Bestie bez vlasti

No slušné peklo.. Cynik snažící se o neotřelý vtip by asi řekl, že je to taková africká Apocalypse Now pro děcka... a vlastně by měl pravdu. Tady se taky hraje především na studii vnitřního pološílenství vojáka naladěného na halucinační, apatický a absurdní rytmus války.. Osobně mi to sedlo asi trochu více než poněkud odtažitý Shake hand with the dewil a rozhodně mnohem více než patetický Hotel Rwanda. (28.10.2015)

Cituji jednoho novináře : „Jedná se o jednu z nejtemnějších stránek války, když se pro děti válka stane normou. Dospělí se zhroutí nebo zblázní, ale děti přežívají a rány nesou v sobě. Ještě se nenaučily ani mluvit a podle zvuku výstřelů poznají, kam granát letí. Týdny žijí ve sklepích a nevidí nic víc než ruiny domů a tragédii svých rodičů. Zvyknou si a pro děti se válka stává hlavním dějem jejich života, ale z té ponuré stránky.......... Zůstaly bez střechy nad hlavou a staly se z nich bezdomovci. Děti jsou to fyzicky a morálně zmrzačené. Nemají v sobě nenávist a disponují neuvěřitelnou odolností a schopností žít dál.“ Agu tam na jednom místě říká: "Znám lidský křik, pach lidských těl, znám, co dokáže hnědák a djamba v mé krvi. Jediné co umím, je boj. Jsem jen dítě, ale jsem jako stařec. Viděl jsem příšerné věci, dělal jsem příšerné věci. Ale v tomhle životě chci být šťastný..........." Není co dodat. (23.07.2017)

K hodnoteniu filmu to samozrejme nepatrí, ale pre pochopenie čiernej Afriky odporúčam prečítať knihu Eben od reportéra Ryszarda Kapuścińskeho. Skvelá je hlavne kapitola o tom, ako sa uprostred dôležitej frekventovanej cesty medzi dvoma veľkými mestami zjavila obrovská jama. Tá extrémne spomalila dopravu, ledva sa dala prejsť. Hneď pri nej však kamionistom kopu miestnych ľudí začalo predávať proviant a iné drobnosti. Nikomu už potom nenapadlo jamu zakopať, lebo sa z nej vlastne stala živiteľka niekoľkých dedín. Tento kontinent našinec nikdy nepochopí, ani jeho konflikty. Film je presne to, čo očakávate od príbehu o detských žoldnieroch. Veliteľ bol charizmatický, škoda ale, že v určitých častiach stopáže sa k divákovi nemilosrdne začala vkrádať nuda... (08.04.2021)

Nezasáhlo, navrch jsem místy nevěřil. Civilizovaný svět má mnoho ostud a škraloupů, další vysoce humanistické filmové poselství si mě ovšem nezískalo. Cary Fukunaga, který si udělal jméno na Temném případu, s emocemi místy pracuje tak doslovně, až je zabíjí. V období evropského negativního ohlasu na přijímání uprchlíků představuje jednu povstaleckou armádu, do kterého se dostane i bezbranný hoch, který přišel o veškeré zázemí a jistoty. Není to tolik patetické, není to tolik dojemné, není to tolik syrové. Je to takové nijaké. A dlouhé. Určitě ne špatné, téma má co říct, ale určitě to ve výsledku není takové, že bych nad tím chtěl přemýšlet. (17.11.2015)

rozhodně zajímavá podívaná, která ale není schopna vyvolat absolutně žádné emoce, což je vzhledem k problematice, kterou se zabývá, z mého pohledu vcelku zásadní problém.. závěr navíc vyzní tak nějak do ztracena, což do určité míry celý zážitek z filmu tak trochu degraduje.. od Fukunagy jsem po skvělé první sérii True Detective čekal trochu víc.. (17.04.2016)