Zrodila sa hviezda

Pro mě je až fascinující, jak obsahově prázdný tento film vlastně je. A nemyslím to ve zlém, on to totiž dokáže bravurně zakrývat fantastickými hereckými výkony, zejména tedy Lady Gaga, před ní opravdu smekám. V jádru filmu se skrývá triviální, lineární a jaksi "neodůvodněný" příběh o jejím vzestupu jako hvězdě, jehož prostoduchost je zakrývána výraznou druhou postavou - alkoholickým manželem. Příběh lásky mezi ústředním duem je takový "normální", k tomu ani žádný barvitější popis nemám. Zakončení filmu je pak trošku vynucené... 7/10 (01.03.2019)

Bradley Cooper si dal (s)pich(a) s Lady Gaga. A vyšel z toho příjemný potomek, který sice rozvrátil jeden vztah, ovšem dopomohl upevnit pouto mezi zdánlivě herecky nesourodou dvojicí. Alkoholem a drogami svlažený i pomočený Cooper je jistě zajímavým protipólem hodné Gagy, která s ním zpívá i jebe s pocitem blaženosti a oscarového uznání. Zdánlivě nic převratného se neděje - jeden hudebník zažívá strmý kariérní pád a talentovaná hudebnice rozjíždí svoji popovou kariéru. Obdobné časy pamatuje i stará dobrá a  stále úspěšně mrtvá Judy Garland, jen s tím rozdílem, že její archaický příběh byl přetaven do soudobé verze, která je v mnohém atraktivní i tak trochu zbytečná zároveň. Určitě je dobré vědět, že Cooper v sobě našel režijní klima(kterium), co ho katapultuje mezi ne úplně marné režiséry, možná se dokonce stane i expertem na hudební snímky. Je dobré napsat, že vůbec nic by se nestalo, kdyby byl film i o půlhodinu kratší. Postupem času se do celého pojednání začala vkrádat rozvláčnost. Songy netřeba představovat, mnohé z nich jsou slavné a vydařené, Shallow se stalo nesmrtelným. Mezi nezapomenutelné snímky si tenhle film nezařadím. Měl vcelku pevně a režijně patřičně zvládnutou přehlednou osnovu, co nepostrádá příjemnou hudební složku, výrazně osobité herectví ústřední dvojice a množství dojemných scén. Oproti tomu se nepodařilo odbourat dojem místy utahané i natahované podívané, která příliš neláká k opětovnému zhlédnutí. 6/10 (14.06.2021)

Hudební milostná dramata jdou často mimo mě, ale Cooperova režijní prvotina je po všech stránkách natolik povedená, že se vůbec nedivím jejímu úspěchu nejen u diváků (resp. hlavně divaček), ale i u kritiky. Příběh má více vrstev (rozhodně to není jen sladkobolná lovestory pro milovnice červené knihovny), Cooper i Lady Gaga jsou ve svých rolích naprosto skvělí (oba výtečně hrají i zpívají) a i většina songů se opravdu povedla (ústřední hit Shallow se snadno zaryje pod kůži a mně osobně z něj chvílemi běhá mráz po zádech). Možná nejvíce mě však překvapilo, že film ve své druhé půlce dost otevřeně kritizuje reálnou hudební kariéru a celkovou (povrchně laděnou) image hlavní ženské hvězdy... ;-) 70 % (14.01.2019)

