127 hodín

Jamese Franca nijak zvlášť nemusim, ale tahle 'one man show' se prostě povedla, to nemůžu popřít. Strhující příběh o jednom osudovém rozhodnutí, které vede k nevyhnutelnému činu. Je až neuvěřitelné, čeho je člověk na pokraji svých sil schopný. Nechápu srovnávání s filmem Buried, podle mě to jsou dva naprosto odlišné filmy. 82% (28.01.2011)

Fascinující příběh, skvěle zpracované myšlenky a halucinace, parádní herecký výkon, nádherná muzika, dechberoucí příroda... Tento film by si zasloužil proměnit alespoň nějakou nominaci na Oscara. 82% (29.01.2011)

One-man show Jamese Franca, která mi vyrazila dech a posledních 20 minut už jsem doslova ani nedutal! Dokonale zahrané a Franco si jde pro Oscara! (01.02.2011)

Život je to nejcenější a stojí za to o něj bojovat... (01.02.2011)

Když postavíte film na jednom herci, tak z toho může být totální průšvih nebo naopak hodně dobrý kousek. Prostě to stojí a padá s hlavním představitelem. Když jsem se dozvěděl, že hl. roli dostal J. Franco, tak mne zamrazilo. Ale nakonec jsem byl velmi, velmi mile překvapen. Pro podobné filmy (v podstatě rekonstrukce skutečných událostí, kde lidi překonají sami sebe viz. třeba Pád do ticha) mám slabost a tenhle příběh je fakt síla - opravdu platí, že nejlepší scénárista je sám život. I když tedy ta scéna s pižláním ruky ... No, chuťovka :) (05.02.2011)

Jedinečný filmový zážitek. Až na konci filmu si začnete vážit toho, že můžete kdykoliv volně vstát a jít si kam se vám zachce! :) (06.02.2011)

Nádherně barevný (červené kanony Utahu jsou fantastické samy o sobě), jednoduchý příběh, u kterého asi každý divák zná dopředu pointu, je vyprávěním o jednom chlápkovi, který se dostal do průšvihu, porval se s ním a uvědomil si během toho pár věcí. To všechno bez zbytečných melodramat a přenaných emocí, Boyle používá k procítění krátké flashbacky a na plný plyn šlápne až na konec, kdy do podkresu a výkřiku Arona (I need help!) pustí monumentální islandské Sigur Ros (katarze jak blázen). Střih, kamera a hudba jsou vůbec silnými body filmu (jen Dido bych ze soundtracku s chutí vyškrtnul a nasadil místo ní cokoliv syrovějšího, třeba Devendru Banhardta). Nalistoval jsem si o Aronovi Raltsonovi dodatečně pár članků. Boyle ho popsal takového jaký se zdá i mně: má rád život, má odvahu, je schopný a má (ted už) i srdce. PS Moc nerozumím tomu, proč se u tohoto filmu (a taky např. u Into The Wild) objevuje tolik poznámek o sobectví. Sobectví je se automaticky dožadovat pomoci okolí, at už známých nebo státu, přátelé! (06.02.2011)

Extrémně svobodomyslný mládenec a jeho blízké setkání třetího druhu. Takový kámen, dobře umístěný, docela umí měnit priority (i když nutno říci, že asi u Arona moc nezabral) a 127 hodin meditace, halucinací a boje o život by taky mělo zabrat. Nebudu popírat, že nezabralo. I přes veškerou Boyleovu nápaditost a Francovu snahu mi výsledek přijde studený. Žádnou zvláštní identifikaci s hrdinou jsem nepocítil. (07.02.2011)

Mám rád dokumentární seriál How to survive, ale jestli bych měl takové koule jako Aron Ralston, to fakt netuším. (07.02.2011)

Danny opět zabodoval... 5/5* (09.02.2011)

Sice to má pouze 94 minut, ale přesto je to utahané a místy dost nudné. Což o to, Franco dělá všechno, co je v jeho silách a podal velmi dobrý výkon, nicméně prostě děj se mu zachránit nepodařilo. Po všech skvělých referencích jsem mírně zklamán. (09.02.2011)

Ať žije umělé vytváření hrdinů, kteří ve skutečnosti hrdinové vůbec nebyli. Danny Boyle je pro mě film od filmu méně a méně zajímavý. Škoda. (09.02.2011)

