96 hodín: Odplata

Všetci, čo čakáte, či takzvane vydržať na DVD, alebo si dopriať Neesona v kine, už môžete klikať na rezervácie a zahrievať sedačky. Druhých 96 hodín stále hrá rovnakú ligu ako jeho predchodca. Áno, stále je to dôrazný akčňák. Dvojka hrá na rovnakú nôtu, hlavným pojítkom ale zostáva Neeson, ktorý svojho hrdinu zvláda s rovnakou samozrejmosťou ako minule. Motív pomsty je vo filme večný a Albánci disponujú obrovským počtom krvavej vendety-chtivých potomkov. Scenár ako cez kopirák má na svedomí okrem Bessona aj Robert Mark Kamen, rovnako ako minule. Dej presunuli do Istanbulu a Famke Janssen získala väčší priestor. Čo je len fajn. Hudobná stránka filmu bola na jednotku a akcia vôbec nezaostávala za prvým dielom. Do pamäte sa mi zapísala hlavne scéna v taxíku. Ja som sa so svojou drahou polovičkou v kine ani na sekundu nenudil. (09.12.2012)

Nuda, nuda. Devadesátiminutové zírání do stropu kina a doufání, že až Neeson toho pětadvacátého padoucha oddělá (stejně nudným způsobem jako oddělal všechny před ním), dostane se konečně konečně k padouchovi největšímu, což by znamenalo, že do závěrečných titulků nebude déle než patnáct minut. Už dlouho jsem neviděla tak málo řemeslné zručnosti jako prokázal režisér, scénárista, střihač a kameraman tohoto filmu. (12.10.2012)

Zas tak špatný to rozhodně nebylo, hlavně na Megatonovy poměry. Jasný, na druhý Bryanově vyvražďovačce se dá setřít hodně věcí a některé scény už opravdu jsou nechtěně vtipné. Jako akční popcornová výplachovka to však stále funguje velice obstojně, akce je až na bitky zručně natočená a celý to uteče hooodně rychle. Liam Neeson by to navíc utáhnul, i kdyby měl zachraňovat domov důchodců. Jeho postava totiž celý film stále neuvěřitelně táhne, Megaton se taky vybičoval k zatím nejlepší režii a navíc naplno objevil sex-appeal Maggie Grace. Na první díl, který už se právem stal akční klasikou, to nemá a svým způsobem to zbytečný pokračování je, ovšem i přesto jsem hodně dobře bavil a rozhodně vyjmenuju na místě deset akčních filmů poslední doby, které mě svou tupostí urazily o hodně více. 60% (08.10.2012)

Franšíza „Bryan Mills“ by měla být výstavním kouskem Europacorpu, takže ten retardovaný scénář přetékající nesmyslnými klišé a režisérskou zhovadilostí absolutně nechápající smysl skvěle se profilující postavy, beru jako dokonalý protipól prozákaznického přístupu. Že to v mnoha ohledech doslova splývá se svým hlavním inspiračním zdrojem, beru už jen jako chamtivou snahu nahrabat si bez zásadnějších tvůrčích zásluh. Korporátní film par excellence. (04.10.2014)

Kdyby nebylo žádné Taken, málokdo by nad slušnou dvojkou ohrnoval nos. Jenže první film prostě náležitě potěšil milovníky žánru, takže se dal očekávat kvalitativní sešup. A taky že přišel. Přesto dál pojí oldschoolové momenty s těkavostí moderních kousků, Liam Neeson tu opět zuby nehty chrání svou rodinku v rytmu „koho potká, toho sejme". Opět je to scénáristicky kouzelně hloupoučké, protože nad hladkostí, s jakou mu vychází jeho taktika, se zarazíme hned několikrát. Když pak jeho dcerka pobíhá po istanbulských střechách a rozhazuje kolem sebe granáty, aby taťka vypočítal nevypočitatelné, je to už hodně k úšklebkům. Leckteré oslí můstky ale divák odpustí s ohledem na přímočarý tah na bránu i opět sexy Maggie Grace!! (30.10.2012)