Megamozog

Pro piškoty jistě hodně zábavné, pro dospělé lehce úsměvné, ale nadprůměrné. Jako v jiných animácích najdeme i zde toho "druhého", který má za úkol pobavit drobnými vtípky. Konkurence je však silná, animáků roste jako hub po dešti, a když se tak svou megamyslí zamyslím, tak Megamysl nepřináší nic nového. Nenadchne, ale nenudí... 60% (16.02.2011)

Ústřední trojici můžeme vzhledem k soundtracku číst i jako hudební ikony – pány scénáristy zastihla během psaní smrt Krále popu do té míry, že Megamind připomíná Michaela Jacksona, ambiciózního outsidera s úžasným talentem, kluka z ghetta, o němž se prozpěvuje v singlu Bad, který film uzavírá. Metro Man s načesanou kakadu představuje reminiscenci na Elvise Presleyho, o jehož smrti se vedou dodnes pochybnosti – tzn., že není obživlý mrtvý (zombík), ale umrtvený živý (pohřešovaný), který se může kdykoliv vrátit a spasit svět, z čehož film celkem neporytě čerpá. No a výlupek vší záludnosti a krutosti, rival Titan, který si umínil rouhat, vraždit a znásilňovat, prostě dělat něco špatného, to jsou ty osmdesátky, ten ne úplně přizpůsobivý hardrock, který zaznívá při pustošení města v rytmu Welcome to the Jungle od kalifornského kvintetu Guns N' Roses, za jehož rachotu vrhají Titanovy perutě smrti svůj stín na Metro City a proměňují jej v nehostinnou džungli. (05.03.2011)

Dreamworksovské CGI animáky byly vždycky hlavně rychlospotřební zábavou a vyjma prvního Shreka a How to train your dragon se nikdy nedokázaly prokopat do úplně první ligy (ve které jsou krom nich, pravda, snad už jen Úžasňákovi protože zbytek Pixaru převážně smrdí), ale i přes množství filmů které u nich vzniká se kupodivu drží kvalitou v docela potěšujícím nadprůměru. Když tedy pomineme pár excesů, převážně v podobě příšerných pokračování... mezi které Megamind rozhodně nepatří. Jen těžko se sice vymaní ze škatulky "hravá parodie na komiksové filmy", protože při zábavném bourání všech možných komiksových klišé jde až moc daleko a zapomíná na stavění vlastního nosného příběhu (na rozdíl od právě Úžasňáků), ale pro člověka znalého alespoň povinného minima z old school superhrdinských klasik je parádní oddechovkou a překvapivě dobře fungující komedií. Infantilní nikoli ve smyslu "dětské", ale spíše "bezelstně hravé" - stejně jako samotný hlavní hrdina který se s šibalským úsměvem chce v prvé řadě pořádně bavit. A za přestylizování superhrdinů do podoby rockových hvězd (se super hudbou) bod nahoru. 8/10 (02.09.2011)

Skvelý a vtipný animák. Jeden z najlepších. Skvelý príbeh a postavy. Hudobná stránka je tiež na výbornú. Skvelá komédia pre celú rodinu. Megamozog vyzeral dobre už z trailerov. Moj očakávania sa vyplnili a môžem ho zaradiť medzi elitu animákov. Poteší aj fakt, že tvorcovia rozvinuli svoje fantastické vízie a dokázali ich preniesť na plátno. Predvídateľnosť dejovej zápletky je síce miestami veľmi vysoká, ale o prekvapenie (a zázraky) tu nie je núdza, a navyše, keď sa vám do uší zarežú rockové pecky od Guns N 'Roses alebo AC / DC, nie je čo riešiť. (10.12.2012)

Lepší než Já, padouch. Hudební složka potěší každého rockového fanouška. Zpočátku se mi to nezdálo, ale Megamind se může směle opřít o kvalitní scénář a Will Ferrell nečekaně nevadícího Willa Ferrella. Ten se vyvaroval většiny svých nejapností a za mikrofonem předvedl že dokáže utáhnout celý film. Oproti Padouchovi je Megamysl vyspělejší zábavou pro dospělé. Chválit bych mohl dlouho. Prostě 80% (04.03.2011)