Lucy and Miracles
Réžia:
Ota KovalKamera:
Jan NovákHudba:
Luboš FišerHrajú:
Naďa Urbánková, Jan Tříska, Viktorie Čermáková, Bohuš Záhorský, Regina Rázlová, Helena Růžičková, Karel Vrtiška, Karel Kmoch, Jiří Stránský, Eugen Jegorov (viac)Obsahy(1)
Malíř Mikuláš a jeho manželka Petra darují malé Lucii do dětského domova růžového plyšového psa, který oživne a zaviní hodně ztřeštěných honiček. Osamělá Lucinka, které touha po mamince neustále působí nějaké potíže, je smutná. V noci se však stane zázrak, plyšový pejsek od Petry obživne a Lucinka věří, že ji dovede k mamince. Druhý den si do dětského domova přichází Petra pro Lucinku, ta je však s ostatními dětmi na výletě v ZOO, kde její růžový pejsek způsobí řadu zmatků a nakonec dojde k divoké honičce. Lucii se sice podaří uniknout, nesetká se tak ovšem s Petrou, která jí se přišla hledat. Lucie způsobí zmatek v obchodním domě, protože v jejích rukou ožívají všechny hračky. Prodavačka zavolá policii a tak dojde k další bláznivé honičce, během níž jsou Lucie i její růžový pes dopadeni. Mikuláš ji však osvobodí a ostatní děti obarví své pejsky na růžovo, aby zmátla policii a pomohla Lucii uniknout... Moderní pohádku natočil v roce 1970 jako svůj samostatný režijní debut Ota Koval. Pokusil se spojit dnešní svět se světem němé grotesky a vytvořil tím jakousi obdobu staré crazy komedie. Vznikl tak film, který podle jeho přání není určen výhradně dětem. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (14)
Ota Koval je známý svou jedinečnou poetikou, odlišnou od Karla Kachyni nebo Vojtěcha Jasného. V jeho prvotině mě zaujalo komediální herectví Nadi Urbánkové, přirozené projevy dětských hrdinů, zejména tříleté Viktorky a prvky němé grotesky vtipně avizované jménem růžového plyšáka. Velkou měrou ke zdařilému výsledku přispěl výtvarník Jan Oliva a vtipné kostýmy Rudolfa Němce. Policejní uniformy s pruhovanými pendreky jsou prostě úchvatné. Velmi příjemná podívaná, citlivě navolená atmosféra, která nespadá do kýčovitosti ani citově nevydírá. Malebná městská zákoutí, která se už dnes jen těžko vidí. ()
tohle bylo i na mě moc random.... ()
Poetiku a barvu nepopírám, celé to bylo takové v oranžovém filtru a občas z toho dýchla nostalgie. Bohužel ta komičnost (gagy policistů apod. navíc podkreslené klasickou groteskovou hudbou dvacátých let) odkazující na staré grotesky mi tam vadila, nějak to moc nesedělo do toho dětsky jednoduchého místy dost naivního děje, který v pohodě zvládnou sledovat tří leté děti. Mně zaujala ta má dívenka Lucie ze které dnes máme atraktivní herečku a sestru Hynka Čermáka - Viktorii Čermákovou. Další co zaujalo byl fakt, že 2 roky po okupaci měla na sobě filmová policie západní ohozy s čepicemi s názvem POLICE , jezdila ve válečných jeepech a vůbec všechna auta, která byla ve filmu nasazena byla až na vyjímky západní a to včetně popelářů! Přitom to bylo točeno v ČSSR a převážně v Praze. Asi byl film v koprodukci podobně jako třeba Lucie postrach ulice... netuším. Tam se ale točilo i v NSR... Já dávám za dvoje skla do psycho brýlý paní Nadi Urbánkové! * * ()
70% Anarchistický, anachronistický (keystonští policajti pronásledující své oběti mezi paneláky) a z velké části stopáže i velmi zábavný snímek, jdoucí ve stopách svého předchůdce, filmu Máte doma lva. Škoda jen toho nijakého konce. Naďa Urbánková se předvádí v každé scéně s novými a ještě ulítlejšími brýlemi... ()
Krásný filmeček pro děti z doby, kdy já ještě nebyla na světě. To byly jiné hitovky než dnes. Dneska pro takhle malé děti natáčejí Spidermana. ()
Hvezdicku za barvy, originalitu a bezprostrednost. Jinak bylo sledovani tohoto filmu pro me takovym malym utrpenim... No, nerikam, ze tentokrat neni chyba ve mne:-). ()
Tohle je pro mě obrovský kus nostalgie. Lucii a zázraky jsem viděla jako malá holka a tehdy ta pohádka utvořila kousek mého snového světa. Škoda, že už ten film nikdy neuvidím stejnýma očima jako tehdy. Ale své kouzlo pro mě zkrátka neztratil ani dnes. ()
Božská růžová a pískavý bidýlko v policejním státě. Invence a dobová hravost ve scénáři Oty Hofmana, atraktivní využití pražských exteriérů objektivem Novákovy kamery. Ragtimově-dixielandovou hudbu hodnotím spolu s groteskovitostí příběhu spíš jako odcizujícím způsobem archaickou. Dnes divácky 3*, umělecky za výtvarné pojetí přes výhrady 4*, stále skvělá volba pro předškoláky. Kdoví jestli ty moje 3 hvězdy ale nejsou dány jen předsudky pod vlivem trendu akčních a počítačově-animačních vymožeností dneška, tady totiž vítězí kouzlo představivosti. ()
Líbili se mi stavby a Tříska jinak nic...tipoval sem, že v tom měli prachy Němci, protože to není česká poetika, ale neměli :-) Uřvaný Vrtiška děs... ()
Měl jsem pocit, že už jsem viděl všechny Československé úchylárny, ale tohle mi zatím unikalo. Je to taková bizarní groteska umístěná mimo prostor a čas. Na své si přijdou fetišisté, pedofilové, ale i bílí heterosexuální muži, protože Naďa Urbánková se tu prakticky pořád pohybuje v minisukni a jelikož létá s balónky, leze po střechách nebo fasádních výtazích... no co vám budu povídat. No a hudba z Adély tomu dává tu správnou absurdní tečku. ()
Normálně bych uvažoval mezi jednou a dvěma hvězdami, ale je tam pes co umí na nočník, což je hvězda navíc. ()
Ojedinělá dětská groteska určená pouze pro děti. Vizuálně dokonalé, barevné, ztřeštěné. Naďa Urbánková se opravdu vyřádila. Pro dospělého diváka může být snímek těžko uchopitelný, ale kdo přesně zná dětský svět. Vnímání malé holčičky je vyobrazeno dobře. Těžko hodnotit co na to dětský divák, ale mě se zdá snímek uspokojitelný a zábavný. ()
Vůbec nevím, proč je tento film tak slabě hodnocený. Je to totiž vtipné, je tam dost hlášek a vtipů a i když Lucinku zrovna moc nemusím, na české poměry hraje dost dobře. Je to šmrncnuté groteskou, lehkou absurditou a zajímavým výtvarným pojetím. Je to pro mě navíc strašně dojemné, -to je však pouze osobní-, protože k tomuto filmu mám velký vztah. Například scéna, když chytne rybáře do sítě... Když si na to vzpomenu, mnohdy skoro brečím... ()
V pražských kinech se promítal od 24.6.1971 (Sevastopol) ()