Nefes: Vatan Sağolsun

Ze zde uvedených žánrů bych rozhodně podtrhnul slůvko "drama", zatímco "válečný" bych napsal hodně malým písmem a "dobrodružný" raději úplně vypustil. Nefes je zcela v duchu turecké kinematografické tradice velmi komorní a pomaloučku vyprávěný film, v němž jsou všechny scény několikrát tak dlouhé, než jsme zvyklí z filmů západních. Dlouhá je sice i sekvence přestřelky s ozbrojenci, ale ta je zase zahalena do tmy, takže ani zde si vyznavači akčnějšího stylu na své nepříjdou. Spíše se snímek v určitých ohledech trochu přibližuje Marhoulovu Tobruku. Narozdíl od něj má ale vynalézavější režii - zejména scény v nichž se prostříhává mezi dvěma souvisejícími ději jsou působivé. 70% P.S. pro Mertax: :-P (09.01.2010)

Nejsem odbornice na turecký film jako tady kolega Niktorius, takže nemůžu říci, v jakých tendencích se film pohybuje v kontextu této kinematografie. Orientuji se spíš na kazachstánskou a uruguayskou tvorbu. /// Film má jeden základní problém a docela závažný. Nedokáže vyprávět příběh. Ani po hodině pořádně nevíte, koho vidíte, proč tam je, co tam dělá, co je za rok... Nefes se umí místy dobře ponořit do hlav vojáků a zprostředkovat nám jejich vnitřní stavy. Ovšem týden po filmu si nevybavíte ani jeden obličej, ani jedno jméno postavy. Všichni jsou příliš anonymní a jaksi nevýrazní. Byť je tento turecko-kurdský incident poměrně nedávný (1993) a pro spoustu Turků velice bolestivou událostí, mně to nevtáhlo. Poměrně nezvyklé množství komentářů je na imdb, z nich se lze dozvědět o problému více. Doporučuju je ale proto, že většina jich je velmi inspirativních a zajímavých, protože jsou těměř všechny do jednoho reakcí samotných Turků, poté co zhlédli film v kině./// Závěrečná bitva je ovšem zvládnuta excelentně. Syrovost, chlad, nenávist, drsnost a beznaděj z ní čiší tolik, že leckterá americká produkce může stáhnout ocas mezi nohy a jít se vycpat, proto 75%. (10.01.2010)

Válečné drama, které je specificky snové a rozjímavé...A ve chvíli, kdy přijde na samotný boj, je zase náležitě tvrdé, syrové a realistické...Atmosféře napomáhá i ne zcela jasné vymezení prostoru, konfliktu i nepřítele, přestože víme, že se jedná o kurdské separatisty kdesi v horách jihovýchodního Turecka...Při sledování jsem si vybavil neméně působivý izraelský Beaufort nebo ruskou 9.rotu...A taky to, jak moc nezajímavý a nudný byl oproti tomu náš Tobruk... (08.02.2010)

Ak turecky vojnovy film, tak potom jednoznacne az "otravne" agitacny, alebo Kurdov v tych najhorsich "zlodusskych" intenciach opisujuci. Pri vsetkych tych patetickych, vlasteneckych nahladoch, podhladoch, ci nabehoch kamery na hrdo plapolajucu turecku vlajku, som s usmevom na tvari cakal, kedy z rohu vybehne Bayov Optimus Prime s jeho prednesom :D. Niekolko scen neprijemne mrazivych (doslovne zasnesene skalnate vrchy) ci pekne melancholickych. V kontexte svetovej tvorby ale lahko zabudnutelna vec. (17.05.2021)

Četa vojáků slouží na odlehlé stanici v horách, všude kolem pouze bílá oblaka a občas modrá obloha. Tureckou vlajku tu vždy vítr úplně roztrhá. Důležité je neusnout na hlídce, protože nějaký ten ozbrojený Kurd neustále slídí kolem. Jediné rozptýlení jsou občasné telefonáty s rodinami. A závěrečný masakr. Problém tohoto snímku je zejména jeho nesnesitelná zdlouhavost, navíc podpořená studeným, na emoce skoupým pojetím, kdy vojáky vidí jako šedou masu bez individualit. Bylo to záměrem tvůrců, ale pro diváka je to příliš velká výzva, a proto musím hodnotit tak přísně tento jinak jistě záslužný film - hlavně pro Turky. A doufat, že snad jednou uvidí nesmyslnost válečného konfliktu na obou stranách stejně. Pohov. (28.02.2020)