Zrodila sa hviezda

Alkáč z Pařby ve Vegas a holka se zálibou v syrovém hovězím bourají zámořská kina, a teď jak jdu ze sálu jim vlastně i docela fandím. Ten její pop mě v rádiích nedojímá a její dosavadní nejlepší vystoupení byla parodie na ni od Die Antwoord, ale tady ve spojení s rockerem na pokraji sebezničení, a příbehem o ušmudlané popelce co najde svého depresivního prince, to funguje velice dobře. Hlavně tedy v přízemnější první půli, pak už nasadí vyloženě "Lady Gaga mód" a to už začíná být trochu nuda. Tak jako v postupně se proměňující hudební složce tu i v podání příběhu sterilní povrchnost popu získává trochu navrch nad niternou syrovostí - po velmi kvalitním rozjezdu se tak filmu trochu tupí hrany právě tam kde by měl být nejostřejší, což je docela škoda. Oscar za režii to tedy nebude. Ale ten za nejlepší filmovou píseň je jistý, první výstup na pódium je výborná scéna. A za herecké výstupy minimálně nominace tak padnou - je to samozřejmě průhledná volba, ale ona ta holka prostě vůbec nehraje špatně a Bradley Cooper bez nadsázky jede vrchol své kariéry. 8/10 (08.10.2018)

Priznajme si: každý, kto sa živí výtvormi svojho tvorivého potenciálu, sa do určitej miery stáva "hnusnou prodejnou děvkou" (s čestnou výnimkou ľudí tvoriacich v undergrounde). No a čo by taká rozumná štetka neurobila, aby sa zapáčila svojmu zákazníkovi? No ak chce zarobiť: urobí všetko (alebo temer čokoľvek, no netreba zabúdať, že prachy sú oveľa tvrdšia droga ako nejaký obstarožný herák)! No a tak podobne aj umelci. Smutné je sledovať kedysi nádejné hviezdy umeleckého neba (z akejkoľvek oblasti), ako sa zapredávajú. Nielen pozmeneným obsahom tvorby, približujúcom sa čoraz viac "cieľovému publiku" (rozumej, tomu, čo platí za umelcove výplody), ale ešte predtým stýkaním sa s ľuďmi, čo majú záujem o fajnové umeníčko, no ktorých by priemerný inteligent nenechal ani pucovať prach vo svojej knižnici. No ale keďže tento zmrdiacky odpad až príliš často disponuje kapitálom, začína v jeho mene meniť umelcovu myseľ a tým aj dielo. A tak aj lejdy gaga, teda tuná ally. Jej piesne majú ščavu. No postupne sa menia na pop cajdáky s prepracovanou choreografiou. Ten, čo jej podal lano sa so životom v branži a s morálnymi rozpormi, ktoré z takého života temer vždy vyvstanú, lieči alkoholom. Nuž ale chlape, ak máš šoubiznisové gule, s pochybnosťami medzi výkonných umelcov nelez! Radšej si to choď hodiť. A ak takýto elementál (sám pomerne plytký aj povrchný, no aspoň s kusom akéhosi základného rozumu) zmizne zo scény, čo sa stane? No nič priatelia, nič. Lady Gaga aj Ally nám do našich srdiečok prinesú spústu skvostných hitov, jak srccervúco zatrást ritou! (14.12.2021)

Sice by se to zpronevěřilo podstatě historicky již čtvrtého zrození, ale já bych radši něco o hvězdě, co zhasíná. Něco ve stylu kdo má viset, ten se v chlastu neutopí. Ne nalajnovaný, v mělčinách uvízlý melodram, který nedokáže pracovat s motivy jednání a občas si lže do kapsy. Například když se nám snaží vnutit, že pochcat se při předávání hudebních cen poškodí kariéru vaší ženy zpěvačky. Naopak! Každý producent by si to přál, protože tohle desky prodává! Ví to samozřejmě i Bradley Cooper, který do toho po vzoru učitele Eastwooda dal i kus srdce, ale zároveň myslel na to, že je prioritou co nejšikovněji zabrnkat na strunu cílovému publiku.. (07.12.2020)