Chvíľu som uvažoval, že Zrodila sa hviezda dám len 2* ale nemôžem a to napriek tomu, že som čakal oveľa strhujúcejší, silnejší, emotívnejší a monumentálnejší zážitok (a je to strašne dlhé a predvídateľné). Mám príliš rád príbehy o talentovaných (a zároveň prekliatych) ľuďoch, pesnička Shallow je super a Lady Gaga skvelá. Úvod fajn, záver silný, ale cca 40 minút v strede dosť o držku. SPOILER A vôbec som nepochopil, o čo režisérovi išlo pri premene hrdinky. Tá je na začiatku líčená ako pomaly až country speváčka, zrazu z nej urobia tancujúcu popovú hviezdičku a nikomu mimo manžela to nevadí, dokonca aj jej to pripadá prirodzené. Čiže ju mám vnímať ako negatívnu postavu, ktorá pre prachy urobí všetko a utrápi muža na smrť tým, ako prehajdáka svoj vlastný talent? Palec dole dávam i za slabo, nedostatočne spracovaný motív postupného hluchnutia; z podľa mňa pre postavu kľúčovej udalosti urobil režisér nič. SPOILER (06.01.2019)

Líbí se mi, jak první záběr toho filmu je, jak se Bradley před vyprodaným sálem láduje prášky a chlastem - veškerá střídmost jde okamžitě z okna a vy víte, že máte čekat melodrama větší než sám život. Mám rád exhibice arogantních filmařů, kteří točí okázalé tříhodinové filmy výhradně proto, aby dokázali světu svojí brilianci, a nikdy by mě nenapadlo, že jedním takovým filmem nás obšťastní zrovna Cooper. Škoda, že jeho pojetí je dost stylisticky rutinní, i když střet pseudorealistického uchopení a dějových i vizuálních gest občas vyvolává určité napětí, které mě bavilo sledovat. Jinak škoda, že je Cooper vůči své postavě tak opatrný - hraje alkoholickou drogovou trosku, ale projevuje se to tak, že prostě odpadne a spí jak miminko, což Lady Gagu trápí. I když poněkud realističtější by bylo, kdyby se, jak se u alkoholika sluší, projevoval vůči ní nějak agresivně a násilnicky. Stejně tak je film o střetu konzervativního zpěváka a nové krve - ale tento střet zůstává na rovině hudebního vkusu, protože obě postavy bezproblémově sdílejí stejné progresivní hodnoty (Cooper si vyrazí na drag - jak přesvědčivé u jižanského country-rockového zpěváka posedlého starými dobrými časy), čímž se opět obrušuje možný konflikt jen na bezpečnou, povrchní rovinu. Na jednu stranu chápu, že není smyslem každého filmu jít na dřeň a že melodrama si může dovolit odhození tohohle typu komplexnosti, ale přece jenom - při stopáži dvě a půl hodiny se nabízí trocha prostoru pro trochu větší odvahu. Taky je zajímavé, jak moc tenhle film stvrzuje mainstream a mainstreamové instituce. Úspěch u co největšího počtu publika je vším, nominace na Grammy je největší událost - štěstí je spojeno právě s tím, s čím ho spojuje mainstream. Potíže můžou nastat jen kvůli chybě lidského faktoru. Už dlouho mi na mysl nepřišel termín "pohádka pro dospělé", který se mi dřív tak moc hnusil, protože představoval všechno, co mi na filmech přišlo špatné - A Star Is Born je rozhodně pohádka pro dospělé (byť se špatným koncem - který mimochodem podle mě v tomhle podání, na rozdíl od těch předchozích, vůbec nepůsobí přesvědčivě a dostatečně motivovaně, rozhodně ne jako poslední a jediná možnost - neustále jsem přemýšlel, jak se od téhle soft verze dostane film ke svému nevyhnutelnému konci, co hrozného se musí stát, aby to bylo adekvátní - a najednou to prostě přijde jakoby odnikud). Film, ve kterém hádka s alkoholikem nedosahuje intenzity hádky kvůli zvednutému záchodovému prkýnku v našem světě, protože postavy musí být i ve svém nejnižším bodě sympatické, nebo alespoň vzbuzující lítost. V důsledku to tedy spíš "větší než život" je "menší než život" - předně protože ty výpustky ničím nenahrazuje (břitkými dialogy, silnými pointamy, výraznou režií...). Ale překvapivě se s tím dokážu smířit jako s něčím, co smí existovat. 70 % (21.12.2018)