Lepší svet

Zentropa je dánska filmová spoločnosť, ktorá vytvorila SKVOST režisérky SUSANNE BIER, pričom sa mi dlho nestalo, aby ma film takto silno zasiahol. V úvode sledujem pohreb ženy, matky Christiana, ktorého smrť matky hlboko zasiahla, bude neskôr prchký, impulzívny, výbušný, nezvládateľný. Presťahuje sa spolu s otcom do Dánska, kde začne chodiť do školy, tam spoznáva istého rovesníka menom Elias, ktorého si v škole podávajú ako horúci zemiak, t.j je šikanovaný od spolužiaka Sofusa, ktorý neskôr schytá poriadny výprask práve od Christiana, ktorý ho domláti takmer do bezvedomia... Z týchto chlapcov sa stávajú postupne kamaráti. Elias má rodičov doktorov, otec Anton chodí na turnusy do africkej Kene, kde tiež nie je úplne v bezpečí, so ženou sa rozvádzajú pre Antonove hriechy z minulosti, zrejme zahýbal žene a Marianne je doktorkou v nemocnici. Stretnú sa tu dva protipóly, a to Eliasov otec Anton a Eliasov rovesník Christian, Anton nie je násilník, ktorý keď od niekoho dostane facku, tak ju nevráti, a to poriadne štve mladého Christiana, ktorý chce takto zapiecť človeku, ktorý dáva facky Antonovi, ktorý mu to ale nevráti, tak sa títo dvaja kamaráti rozhodnú pomstiť tomuto človeku, ktorý je automechanikom, zhotovia po domácky vyrobenú bombu, ktorú umiestnia pod jeho auto, čakajú na vhodnú príležitosť, zapália zápalnú šnúru a o minútu má nastať výbuch, len háčik je v tom, že práve idú okolo dvaja ľudia, a tak Elias zatiahne ručnú brzdu, aby ochránil týchto dvoch nevinných, ale je z NEHO takmer kaša, našťastie prežije, ale jeho matka začne nenávidieť Christiana, ktorý jej syna zatiahol do prúserov, áno ešte aj ten chalan dostane výprask, ktorý šikanoval Eliasa a bol pri tom nôž. Citlivý film, ktorý dbá na vnútornú zložku postáv, aby sa divák vcítil do ich problémov a herci Mikael Persbrandt ako Dr. Anton a William Jøhnk Nielsen ako Christian predvádzajú fantastické herecké výkony vhodné obdivu. Susanne Bier priniesla ojedinelý európsky film, po ktorom by sa mal každý aspoň na chvíľu zamyslieť, ak nie, tak jeho chyba. (17.09.2015)

Prvú hodinu som mal dojem, že ide o film roka 2010, avšak akási nerozhodnosť, kam to celé nasmerovať a ako to ukončiť toto moje nadšenie tretia tretina rýchlo zmrazila. Keď sa dve postavy rozprávajú o tom, že o siedmej ráno v nedeľu nebude nikto vonku, tak hádajte ako to dopadne. No a čo na to svoje auto Lars, na ktorého sa pri rozuzlení úplne zabudlo, pričom práve on by to tuctové finále mohol poriadne okoreniť? Áno, myšlienkami Bier rozhodne boduje, aj paralelnými príbehmi, kde si jednoducho odvodíte, ako vlastne tie vojny začínajú. Lenže my vojny chceme, za chyby ich ako ľudstvo nepovažujeme, a tak nemôžeme ani hovoriť o neschopnosti poučenia sa z vlastných chýb. (10.08.2021)

Další podivně vykonstruované drama. Nakonec mi dětská část přišla docela přesvědčivá a dobře psychologicky pochopitelná, civilně zahraná i citlivě zrežírovaná. Jenže je tu i nepochopitelný svět dospělých. A ten je tu proto, aby zrcadlil teze, o kterých tento film je. Jinak se toho většina ani nedá vysvětlit. Na co všechno skočí Akademie? :-/ (22.03.2012)

Ze začátku to vypadalo, že dánská režisérka Susanne Bier chce natočit skandinávskou obdobu Klass, pak ale její Lepší svět začal pokrývat mnohem širší rámec a přede mnou se postupně odkrývalo opravdu neobyčejně vrstevnaté a působivé drama o rozpadu tradičního institutu manželství a jeho dopadu na potomky. Tentokráte nejde o sociální drama, je zjevné, že tenhle fenomén prostupuje napříč společností a nevyhýbá se ani vyšší střední třídě, tedy lidem, kteří s příkladnou protestanskou morálkou a správnými hodnotovými rámci mají zdánlivě vše a jejichž životy nemůže zdánlivě nic ohrozit. Přijde-li však zásah zvenčí (smrt, nevěra) či zevnitř (vyhoření, odcizení), má to katastrofální následky a devastuje to nejen nejen vztahy, ale i samy životy. Další významnou rovinou je motiv budování/existence ,,lepšího světa", o který se nepochybně generace rodičů ve své společenské třídě snaží, tedy místa, kde neexistuje Zlo. Z podstaty světa jde ovšem jen o chiméru, Zlo je integrální součástí světa okolo nás a ať už přichází nepozorovaně a netušeně (šikana, xenofobie, hulvátství...), nebo má podobu univerzálního zla (střet lékařů bez hranic s barbarstvím umožněným válečným běsněním), nelze ho ignorovat. Obvykle u filmů nebrečím, ale u tohoto jsem několik slz uronil... (04.03.2012)

Zamette, poklidte, Susanne Bierova je zpet v plne forme odpovidajici Bratrum, s hlubokym lidskym pribehem, bez citoveho vydirani, jalovych dialogu, hysterickeho rvani, litru slz a cehokoliv s motivacni absenci. Me prani, aby se vyvarovala toho, co predvedla ve filmu Po svatbe a co drive v jejich filmech patricne nebylo k nalezeni, se zcela vyplnilo. Pro me jeden z nejzaslouzenejsich Oscaru poslednich let, i Americka akademie ma sve svetle chvilky. (02.01.2012)