Netřeba mnoha slov. Brilantní ve všech směrech. Herci (Gaga, Cooper a Elliott naprosto neskuteční), režie, kamera (ach... Matthew ), hudba (Shallow a I'll Never Love Again naprostý pecky, přičemž druhou zmíněnou bych se nebál nazvat "I Will Always Love You novýho tisíciletí"), scénář,... Jen mě mrzí, že podle komentářů jsou tací, co to považují za "dámskou" záležitost. K tomu nemám asi co napsat, protože by to bylo plýtvání slov...Anyway - Pro mě osobně jeden z největších kino zážitků. (04.10.2018)

Líbí se mi, jak první záběr toho filmu je, jak se Bradley před vyprodaným sálem láduje prášky a chlastem - veškerá střídmost jde okamžitě z okna a vy víte, že máte čekat melodrama větší než sám život. Mám rád exhibice arogantních filmařů, kteří točí okázalé tříhodinové filmy výhradně proto, aby dokázali světu svojí brilianci, a nikdy by mě nenapadlo, že jedním takovým filmem nás obšťastní zrovna Cooper. Škoda, že jeho pojetí je dost stylisticky rutinní, i když střet pseudorealistického uchopení a dějových i vizuálních gest občas vyvolává určité napětí, které mě bavilo sledovat. Jinak škoda, že je Cooper vůči své postavě tak opatrný - hraje alkoholickou drogovou trosku, ale projevuje se to tak, že prostě odpadne a spí jak miminko, což Lady Gagu trápí. I když poněkud realističtější by bylo, kdyby se, jak se u alkoholika sluší, projevoval vůči ní nějak agresivně a násilnicky. Stejně tak je film o střetu konzervativního zpěváka a nové krve - ale tento střet zůstává na rovině hudebního vkusu, protože obě postavy bezproblémově sdílejí stejné progresivní hodnoty (Cooper si vyrazí na drag - jak přesvědčivé u jižanského country-rockového zpěváka posedlého starými dobrými časy), čímž se opět obrušuje možný konflikt jen na bezpečnou, povrchní rovinu. Na jednu stranu chápu, že není smyslem každého filmu jít na dřeň a že melodrama si může dovolit odhození tohohle typu komplexnosti, ale přece jenom - při stopáži dvě a půl hodiny se nabízí trocha prostoru pro trochu větší odvahu. Taky je zajímavé, jak moc tenhle film stvrzuje mainstream a mainstreamové instituce. Úspěch u co největšího počtu publika je vším, nominace na Grammy je největší událost - štěstí je spojeno právě s tím, s čím ho spojuje mainstream. Potíže můžou nastat jen kvůli chybě lidského faktoru. Už dlouho mi na mysl nepřišel termín "pohádka pro dospělé", který se mi dřív tak moc hnusil, protože představoval všechno, co mi na filmech přišlo špatné - A Star Is Born je rozhodně pohádka pro dospělé (byť se špatným koncem - který mimochodem podle mě v tomhle podání, na rozdíl od těch předchozích, vůbec nepůsobí přesvědčivě a dostatečně motivovaně, rozhodně ne jako poslední a jediná možnost - neustále jsem přemýšlel, jak se od téhle soft verze dostane film ke svému nevyhnutelnému konci, co hrozného se musí stát, aby to bylo adekvátní - a najednou to prostě přijde jakoby odnikud). Film, ve kterém hádka s alkoholikem nedosahuje intenzity hádky kvůli zvednutému záchodovému prkýnku v našem světě, protože postavy musí být i ve svém nejnižším bodě sympatické, nebo alespoň vzbuzující lítost. V důsledku to tedy spíš "větší než život" je "menší než život" - předně protože ty výpustky ničím nenahrazuje (břitkými dialogy, silnými pointamy, výraznou režií...). Ale překvapivě se s tím dokážu smířit jako s něčím, co smí existovat. 70 % (21.12.2018)