Durarara!!

Takahiro Omori a spol. někde našli recept na dokonalý styl vyprávění. Když nevědí, kdo by měl být hlavní hrdina, udělají hlavního hrdinu z každé postavy. Nemohou-li se shodnout, o čem by měl seriál být, vyprávějí o všem, co je napadne. Drze přehánějí a baví tím, jak baví sebe. Zázrakem je, jak jim to přeskakování dopředu a dozadu, pak na jinou postavu či opětovné vkládání známých infromací do nového kontextu funguje a šlape. Mají pod kontrolou splašeného koně, ovládají stroj, kterému chybí brzda... Hádám, že jsou naprosto nejlepší pokud jde o zasazení nadpřirozených prvků do světa moderního velkoměsta. Jeho mýty nevypráví moudří poustevníci, ani prastaré svitky, nýbrž se šíří a komolí v chatroomech a na diskuzních fórech. Díky nim má každá postava dvojí identitu, nick a pravé jméno, což vnáší do hry další tajemství, další možná překvapení a odhalení - a scénář si s tím umí pěkně pohrát... Téměř až do konce jsem se výtečně bavil. Pak však přišel příběh "tří vůdců tří gangů" a ten měl své vady - chvílemi do něj probleskovalo mentorství a až příliš trpěl neochvějně naivním "správňáctvím" jednoho z hrdinů. Ale i s ním to jsou silné ****. (04.10.2010)

Prvních pár dílů ani moc ne, ale potom se toho napětí nezbavíte - teda já se ho nezbavila (až do předposledního dílu). Když se spojí Omori-san a Narita-san, tak to za to stojí; už jen takové Baccano! je toho důkazem. A zde platí to samé co u zmiňovaného dílka - nemá konec, nemá začátek, nemá hlavní postavu, přesto vás dokáže dokonale pohltit. A platí zde ještě jedna věc jako u Baccana!: zhlédnete jednou, líbí se, zhlédnete podruhé a je to ještě lepší. U některých dílů jsem měla husí kůži, někdy jsem napětím, které jsem z toho cítila, se málem produpala k sousedům. Tohle anime mi fakt dalo. Postavy (snadno se vryjí do paměti, u mě dokonce snadněji než u Baccana!, ale možná je to tím, že je to delší), jejich charaktery jsou skvělé (10/10), příběh to samé a já jen můžu litovat všechny ty, co to ještě neviděli. Neboť tím přijdou i od 2 skvělé openingy, jeden dobrý ending a ten 2. ending, který mě sice moc nebavil, ale někomu by se zalíbit mohl. (26.06.2010)

Skvělá noir atmosféra nočního velkoměsta podpořená jazzovým doprovodem nemá chybu, ale hlavní předností tohoto seriálu jsou bezpochyby jeho charaktery a styl jakým je odkrýván jejich příběh. Každá postava má něco do sebe a z celé zápletky je cítit, že základem byla kvalitní série light novel (autor Ryohgo Narita). První polovina patří k absolutní špičce a nabízí magický realismus, za který by se nestyděl ani Haruki Murakami. Zbytek série po odhalení většiny tajemství pak v kontrastu s první půlkou působí trochu vyčpěleji, ale stále jde o skoro bezchybný top. (10.02.2011)

4,5/5 *****. Po shlédnutí 12. dílu musím říct, že si mě toto anime dostalo. Ze začátku mě moc nenadchlo, ale postupně přibývala akce a vše se začalo spojovat. Vyskytly se však i další otázky, takže se těším da následující díly. Baccano jsem neviděl, ale reálně teď zvažuji :-) | dokoukal jsem a srážím na 4*. Je to velmi povedené dílko, Baccano jsem si však shlédl už 2x a klidně bych se do něj dnes pustil i potřetí, ale Durarara, to chvilku potrvá. Není to tak kouzelné, není to tak mysteriózní, propracovanost postav mohla být daleko! lepší. silných 80% (12.04.2010)

Zatím mě vysoce irituje verbální průjem hlavního hrdiny prvního dílu, ale všichni tu mluví o zajímavých postavách, tak to zkusím ještě chvíli vydržet... Po 3. díle: Čekání se vyplatilo, jedna z postav se projevila naprosto geniálním způsobem! Žeru animované šílence! Vždycky si řeknu, že to už stačilo, ale pak pustím další díl a ta úvodní píseň mě donutí zůstat...ta na konci je naopak celkem příšerná. (19.03.2011)