Reklama

Reklama

Příběh válečného westernu Voják v modrém se odehrává v období indiánských válek, kdy docházelo ke střetům mezi indiány a bílými osadníky. Na obou stranách konfliktu docházelo k nelítostným bojům, které často končily krveprolitím. Jedním takovým masakrem začíná i úvod snímku, kdy na dostavník s vojenskou pokladnou zaútočí šajenští bojovníci. Indiánský nájezd na jednotku americké kavalérie přežije pouze mladá dáma Cresta Maribel Lee (Candice Bergenová) a mladý naivní vojín Honus Gent (Peter Strauss). Ten zjišťuje, že Cresta strávila poslední dva roky v zajetí Šajenů, stala se manželkou jejich náčelníka Skvrnitého vlka a nesouhlasí s přístupem armády k původním obyvatelům. Přesto se společně vydávají na komplikovanou cestu do pevnosti Reunion, kde mezitím jednotka koloradských dobrovolníků chystá útok na šajenskou vesnici. Příběh snímku vrcholí proslulou scénou bitvy, která zpochybňuje oprávněnost krvavého masakru, ke kterému došlo 29. 11. 1864 v šajenské vesnici u říčky Sand Creek. Westernový snímek amerického režiséra Ralpha Nelsona (Polní lilie, Souboj u El Diablo) barvitě zachycuje hrůzy války, kdy touha po krvi překonává rozum. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (48)

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Označován za jeden z nejkrutějších filmů historie. S ohledem na dobu vzniku nelze než souhlasit, podobné krvavé scény známe až z dnešních "otrlejších" filmů, například Save private Ryan.___ Údajně je toto také oblíbený film Quentina Tarantina. To by souhlasilo. Zjevně se nechal pro Kill Billa inspirovat, práce s filmovou krví je ve "Vojáčkovi" (jak je Soldier Blue volně překládán) hodně podobná krvavým záplavám z Billa. Pro mě o důvod víc, proč se Tarantinovi i nadále obloukem vyhýbat (nelíbil se mi ani jeden z jeho filmů, které jsem viděl: Gauneři - příšerní, Jackie Brown - nudná, Kill Bill - ptákovina) TO UŽ SAMOZŘEJMĚ DÁVNO NEPLATÍ. Soldier Blue je podle mě další z řady filmů, kde se tvůrci pokusili zjednodušit děj tak, že jednu ze stran (ovšem jako vždy indiány) zobrazují jako stupidní skupinu, která vůbec neumí bojovat a tupě si nabíhá na (nejlépe ještě vlastní) kopí. SPOILER: Objevuje se tu řada nelogičností (proč si Honus nevzal z vozu překupníka alespoň jednu pušku, aby pak nemuseli před ním prchat jak postřelení králíci).. Historickou hodnotu filmu svým hodnocením ovšem nijak nezpochybňuji. ()

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Zdařilý western z období indiánských válek, pro něž já osobně nenacházím omluvu.. Příběh dvou mladých lidí, kdy ona už je životem notně pobouchaná a on je ještě plný ideálů, mě vyloženě bavil.. Candice Bergenová tu divošku zahrála úchvatným a strhujícím způsobem a Peter Strauss to též dal moc pěkně, místy byl k zulíbání, občas na kopanec.. Závěr se mnou poměrně dost zalomcoval, naprosté šílenství a bezbřehá krutost.. ()

Reklama

Radko 

všetky recenzie používateľa

Ak rinčia zbrane, tak nielen mlčia múzy, ale aj rozum. Stavidlá pudového správania sú otvorené, neplatia žiadne tabu. Najmä tie, čo sa týkajú vrážd žien a detí a znásilňovania. Na chabú (i keď krutú) obranu pôvodných obyvateľov boli nasadené naozaj drsné a dômyselné spôsoby. Viedli k reálnemu vyhladeniu vplyvu Indiánov na chod života v ich rodnej zemi. Vojak v modrej uniforme vo filme prechádza postupnou premenou názoru. Od bezhraničnej ideologickej obhajoby vojnového konania a myslenia bielych osadníkov Ameriky k uvedomeniu si hrôz, aké takéto myslenie prináša. Prostredníkom poznania je indiánska žena. Putuje s vojačikom značnú časť cesty. Zažívajú všakovaké dobrodružstvá, či s indiánmi iných kmeňom alebo kšeftárskym obchodníkom, pohybujúcom sa na indiánskych územiach. Silný film s tragickým vyústením. Poukazuje na neveľmi lichotivú tvár osídľovania Ameriky. Tá bola neoddeliteľne spojená s potrebou vysídlenia rozsiahlych území od pôvodného indiánskeho obyvateľstva. ()

YURAyura 

všetky recenzie používateľa

9/10 Malo znamy, ale o to lepsi kus, kde se masakruje na vse strany, takze vina nelze lehce prokazat a blondata "indianka" sekyruje chlapy, jakoby se pro to narodila. Rozhdonde se divim, ze nektery z uzivatelu sem nepridal otravny link jeden ze 100 nejlepsich westernu vsech dob. U tohoto by to aspon byla pravda... ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Road movie (tedy zde spíš "plain movie", ale to se sotva prosadí) od jednoho masakru k druhému (přerušený pouze setkáním s pašerákem zbraní vypadajícím jako baculatější Bob Dylan). Známější je ten druhý, závěrečný u Sand Creeku, při němž ani bílá aní americká vlajka ani žádné jiné mírové záruky se nerespektovaly. Pozn. 1: Organizace Čejenů a Arapahů nebyla příliš jasná: Vlajkovou akci vedl Mo'ohtavetoo'o (Černý Kotel), kterému se nakonec podařilo uniknout; o Skvrnitém Vlku se nikde nemluví. Pozn. 2: Přestože muži Třetí koloradské kavalerie byli opilí, nadržení a krutostichtiví, hlavní roznětkou byly povely a prohlášení jejich velitele, plukovníka Chivingtona, metodického kněze a odpůrce otrokářství. Jeho výroky: "Proklet buď každý, kdo sympatizuje s Indiány! ... Přišel jsem Indiány vybít a věřím, že každý prostředek pod božím nebem je k tomu čestný. ... Zabijte a skalpujte všechny; z hnid mohou být jen vši." Pozn. 3: Film neprošel diváckou premierou, proto byl zkrácen o 20 minut, zřejmě dalšího násilí. Pozn. 4: České oslovení "Vojáčku" (Soldier Blue) dokazuje, že alespoň někdo má ještě cit pro překlad a češtinu. ()

Galéria (47)

Zaujímavosti (4)

  • Film zobrazuje událost známou jako „masakr u Sand Creeku“, ke kterému došlo 29. listopadu 1864. 675členná síla Třetí koloradské kavalérie pod velením plukovníka amerických dobrovolníků Johna Chivingtona zničila vesnici Šajenů a Arapahů u říčky Sand Creek. (Marek06)
  • James Hampton v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
  • Celosvětová premiéra proběhla 12. srpna 1970 v New Yorku. (ČSFD)

Reklama

Reklama