Tomb Raider

Vedle Wonder Woman působí Lara jako chudá příbuzná (hráče videoher asi producenti vnímají jako méně silnou diváckou skupinu než čtenáře komiksů). Všehovšudy čtyři prostředí (Londýn, Hongkong, ostrov, hrobka), s výjimkou vodopádu nikterak okázalé akční scény a v podstatě jen jedna (vycházející) hollywoodská hvězda. V kontextu snah o stvoření plnohodnotné akční filmové hrdinky jde nicméně o lehký pokrok. Lara Croft v podání přirozeně hrající Alicie Vikander je naprosto uvěřitelná. Dvojice scenáristů (Geneva Robertson-Dworet napsala taky Captain Marvel) neexperimentovala a nabízí tradiční origin příběh, který nehráče přehledně zasvětí do světa Tomb Raidera a hráčům nabídne uspokojivou porci „backstory“ a množství přímých citací ze hry. Lara je nám dvojicí úvodních akčních scén představena jako žena, která sice nevyniká ohromnou fyzickou silou, zato dokáže vymýšlet „lišácká“ řešení problémů. V obou případech zatím každopádně selhává. Silná, sebevědomá, byť nikoliv neohrožená, ale poměrně věrohodně zranitelná akční hrdinka se z ní stává až poté, co začne aktivně řešit své „daddy issues“. Vzniká dojem, že všemi prezentovanými schopnostmi, z nichž za některé vděčí otci (řešení hlavolamů, lukostřelba), disponovala od začátku, pouze jí scházela vnitřní rovnováha, protože v jejím životě chyběla ona otcovská figura. V tomhle ohledu je navenek progresivní film hrozně tradicionalistický (vlastně podobně jako Poslední z Jediů – dosaďte za Marka Hamilla Dominica Westa a dostanete prostřední část filmu). Rodinná linie, zastoupena zprvu zejména flashbacky, je ovšem zdatně zakomponována do hlavního vyprávění, posunuje děj, vysvětluje hrdinčiny motivace, pomáhá překlenout delší časové úseky, kdy se postavy někam přemísťují. Pokud jde o přínos libovolné scény pro vyprávění, nelze Tomb Raiderovi nic vytknout. Skoro žádná hluchá místa, kdy by nás přestalo zajímat, co bude dál (camea Nicka Frosta mohla být kratší, nebo žádná). Všechno je hezky propojené a navazuje na sebe. Možná až moc hladce a přímočaře. Akční scény jsou dostatečně různorodé a výrazně videoherní (a demonstrují, jak se Lara zdokonaluje v jednotlivých oblastech – souboj tělo na tělo, útěk před pronásledovateli, skok do dálky), tempo nepolevuje. Uthaug stejně jako ve Vlně předvádí perfektní ovládnutí řemesla a znalost principů klasického hollywoodského vyprávění. V rámci akčního žánru to vůbec není špatné, jen doufám, že pokračování, pro které si film v závěru trochu zdlouhavě a příliš okatě připravuje půdu, nebude stejně přehnaně opatrné. 65% (15.03.2018)

S výjimkou výborného rozpadajícího se letadla nad vodopádem víceméně pouťová atrakce, která sice nijak neurazí, ale ani nenadchne. Jede dost na jistotu, je hodně opatrná a v žádném případě temná/úderná/krvavá. Oproti oběma dílům s Angelinou Jolie jsme nicméně v realističtějším světě, k uvěřitelnosti přidáváme i dávku lidskosti, postavu z masa a kostí navíc táhne k maximálním sympatiím Alicia Vikander, která byla skvělým tahem. Její Lara je emocionálnější, vrstevnatější a určitě zajímavější. A zatraceně dobře se na ni dívá. Už její entrée v Londýně nabídne holku, se kterou prostě chceme strávit necelé dvě hodinky. Restart potenciální nové série se znovu točí okolo problematického vztahu s otcem, záhada je tu v podobě královny uvězněné po staletí v hrobce na tajemném japonském ostrově a podle fandů předlohy (sám jsem to nikdy nehrál) tahle verze nepatří mezi videoherní mršitele. Příběh je sice jednoduchý, ale funkční, asi nikdo nečeká zásadní dialogy a oscarový scénář, ovšem jedno podstatné chybí: tvůrci nemysleli na to, že by to mohla být i zábava. Hravost sice místy pocítíme, ale hluché scény rovněž. A není jich málo. Norský tvůrce solidního horského masakru Fritt vilt, který zdobila výborná atmosféra, Roar Uthaug nezklamal, ale ani se úplně nevytáhl. Prostě taková průměrná pohádková oddechovka. (01.06.2018)

Lara Croft on Uncharted Territory aneb poslední křížová výprava za mumií Björk, která se povedla. Mix gamingové estetiky a realismu je pořád dost nevyvážený, ale Uthaug umí hodně příjemně vybalancovat digi balast a fyzické pojetí akce. Plus Vikander je skvělá, drzá, rebelující a kopající do koulí očekávání těch, kteří rádi přihoňují nad výstřihem. Bavil jsem se skvěle a prvně doufám, že tahle party bude pokračovat! Rozhodně jedna z nejlepších videoherních adaptací. (25.06.2018)

Křehká charakterní herečka Alicia, která mi na roli připadala nevhodná (chtěl jsem v ní vidět spíše některou z rychlých a zběsilých prsatek), dodává filmu tunu sympatií a lidský rozměr. Díky ní film dýchá. A první dvě třetiny je dokonce inteligentní, obratně pracuje s interakcí postav i jejích zasazením do atraktivního prostředí. Před vstupem do finální jeskyně ale nad sebou zlomí intelektuální hůl, uchýlí se k laciným zvratům a shodí se na tři hvězdy. Nevyužitý potenciál vidím také v tom, že scénář do žánrových vychytávek, a nedejbože pravidel, nevnesl nic nové. Naopak, jednu z hlavních atrakcií vykradl ze Ztraceného světa. (06.04.2018)

Chtěl jsem ten film mít rád, ale nečekal jsem, že to bude tak snadné. Po průměrných trailerech i reakcích ze zahraničí jsem vyhlížel spíš něco, co bude přinejlepším fajn průměr. Místo toho jsem si v kině užil regulérní pecku. Alicia Vikander je v hlavní roli téměř dokonalá. Je sympatická v dialogových scénách, jako hrdinka i jako vyděšená holka. Člověk jí věří každý úder, který schytá, každou ránu nebo pád, ale i to, že se nedá a že neustoupí, když se musí s někým porvat tělo na tělo. Fandové hry dostanou hned několik scén, které vycházejí z prvního „nového“ Tomb Raidera, ale podstatné je spíš to, že tyhle scény fungují v rámci dobrodružného filmu. Popravdě v tomhle žánru jsme nic lepšího neviděli minimálně od Mumie s Fraserem, ale možná spíš od třetího Indyho. Je to drsné, napínavé, strhující, uvěřitelné, bolavé a našlapané adrenalinem už od první akčnější scény. A až na pár malých drobností, jako jsou občas horší triky (nic hrozného) vlastně moc nevím, co tomu mám vytknout. Tu přímočarost a dobrodružství bez zbytečností okolo jsem si užil. Strašně moc. Běžte na to, ať to vydělá, protože chci dvojku! (27.07.2018)