Death Note

Po delší době je tady výborný příspěvek do žánru "upršené Mystery"..... Musím říct, že mě Death note hrozně potěšil a překvapil, bylo to hrozně osvěžující. Vynikající, zvraty a atmosférou nabitý příběh, kde se krví nešetří a napětí jede od začátku do konce a divák prostě neví, jak to dopadne, nebo nedopadne. Místy jsou tu hororové prvky a Rjuk je na pohled hodně děsivý. ( výborný Dafoe) Film tzv.: do Pokladničky a velká cennost, že tohle vzniklo. (24.09.2017)

Je nutno podotknout, že jsem jako debil (protože mě primárně zajímal tento remake, který všichni nenávidí, ale lidi, co je mám v oblíbených chválí) viděl nejdřív všech asi 37 dílů anime, abych zde nevypadal a nebyl jako totální pozér. No a potom všem jsem zde. Naplněný touhou vidět jak to Amerika zase posrala. Je nutno také říci, že nestojím ani na jedné straně. Anime bylo pro mě obohacující zážitek, který se mi však více než deseti díly prvotními do paměti zřejmě nezapíše. A film si nyní můžeme zhodnotit. Prvně je nutno říct, že to na mě klasicky opět působilo jako komedie. V moment kdy začal Nat Wolff volat o pomoc když viděl boha smrti ve mně vyvolalo záchvat smíchu jako dlouho ne. A nebylo to, to jediné. Hned první sekvence, nebo scéna dejme tomu byla humorná sama o sobě. To jak si předávali postavy mezi sebou peníze bylo asi stejně přirozené jako srát při pohřbu na rakev. To že poté se to točí kolem toho, že hlavní postava prcá, zabíjí, pak zabíjí a zase prcá a pak prcá i když zabíjí je debilní kapitola sama o sobě. Je taky hold těžké vecpat třicet sedm dílů anime do jednoho filmu. Zvlášť s tím, když hlavní ženská hrdinka je stejně otravná jako v anime a navíc tam má mnohem více prostoru než je zdrávo. To, že Light není úplně takový sobecký zmrd vítám, ale zase je pro změnu naivní ťulpas. Ryuk hlavně nepůsobí jako Lightův rádce a něco jako pomocník, ale spíše někdo kdo mu naopak chce zmařit plány. Všechno je naservírováno všem na podnose a vše se řeší samo. Zde moc nechápu prostě jak někdo toto může hodnotit pozitivně. Kamera je v celku dobrá, stejně tak efekty a střih. O to není pochyb. Ale stále to nic nemění na tom, že příběh je naprostá slátanina, která anime tvrdě znásilňuje do análu. A i kdyby ne, tak znásilňuje lepší jiné filmy tím, že jim lehce kazí pověst. Krom toho, já vím a mám i někdy rád otevřené konce. Ale tohle není otevřený konec. Tohle bylo spíš jako kdyby si někdo uvědomil, že jim došli prachy na dotočení posledních asi patnácti minut a tak se na to prostě vysrali. Nicméně bylo hustý vidět v titulcích jak se to vlastně lehce natáčelo. To je nevídané, originální, lehce ještě zbytečně nadčasové, ale dobré. V každém případě, anime jede a tenhle film válcuje. A to ne protože to je anime, ale protože anime od filmu alespoň dává trochu smysl a stupidní. Těch padesát procent je asi nejlépe vystihující číslo, co jsem kdy takto viděl. (03.09.2017)

Vlastně je to o tom, že smlouva s ďáblem má vždycky nějaký háček, ale Wingard to trošku rozvedl a dobře udělal. Jen je škoda, že se víc nevěnoval samotným zabitím a sklouzával do všemožných kombinací, které vyvrcholily v samotném závěru do nepříliš věrohodného maglajzu. Ale to málo vraždiček bylo výborných, film mi sedl i herecky a i když tempo občas zakolísalo, mělo to celé spád. Rád bych napsal, že Wingard je po zpackaném Blair Witch zpět, ale ještě si počkám. 60% (31.08.2017)

Keď zmrštíte pôvodný seriál (nevidel som, iba hádam) do hodinky a pol a prispôsobíte požiadavkám amerického teen publika, vznikne niečo tak extrémne skratkovité, ako Death note. Film pôsobí ako rekapitulačný zostrih niekoľkých scén z jednej série neexistujúceho seriálu, čiže nefungujú motivácie postáv, následnosti, psychlógia atď. A vyzerá to veľmi lacno. Nápad tomu rozhodne nechýba a ani premyslená myšlienka, čo je nakoniec ale práve kvôli odfláknutému spracovaniu veľká škoda. Hovorí sa tomu premrhaný potenciál. (17.09.2017)

Rozumím všemu předloženému, chápu, proč chce Wingard přiblížit látku americkému publiku a zjednodušit kulisy, proč je Ryuk jednoznačnější (a tím pádem bohužel i téměř nikdy rafinovaný). Jenže s tím vším přichází i nepochopení celého konceptu souboje dvou mozků. Light zůstává vysoce inteligentním Kirou a L pak mistrem dedukce, neustále na stopě svojí oběti. Střetávají se ale ve smutně polopatickém souboji emocionálně přehrocených jedinců, kdy první jmenovaný vesele prozradí svoje tajemství dívce, které nemá jediný důvod věřit a stává se jejím oddaným nepřemýšlejícím podpantoflákem - a druhý se (snad z nedostatku spánku?) postupně mění v impulzivně jednajícího nerváka. Z výsledného počinu je pak příjemně svižný thriller s výborným soundtrackem a famózním vizuálem, ale s legendární značkou Death Note se i z logiky věci rozchází snad v polovině stopáže. A to je pak zle. Netflix měl vzít rozum do hrsti a místo do střídmého filmu jít rovnou do velkolepé minisérie. Tam už by postavám humor, hloubka či smysl nechyběly. (20.10.2017)