Každý Boyleův film je pro mě mimořádný zážitek, nejinak i v tomto případě. Co lze říci v jedné větě je zde servírováno opět s takovým citem pro obraz a hudbu, že musím napsat jen: koukněte na to!! 85% (18.02.2011)

Lehce nadprůměrný film o lidské bezmoci, s typickým Boylovským důrazem na detail, vynikající kamerou a slušným soundtrackem. Filmařina je to celkem solidní, ale upřímně řečeno, je to celé dost overhype. U filmu tohoto žánru potřebuji s hlavním hrdinou doslova dýchat. A právě takovou symbiózu jsem u 127 hodin nezaregistroval. Žánrově stejný "Pád do ticha" z roku 2003 bych řadil o třídu výš. 70% (20.02.2011)

Po kolikaté už vidím nový Boyleův film, o kterém všichni nadšeně mluví a mě nebaví? A co jiného než zábavu tenhle režisér od svých diváků očekává? Kdyby to byl dvacetiminutový klip, asi bych hodnotil jinak, ale v tomhle formátu neúnosné. A ty zavěrečné záběry a hudbu pod titulky bych neodpustil v žádném případě. (21.02.2011)

Na film jsem se hodně těšil, ale nechtěl jsem mít velký očekávání, abych nebyl zklamanej.Nakonec to byl suprovej zážitek a movie na 4 hvězdy:-) To co mu schází do 5, je občas lepší tempo a posun v ději, což bohužel vzhledem k námětu asi nebylo úplně možný. Kvalitu snímku drží hodně vysoko i herecký výkon Jamese Franca (osobně mu přeju sošku), dialog se sebou samým je parádní! Soundtrack hodnotím také jako výborný, zde se blýskla třeba jedna z mých oblíbených kapel Sigur Ros. UPDATE: Po čase přidávám z osobních důvodů pátou hvězdu. (22.02.2011)

Dramaticky a drsně zpracované nejkrušnější chvíle mladého dobrodruha v boji o své přežití z rukou umělce. Atmosféra výborná, žízeň a halucinace taktéž. Je až k nevíře, že z na první pohled vcelku krátkého a nepříliš známého námětu dokázal mistr Boyle vytvořit tak kvalitní snímek, který udrží od začátku do konce. Kdo umí, umí a zaslouží si pochvalu, stejně tak jako James Franco, který si svou takřka sólo roli vyloženě vychutnal "plnými doušky". (25.02.2011)

Když jsou ti Oscaři dnes v noci, tak jsem si řekl, že se podívám na nějaký film, který jsem neviděl a přitom má mnoho nominací. Koruna padla na 127 hodin. Musím říct, že kdybych nevěděl, kolik nominací tenhle film má, asi si ho užiju o hodně víc, ale takhle mě to mírně svazovalo. Příběh zcela jistě srdceryvný a a aspon trochu pravdivý, ALE nedokázal ze mě dostat ani půlku emocí, které by měl. Nemůžu si pomoct, ale myslím, že tenhle film tak trochu bere šanci ostatním podle mě kvalitnější snímkům. Uvidíme, jak to vše dopadne, jediné s čím jsem na 100% spokojen je hudba a to není to,co by mělo být nejhlavnější. Každopádně jak jsem řekl, byl jsem svázenej nominacemi, kdybych nebyl, řekl bych, že to byl nadprůměrný film, který bohužel nevyužil svůj potenciál, ale za zhlédnutí určitě stojí! 70% (27.02.2011)

Danny Boyle je dobrý režisér, který dokáže i z jednoho kamenu vytřískat slušnej film, ale právě ono téma nebylo pro mě osobně natolik zajímavé, abych byl zcela unešen. Postupem času jsem už jen čekal kdy a čím si tam konečně začne pižlat tu ruku. (02.03.2011)

Boyle je zase zpátky! Po troše zklamání z Milionáře z chatrče (především kvůli na můj vkus až moc velkému podobenství s Městem Bohů) jsem zase rád, že můžu dál prohlašovat Dannyho za jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů. Dalo by se polemizovat, že jsme podobný příběh mohli vidět už v Pádu do ticha, ale tentokrát to Boylovi odpustím, protože obojí vzniklo na základě svého skutečného příběhu. Takže díky Danny Boyle, díky Jamesi Franco, hodně se těším, co ukážete zase příště. (05.03.2011)