Ztracen ve vesmíru

Ztracen ve vesmíru je rozhodně působivé dílko - po audiovizuální stránce mu nemám co vytknout, po stránce herecké taky ne... Snad mohlo být více poutavé a méně uspávající (celý film jsem viděl asi až na čtvrtý pokus). V závěru jsem byl rád, že do sebe (téměř) všechno zapadlo a zmatek, ve který se během uplynulé hodiny děj proměnil, se nakonec ustálil. Hlavní myšlenka je dobrá (týká se originálního názvu snímku) a dovoluji si s ní souhlasit. Všechna ta srovnání s Kubrickem jsou vlastně hrozně nespravedlivá... Ale co dělat, když si o ně tvůrci tak okatě koledují, že? Tři a polovička. (07.10.2012)

Osamocenému astronautovi v ISS na orbitě (v roce 2039, proto nebudu rýpat do přítomné gravitace) po ztrátě signálu a bez znalosti situace (3. světová?) čím dál víc hrabe, kope se do zadku a divák s ním prožívá jeho vidiny, přemítání a izolaci. A pocity marnosti, prázdnoty a NEubíhajícího času se podařilo zprostředkovat naprosto dokonale, protože už dlouho jsem se u něčeho tak strašlivě nenudil. Je to do morku kostí artové, bezdějové a "metafyzicky filosofické", vizuálně i hudebně sice pěkné, ale nikoliv lyrické či hypnotické, jenom tíživě ubíjející. (22.04.2015)

Trochu z Vesmírné odyssey, trochu z Mission to Mars, ale drtivou většinu stopáže je to celkem obyčejná pocitovka o osamělém astronautovi. Jasně, film se snaží vnuknout myšlenku, že tím nejsilnějším na člověku je ona emoce zvaná láska, jenže to už jsme slyšeli mnohokrát a rozhodně to není nic nového. Film však v posledních minutách ukazuje, že mohl byt něčím daleko víc, než čím nakonec je. Dost možná další Vesmírnou odysseou. A na takové sci-fi osobně čekám jako na boží smilování. Tak třeba někdy příště. (09.12.2017)

Film může mít sebelepší myšlenku, ale i ta je mu k ničemu, když jí neumí poutavě podat. Ztacen ve vesmíru mohl být zajímavým filmem, který se soustředil na minimalistické herectví hlavního protagonisty, ale bohužel, vše drhne a nic neběží jak má. Jen na jediné úrovni se filmu fařilo: uspat mě. Bohužel to jeho cílem zřejmě opravdu nebylo. 45% (13.02.2013)

Po absurdnom (a značne nečakanom) úvode z Občianskej vojny sa to preklopí do sci-fi, bohužiaľ však nie do HOROROVÉHO sci-fi (ako som neviem prečo čakal). Ale to je môj problém. Čo už je problém tvorcov? Jednoznačne scenár. Dej z vesmírnej stanice sa totiž prelína s WTF scénami, kedy napríklad počujeme čudného rozprávača, tárajúceho dve na tri a vidíme pozemský život. Prípadne pred kamerou sedí starší chlapík v kraťasoch a rozpráva o tom, ako raz so synom išiel autom, zrazu ich predbehlo vlastné koleso (vy si z toho robíte srandu, ale u nás v meste koluje legenda o týpkovi, ktorý brzdil na svetelnej križovatke a predbehlo ho vlastné koleso a následne mu zostal v rukách volant) a len zázrakom auto zišlo z cesty a nikomu sa nič nestalo. Keď som tieto absurdné scény videl, bolo mi jasné, že sa na konci dočkám šokujúceho rozuzlenia. Ale skutočne sme sa ho dočkali? Neviem, priznám sa, že som ho nepochopil. Štyri palce dole. (09.01.2017)