Špičák

Mám rád filmy, ktoré majú normálny zmysluplný dej a všelijaké tie experimentálne kvázi umelecké sračky, o ktorých ani scenárista s režisérom nevedia, čo nimi chceli povedať nemusím, ale toto bolo také uletené, že ma to normálne bavilo. Originálny film ako žiadny iný, ale ešte mohol Yorgos tie bizarnosti dotiahnuť do úplného absurdna... Skúsim nejakej slečne navrhnúť, či jej môžem lízať klávesnicu :D (08.05.2019)

Dlouho jsem tenhle snímek odkládal a kdybych věděl co z toho vyleze ani bych se do něho nepouštěl. Tenhle film se snaží za každou cenu šokovat, ale nemá na to koule. Je to neskutečně divná a hlavně nudná záležitost. Fotr byl magor a tím pádem i všichni z jeho rodiny. Víc bych to nerozmazával. Nechápu komentář uživatele J*A*S*M - cituji : Tohle v jistým smyslu skoro překonává i ten nechvalně proslulej Srpskej film - konec citace. Jen se chci zeptat J*A*S*M na čem jedeš ? Nechápu jak vůbec někdo může tyhle filmy dávat do spojitosti. (21.04.2020)

,,Vaše matka porodí dvě děti a psa.",,S dětmi si to možná ještě rozmyslím, ale pes už je na cestě." Artové snímky mám rád, ale tomuhle jsem na chuť nepřišel. Záměrně pomalé tempo je ještě podtrženo absencí hudby. Každodenní rituály v rodině magora, kde slova zvenčí, co jsou tabu, dostávají jiný význam, kde rodina drží pohromadě prostřednictvím strachu. Psychologické drama místy okořeněné incestem nebo vyrážením zubů mě příliš nezaujalo. Snad že na téma šikany v rodině existují mnohem lepší filmy, snad že přes míněnou děsivost mi zas až tak hrozný nepřipadal... (28.10.2016)

Nad podobným tématem jsem už nejednou přemýšlela. Vnímáme svět tak, jak nám je odmalička představován a podáván, teprve od určitého věku stavíme na oněch základech sami. Ale co se dá stavět, když jsou základy prostě špatně? Kdyby nás odmala učili, že solnička je telefon a že kočky jsou nejnebezpečnější zvířata, co vraždí lidi, prostě bychom to brali jako fakt. Kdo zapisoval žánr filmu se teda šeredně utnul. I když jsem si celou dobu opakovala 'Je to jen film, jenom film, nic takovýho se neděje.', stejně mi bylo většinu času na blití a z některých scén nejen psychicky. (20.02.2011)

Scénář: Efthymis Filippou, Giorgos Lanthimos .. Hanekeho škola. A podobně jako starý Němec bude i tento mladý Řek rozdělovat publikum na odlišné tábory. Já skončím v tom neutrálním, kdy si povzdechnu nad prostým scénářem, který mnohé nechá jen náznakům a rámec nepředstaví vůbec a vše je zahalené do strohé formy převážně statické kamery, kdy se jde za až šokujícím cílem. Každopádně zajímavý, dosti jiný počin. (23.01.2011)