Reklama

Reklama

Případy podporučíka Haniky

(seriál)
Československo, 1989, 4 h 2 min (Minutáž: 35–43 min)

Réžia:

Dušan Klein

Scenár:

Ivan Gariš

Kamera:

Petr Čepický

Hrajú:

Vladimír Dlouhý, Bronislav Poloczek, Miroslava Pleštilová, Marie Rosůlková, Alois Švehlík, Jan Přeučil, Evelyna Steimarová, Jana Švandová, Jitka Asterová, Ilona Svobodová, Viktor Preiss (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(6)

Obsahy(1)

Mladý podporučík Petr Hanička přichází ze školy do praxe. Proti své vůli vyšetřuje místo složitých kauz banality... (oficiálny text distribútora)

Recenzie (35)

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Po hrozném seriálu Ve znamení Merkura přišel seriál snad ještě horší. Případy podporučíka Haniky určuje již úvodní znělka. Skutečný bizár. Ještě jsem neviděl, aby si policista krájel salám a to rovnou z detailu, pak se navíc otáčí jako robot. Celé je to velmi podivné, zakončené pohledem na budovu Sboru národní bezpečnosti. Jednotlivé případy jsou pochopitelně naprosto banální. A bez ženských by asi Hanika nic nevyřešil. Tím spíš, že spí se svědkyní a vůbec balí každou druhou vyslýchanou. Ale v jedné věci byli tvůrci opravdu vizionářští. Stopáž epizod se totiž blíží současnému trendu, tedy nad 40 minut nejde. ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Všichni jsou spokojení. Tady paní, že jí neukradli prádlo, pan podporučík, že krádeži zabránil a zloděj, že se mu podařilo utéct." Geniální detektiv řeší zapeklitý případy, obyčejnej detektiv zase ty standardní a podporučík Hanika ukazuje svůj talent při řešení ptákovin, který by každej obvoďák odložil hned po oznámení. Brát vážně se jeho detektivování moc nedalo, ale rozhovory se šéfem byly zábavný a jeho holky nebyly špatný. Zejména Sabina mě bavila a Jana Berková s duhovejma kšandama mi kdysi způsobila nejeden mokrej sen. ()

Reklama

Drom 

všetky recenzie používateľa

Ano, je to pane případ, když hlavním hrdinou je vetchý Dlouhý, jenž má být nejen progresivním mladým kriminalistou, ale zároveň i fešným svůdcem žen. Navíc když mu sekunduje Miroslava Praštilová naprosto stejně otravně jako v seriálu pro pátery se zálibou ve vraždách. Koženej vohoz, Simson, zamyšlený pohled na majestátní fízlstanici... Drňák jak z akčního filmu, idol něžného pohlaví. Případy jsou dost slabé, humor příliš nefungující, hudba stereotypní, výprava studiová, líný spád, dost jedoduché. Dobré výkony některých herců a nedostatečná debilnost však zabránily pádu do vetších hlubin. ()

Cesty timem 

všetky recenzie používateľa

Takové detektivní Klainovy banalitky. Z nostalgie a díky dobrému obsazení a také pěkným a sexy ženským dávám všem epizodám 3*. Krom té poslední epizody, která byla o přilepený fous pana Preisse (a hlavně o jeho výkon v uvěřitelném podvodníkovi) a o závan půvabu Veroniky Freimanové lepší. Muž, který nesměl domů tedy za 4* s jedním odřeným uchem (tak bych si opravdu přál tady jemnější stupnici než 5 hvězd). ()

insurgentes 

všetky recenzie používateľa

Je to samozřejmě chujovina na n-tou, když se nás v seriálu snaží přesvědčit, že socialistická kriminálka neměla nic lepšího na práci než ukradený zapalovač, svačinu nebo pudla, a ještě větší taškařice je sledovat, jak bukvice Dlouhý hraje neodolatelnýho svůdce žen, před nímž každá sexice navlečená do správnýho osmdesátkovýho outfitu kroutí bobrem tak dlouho, dokud podporučík znechuceně nezasune. Pro mě byl seriál zajímavý spíše z toho druhého, "módního" aspektu. Bavilo mě sledovat, jak i celkem hezký holky, jakou například Mirka Pleštilová rozhodně byla, vypadaly v těch sexy mundůrech naprosto nepíchatelný. Tehdejší podprsenky byly teda věc - každý ženský dělaly příšerný visáče, že jsem si říkal, že to je snad dobovej unikát, že ženská vypadá líp bez podprsenky než s ní. Jinak tam bylo pár celkem vtipnejch hlášek, to zase né že ne, ale Dlouhý se mi tímto počinem tak trochu zprotivil. ()

Galéria (24)

Zaujímavosti (1)

  • Uhlíř Kolařík (Jan Schánilec) říká při domovní prohlídce: „A za to, že poslouchám Prahu 3, mě nechcete zavřít?!“ Označení Praha 3 se používalo pro zakázané a později už jen rušené rozhlasové stanice jako Svobodná Evropa, Hlas Ameriky a další, které lidem v totalitních státech přinášely necenzurované zprávy. Rušičky na našem území utichly po 36 letech, 16. prosince 1988 po uvolnění, které přišlo z tehdejšího Sovětského svazu. (sator)

Reklama

Reklama