Sprisahanie

|| Scenár: James D. Solomon / Story by James D. Solomon, Gregory Bernstein | Hudba: Mark Isham | Produkcia: Robert Redford, Brian Falk, Bill Holderman, Greg Shapiro, Robert Stone | Distribúcia: Roadside Attractions | Štúdio: American Film Company, Wildwood Enterprises | Rozpočet: 25 miliónov $ | Tržby: 11,494,027 $ || (21.08.2011)

Hoci je na prvý pohľad zrejmé, že sa Redford sústredí najmä na čiernu škvrnu amerických dejín, skôr som mala dojem, že atentát slúži ako pozadie na psychologické vykreslenie ženy, ktorú v danom období, na základe vtedajšej ústavy súdili úplne inak, ako by ju boli právne normy súdili dnes. Bola som pripravená na nenápadnú rezervovanú drámu a dostala som, čo som očakávala. Znamenitá kamera plná tlmeného svetla perfektne dotvárala stiesnenú atmosféru, skvelý James McAvoy a Robin Wright v pozícii ženy, ktorej voľby zďaleka neboli tak jednoduché. Pripadá mi komické, keď niekto americkému filmu s americkou históriou vyčíta patetizmus, ústavu, morálku,... - jemné zveličenie a nadnesené podanie nepovažujem za negatívum, hoci chladný Redford je tým posledným, komu by sa tieto elementy pri tak škrobenom pojatí snímky mali vyčítať. (03.05.2012)

Veľmi dobre natočená verzia časti dejín, na ktorú by najradšej Američania zabudli. Prísť takým potupným spôsobom o prezidenta Lincolna bolo určite riadne frustrujúce, takže sa im ani nemožno čudovať, že v prípade úbohej majiteľky penziónu Marry Surratt obchádzali zákon ako sa len dalo. A keď to nešlo inak, tak aj s poverením prezidenta. Veľmi smutné a nespravodlivé. Presne ako bolo povedané vo filme: ... v čase vojny spravodlivosť mlčí..." O tom je i celý film. 80/100 (14.02.2016)

Dokonalý film s výborným scénářem. V podstatě soudní drama na obehrané téma, tentokrát však ozvláštněné tím, že k němu skutečně došlo a že se režisér Robert Redford snažil o co nejvěrnější historickou přesnost. Vše podtrhují i skvělé herecké výkony. Jen kamera občas nemusela tak lavírovat, jak je dnes zvykem. Na to, že má film dvě hodiny, nedokázal jsem se od něj odtrhnout. Podruhé už se na něj asi nepodívám, ale je to skutečně poctivý kus filmařiny na zajímavé téma. (01.04.2012)

Nejsem příliš milovníkem dramat ze soudní síně (samozřejmě kromě Hitchcockova "Případu Paradineová", který je ovšem pojatý úplně jinak). Zvláště přitom myslím na procesy založené na justičních omylech nebo justičních záměrech odsoudit nevinného. USA jich má za svou relativně dlouhou existenci (v porovnání s existencí ČSSR, která v tom vyniká) celou řadu. Ale tenhle film není vůbec špatný, a dle pravidel dramatického umění dokonce skvělý. Robert Redford tu nekompromisně prezentuje, co se naučil za padesát let svého filmového herectví a třicet let svého režírování. Pozn. 1: Zajímavé by bylo, kdyby Booth Lincolna (sveřepého zastánce Ústavy Spojených států - viz Wikipedia) v (Red)Fordově divadle nezabil, ale jen postřelil. Jak by se proces s Mary Surrattovou vyvíjel pod jeho dohledem? Nejspíš by se nic nezměnilo. Pozn. 2: "Inter arma silent leges", a boj nikdy nekončí. Takhle končí jen film; a ten začíná též latinskou frází: "Sic semper tyrannis - Takhle na tyrany!" Z ní lze snadno odvodit, že největšího demokrata Lincolna množí považovali za tyrana. Alespoň katolíci z Jihu - a na jihu byli katolíci v podstatě všichni. Pozn. 3: Čeština na rozdíl od angličtiny často rozlišuje různost tvarů mužského a ženského rodu u většiny substantivů. Kdo je v tomto filmu "konspirátorem"? Nebude to konspirátorka? Pozn. 4: Tak ani Redford si nenechal ujít slast z šibenice (na které visí někdo jiný).. (04.11.2017)