eyrovou ukazuje jako pěkně feministické éro, které oproti dobovým konvencím vyznává rovnoprávnost pohlaví na místo pokory, což ospravedlňuje i závěrečný odklon v případě nedořečení/neukázání "prozření" jedné z postav. (Prozření se zde totiž odehrává v ryze mentální, nikoliv tělesné podobě.) Že nejde jen o ilustraci knihy, stvrzuje i narušení chronologičnosti, kdy je nám valná většina příběhu zprostředkovávána ve vzpomínkách, které jsou filtrovány skrze ústřední protagonistku. Díky tomu jsme na ni mnohem více napojeni, a tak můžeme dění prožívat spolu s ní, aniž by se sklouzávalo k sentimentu či patosu. Nespoléhá se ani na "tradiční BBC kvalitu", ačkoliv daný štempl před filmem najdeme, protože na místo předvádění výpravy je patrná snaha o větší autenticitu, kterou zajišťuje snímání ruční kamerou a upřednostňování přirozeného světla před umělým. Na místo dodržování tradičních postupů (hodně důležité je rozestavení postav v mizanscéně, pozoruhodný je i žánrový a s tím spojený formální zlom po jednom zásadním odhalení - bodu zlomu) se tato adaptace více blíží uměleckému filmu, a tak není na místě se pozastavovat nad Fukanagovým výběrem látky. ()
Před dvěma lety nám na volitelném semináři anglické literatury moje tehdejší profesorka říkala, že Jane Eyre je sice z děl sester Brontëových to nejznámější, po stránce literární je však mnohem vyspělejší ve své době zavrhované Wuthering Heights (Na Větrné hůrce) od Charlottiny sestry Emily. Přesně tahle věta se mi vybavila, když jsem Jane Eyre v letním kině sledovala. Této nové adaptaci totiž po stránce reřisérské či herecké nelze nic vytknout, příběhově se ale nemálo podobá tradičním hollywoodským romantickým filmům a liší se od nich snad jen prostředím, do kterého je zasazena. (SPOILER: I proto jsem ráda, že se lehce patetickému závěrečnému momentu, kdy se hlavnímu mužskému hrdinovi vrací zrak, film vyhnul. KONEC SPOILERU) Máte-li však rádi tato anglická díla z období romantismu, bylo by zbytečné odrazovat od tohoto nejnovějšího zpracování. Po stránce adaptace je skvělé. Je to jen stránka příběhová, ve které, podle mého názoru, v dnešní době lehce zaostává. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
O knižní předloze jsem se sice učila ve škole, ale nikdy jsem jí nečetla, takže jsem do snímku šla s tím, že vlastně nevím co mám očekávat, což mělo za následek to, že jsem půlku filmu nevěděla, která bije. Ale v celku se mi to zdálo jako docela slušný film, i když teda ten konec se mi k tomu vyloženě nehodil, no jo, ale to byla chyba knížky, nikoliv filmu, který se jen držel předlohy. 4* akorát teda Charlotte Brontëová asi neměla moc představivosti co se týče jmen, protože se tam každý druhý jmenoval John, což bylo značně matoucí. ()
Výborná adaptace knižní klasiky. Já tyto literární díla opravdu můžu a po dlouhé době filmové provedení, u kterého bylo mé srdíčko plně uspokojeno. Musím pochválit tu lehce pochmurnou atmosféru, která dokonale vystihuje vnitřní pocity Jany a vůbec celý její vztah s Rochesterem. Moc se mi také líbilo, že Cary Fukunaga se snažil zobrazit i tu temnější stránku knihy. Herecká dvojice doopravdy dokonale vybrána. Lepší Janu Eyrovou si ani představit neumím a to samé platí i u Michaela Fassbendera, kterému Rochester naprosto sednul. Strašně mezi nimi zafungovala chemie a především dialog v první půlce, kdy si oba navzájem nahlíží do nitra, je plný úžasného napětí. K tomu navíc krásná hudba Daria Marianelliho, díky jeho intimním a jemným tonům jsem se párkrát neubránila vzpomínce na Pýchu a předsudek. Vím, že někteří znalci knižní předlohy můžou být trochu rozčarování ze samotného závěru, já jsem však opravdu ráda, že film skončil přesně v tom okamžiku, ve kterém skončil. Zatím dávám střízlivější hodnocení, ale k plnému mi chybí krůček, který možná ujdu při druhém zhlédnutí. ()
Galéria (131)
Zaujímavosti (12)
- Producent Alison Owen a režisér Cary Joji Fukunaga si z mnoha potenciálních míst v Británii jako filmovou lokaci vybrali Haddon Hall v osadě Bakewell v hrabství Derbyshire, kde shodou náhod stál i dům, který inspiroval autorku novely Charlotte Brontëovou v jejím zobrazení Thornfieldu. Stejně tomu bylo i v dřívější adaptaci, minisérii BBC, Osudová láska Jany Eyrové z roku 2006. Dalším použitým exteriérem bylo největší soukromě vlastněné venkovské sídlo v Anglii, Chatsworth House. Místo, které se objevilo již ve filmu Pýcha a předsudek (2005) jako zahrada rodiny pana Darcyho (Matthew Macfadyen), posloužilo jako lokace, kde se Jana (Mia Wasikowska) poprvé setkala s Rochesterem (Michael Fassbender). (Michelle75)
- Projekt bol ponúknutý škótskej režisérke krátkometrážnych filmov Lynne Ramsay, ona ho však odmietla. (SarumanKo)
- Wasikowska se sama pustila do čtení knižní předlohy a po pár kapitolách byla příběhem tak okouzlena, že napsala své agentce, jestli se někde nechystá scénář k adaptaci. Ta jí odpověděla, že ne, že nedávno jeden byl, ale nakonec se neuskuteční. Za pár týdnů jí řekla, že film se přeci jen bude točit, poslala jí scénář a řekla, že se s ní režisér chce setkat. (Michelle75)
Reklama