Něžná revoluce

Z tohohle dokumentu mne mrazilo. Mohlo by se zdát, že to bylo tím mrholením a prvním sněhem co zasypával studenty a vůbec všechny ty lidi toužící po svobodě v ulicích Prahy a dalších měst. Někomu ze zde komentujících tejn dokument přišel nemastný, neslaný... Samozřejmě v optice dnešních dokumentů se to tak může zdát. Už jsme si navykli na herce, dobře znající své role, dobově oblečené, kterak v dokonalých kulisách odříkávají repliky svých historických postav... Tenhle dokument však byl něco jiného právě svojí syrovostí. Přirovnal bych jej s klidem k válečnému dokumentu, pořízeném ze střihových záběrů přímo na bojišti. Ta roztřesenost, posloupnost záběrů, jistá hektičnost a v neposlední řadě i místy nekvalitní záznamy co do technické stránky vtiskly filmu velmi autentickou pachuť své doby. Musíme si uvědomit, že tehdy v roce 1989 nikdo nevěděl zda sem Gorby nepustí tanky a bratrské armády ten náš samet opět nerozjezdí ocelovými pásy a s nimi i tu obrovskou vlnu touhy po svobodě. Dnes naštěstí víme, že tenhle Gorbačov přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel (jak zpívá Hejma) a soudruhům v Soujuzu v Moskvě řekl, že si to tu máme vyřešit sami. U mně je Gorby jedním ze stále nedoceňovaných lidí, díky kterým nejen u nás, ale i jinde v zemích bývalého východního bloku je dnes svoboda a demokracie. To ti v dokumentu ještě nevěděli. Tuší, že svoboda je na dosah, že komunista je zahnán do kouta, ale jak to dopadne netuší a kdesi v pozadí je snad i ten strach... Jakoby se sami divili, že zahnat komunistu nebylo až tak těžké, ale co teď dál? Studenti vyšetřující masakr na národní se zcela otevřeně vyjadřují s obavami k tomu, že je za vyšetřování možná někde přejede auto... Film dává prostor čerstvě navrátivším se písničkářům - Kryl, Hutka, je v něm rozhovor s M. Kubišovou atd... Je tam i několik rozhovorů s herci např. s J. Kemrem. Oproti tomu Haničincovo účinkování na jedné z demostrací, kde před lidmi vykřikuje o svobodě a o zmlácených studentech neznělo z úst člověka, který v nejednom z normalizačních snímků ztvárnil řadu prorežimně smýšlejícíh a jednajících postav moc uvěřitelně. Objevuje se tam také Dubček, brebentící k masám jak je má rád s vnitřní touhou být konečně prezidentem země... Já osobně nikdy tenhle omyl - komunisty s lidskou tváří moc nechápal.... Na rozdíl od těch lidí s nimiž byl v roce 1989 veden rozhovor na téma svoboda a kteří si pod ní tenkrát možná představovali něco zcela jiného než dnes, tu i přes mnohé výhrady k systému svobodu máme. Máme a musíme si ji chránit. O to více že komunisté jsou nejsilnější třetí parlamentí stranou, což se v kontextu s dokumentem a uplynulé době od jeho natočení - zdá alespoň mně těžko uvěřitelné a zcela nepochopitelné !!!! Vždycky jsem si myslel, že komančové postupně vymřou, případně jejich následovníci a ti, kteří rychle zapomněli co vše nesměli a pamatují si jen recepty za korunu. Nikdy bych nevěřil, že se budou rekrutovat noví komunisté z řad mladých, kteří bez skrupulí bez ohledu na to co vše stojí za zvěrstva u slova ,,komunistická'' blábolí cosi o moderní straně dneška. Nikdy bych nevěřil, že poslankyně komunistické strany bude ve veřejnoprávním rozhlase k odsouzení Milady Horákové moderátorovi odsekávat ,,dyť se přiznala !''... Tohle mi smrdí. No snad se národ včas vzpamatuje a vzpomene si proč v tom mrazivém mrholení cinkal klíčema a nechal se tlouci pendreky. Za mne je to rozhodně na pět květin hozených za plexisklové štíty příslušníkyů pořádkových jednotek. * * * * * (29.06.2014) (menej) (viac)