Dievča, ktoré koplo do osieho hniezda

Kvalitativně přesně uprostřed mezi výbornou jedničkou a průměrnou dvojkou. Po detektivce a thrilleru přišlo soudní drama, v jehož středu je Lisbeth Salanderová, suverénně nejlepší postava Milénia (a Noomi Rapace zde podává nejlepší herecký výkon z celé trilogie). Povedené završení série, kterému se povedlo smazat mírnou pachuť, kterou série nabrala po prostředním dílu (70%). (16.02.2011)

Třetí díl pokračuje ve šlápějích druhého a zakončuje tak velmi dobrou švédskou trilogii, v níž je ale nejzářnější právě první díl. Druhé pokračování opět už nedisponuje tou pravou atmosférou, jako to bylo u Mužů, kteří nenávidí ženy, ale slušné drama to je a na svou délku stále ještě dobře baví, stejně jako předchozí část trilogie. Opět lze mluvit o velmi dobrých hereckých výkonech Michaela Niqvista a hlavně Noomi Rapace. Závěr mohl být silnější, postrádal jsem více emocí. The Girl with the Dragon Tattoo prostě vede na plné čáře. Tenhle díl je o něco lepší než dvojka, tudíš za lepší 3 hvězdy. (15.01.2012)

První díl mě nadchnul, druhý neurazil, ale třetí díl už mě vyloženě nudil. Zbytečně natažený děj z druhé části (teda aspoň u filmu, v knížce to může fungovat jinak), který navíc postrádá jakékoliv napětí a gradaci. Noomi Rapace tu celou buď proleží v posteli anebo prosedí u soudu a zápletka okolo Michaela Nqvista také není dvakrát zajímavá. Postav je až moc, dialogy nefungují a scény, ve kterých se objevuje "děsivý" německý hromotluk mi přišly vyloženě k smíchu. Režie je navíc naprosto nevýrazná a tempo až vražedně pomalé. Smutný konec nadějné trilogie. (30.03.2011)

Milénium 3: Spiknutí starců. Pokud bývá první díl přirovnáván k lahvi vychlazené severské vodky, je trojka zteplalým pivem ze zapadlé knajpy, z kterého dávno vyprchaly poslední zbytky pěny a u kterého mám neodbytný pocit, že ho už někdo jednou pil... Schématická černobílost, patrná už dříve, tady dostoupila k vrcholu nechtěné směšnosti, dialogy se vesměs nedají poslouchat a atmosféra se definitivně odebrala na odpočinek, takže jsem poprvé neměla šanci se o hrdiny vůbec bát, ačkoli si svou pitomostí skoro všichni koledovali o Darwinovu cenu. Když Michael pověřil obhajobou všemi pronásledované Lisbeth vlastní těhotnou sestru, chytala jsem se za hlavu. Když otřískaní investigativní novináři, zvyklí působit pád celých obchodních impérií, omdlévali hrůzou ve chvíli, kdy v mailu objevili první výhrůžku, tloukla jsem hlavou do zdi. Když titíž žasli, že existuje odnož tajné služby, odebrala jsem se se zařváním "hej, mám pro vás další šoky - Ježíšek neexistuje a vaši rodiče spolu spěj" do bezvědomí, ale probrala jsem se ve chvíli, kdy se zmiňovaná těhotná advokátka nalévala vínem. Měla jsem totiž neodbytnou chuť udělat ihned totéž, ačkoli jsme ve stejném stavu, tedy jiném. Ale co jsem mohla čekat, když jsem očividně jediný člověk na světě, kterého Larssonovy knihy neuvedly do extáze a vidí v nich pouze schématické konspirativní spisky o novináři, kterému se ženy všeho věku cpou do postele, sepsané novinářem, kterému se jich asi do postele moc necpalo, a dávající ženám všeho věku jasný pokyn, aby Švédsko raději ani nehledaly na mapě. Už takhle tam těhotné asi ze vší té hrůzy nejmíň rok přenášejí - vzhledem k tomu, že potřetí zmiňovaná právnička je na rozsypání po celou dobu Lisbethina zotavování i soudního procesu. (05.10.2011)

Do třetice všeho dobrého, říká se. A minimálně u "Millenium Trilogy" tohle platí. Zatímco jsem jak u prvního, tak i u druhého dílu psal, že jsou to sice skvělé filmy, ale na plný počet mi něco schází, tady musím napsat, že mi neschází naprosto nic. Opravdu skvělé finále, které uzavřelo tuhle nadprůměrnou trilogii. Teprve až tento díl mě definitivně "donutil" - až budu mít trochu více času, musím si ty knihy přečíst a přesvědčit se na vlastní oči, proč jsou všichni zde nespokojeni. Do té doby je pro mě The Girl Who Kicked the Hornet's Nest jednoznačně nejlepším dílem, kterému dávám bez zaváhání plný počet. (02.04.2011)