96 hodín: Odplata

Liam Neeson se zase mstí - tentokrát těm, kteří se jemu mstí za to, že se v předchozím filmu mstil. Není to úplně špatné, ale mohlo to být lepší. O dost. Nevadí mi lehce z prstu vycucaný děj (na jedné straně se rozplývat nad Expendables a zároveň shazovat tohle, to by bylo pokrytectví, ne?), nevadí mi momenty typu telefonování ze zajetí, určování polohy pomocí granátů a tkaniček. Slibované akce byl hodně a Liam Neeson je vážně pašák. Škoda ale té pitomé režie, kamery, střihu a já nevím čeho všeho dalšího, co z akčních scén udělalo zmatený nepřehledný guláš (ne nepodobný chaosu z Quantum of Solace). "Když mi dáš slovo, odhodím zbraň a odejdu" - "Proč?" - "Už mě to totiž nebaví." (13.02.2013)

Popravdě, po různých recenzích jsem čekal, že Megaton bude víc tlačit na xenofobní pilu, nicméně v tomto ohledu je na tom Taken 2 vlastně lépe než jeho starší bráška, o téměř otevřeně rasistickém From Paris With Love ani nemluvě... Jasně, turecká policie jezdí výhradně v polorozpadlých Daciích (no, ony jsou to spíš staré Renaulty), hraniční přechod mezi Tureckem a Řeckem (?) je částečně zřícená bouda uprostřed lesů, turecká hudba v rádiích zní jako něco na uspávání hadů a albánští mafiáni mají stejnokroje složené z umolousaných koženkových bund a šusťákovek, ač na namakané bouráky očividně mají peněz dost. Jenže tohle jsou jen taková klasická klišé, která jsou k vidění skoro v každém filmu. Víc mi vadí, že oproti Morellovu energií nabitému trilleru jede istanbulské pokračovaní víceméně jen ze setrvačnosti a je prosté nápadů a i jakýchkoli divácky silných momentů. Akční scény už tu všichni pohaněli, takže já jen potvrdím, že opravdou jsou až tak špatné, jak se povídá. Ať už šlo o bitky, přestřelky, automobilovou honičku ulicemi či pěší honičku po istanbulských střechách (ta je tak strašně originálním prvkem, že se objevuje v KAŽDÉM akčním filmu z tohoto města), všechno bylo mdlé, nevynalalézavé a neposkytovalo to ani potěšení ze sledování lidských těl (a automobilů) v pohybu, ani to nepůsobilo adrenalinově a bezprostředně fyzicky (jako třeba v prvním Takenu). Inu, škoda dál mluvit... (07.10.2012)

Vlastně ani nevím, co jsem sám čekal. 96 hodin byl boží akčňák, kde mi Liam Neeson poprvý ukázal, jaký skutečný drsňák v něm cloumá. Odplata se odvíjela od prvního dílu, ale už v podstatě neměla co nabídnout. První díl byl ukončený a tak se tady hrálo hlavně na peníze. Nebo mi to tak přišlo. Ono by to všecko tak nějak ušlo, kdyby se ale kamera nekolíbala a akce najednou v tu ránu byla fuč a člověk po shlédnutí filmu měl v hlavě akorát tak nekonečné tiky a ze stranu na stranu neovladatelné náklepy, které se celý večer nedali zastavit. Klepající kameru někdy snesu, ale hodně záleží na tom, jak dobře se to dokáže natočit. Někdy mi to přijde v pohodě, jindy bych za to střílel. Tady se projevil typický syndrom dvojek. Víc akce, víc cool, ale za co nejmíň peněz. Nebo nejvíc? Já ani nevím. Jednička byla syrovější, opravdovější, přirozenější a hlavně srozumitelnější než tenhle zbytečný kousek, který mě opravdu zklamal. (13.05.2013)

Kdyby nebylo žádné Taken, málokdo by nad slušnou dvojkou ohrnoval nos. Jenže první film prostě náležitě potěšil milovníky žánru, takže se dal očekávat kvalitativní sešup. A taky že přišel. Přesto dál pojí oldschoolové momenty s těkavostí moderních kousků, Liam Neeson tu opět zuby nehty chrání svou rodinku v rytmu „koho potká, toho sejme". Opět je to scénáristicky kouzelně hloupoučké, protože nad hladkostí, s jakou mu vychází jeho taktika, se zarazíme hned několikrát. Když pak jeho dcerka pobíhá po istanbulských střechách a rozhazuje kolem sebe granáty, aby taťka vypočítal nevypočitatelné, je to už hodně k úšklebkům. Leckteré oslí můstky ale divák odpustí s ohledem na přímočarý tah na bránu i opět sexy Maggie Grace!! (30.10.2012)

Říkáte akční film? Já viděl jen pobyt v luxusním tureckém hotelu, lekci autoškoly v istanbulských ulicích, pořádání ohňostrojů nad střechami (bez povolení i zájmu policie) či svéráznou návštěvu americké ambasády. No a na konci, abych nekřivdil, poznalo pár chlapců z Albánie, že pomsta škodí zdraví.. Pan Neeson de facto nebojoval (to za něj dělal iritující střih) a Megaton beze zbytku naplnil pověst tragikomického režiséra akčních sekvencí. Nehledě na to, že pozastavovat se v 21.století nad kvalitou Bessonova scénáře mně přijde stejně zcestné jako žádat po Liamovi, aby dělal Jean-Claudeovy rozštěpy či hlídal svou ratolest až do jejího důchodu (i když v jeho případě to zase není až tak nemožné). Jeho pečovatelský vztah k dceři totiž začíná nabírat až patologických rozměrů. Obávám se, že ve trojce bude chtít být jako státní dozor u ztráty jejího panenství a nebo (v rámci své přehnané starostlivosti) onen akt raději vykoná sám. Pochopitelně pomocí hlavně brokovnice a zbraňové vazelíny.. (08.10.2014)