Zúfalci

Z odstupem let jsem viděl podruhé a musím konstatovat, že je to fakt přesný. (19.06.2011)

Z počátku jsem se bál, že budeme stále sledovat jednotlivé postavy v jejich příbězích odděleně, když však došlo k prolnutí osudů s nostalgií jsem vzpomínal na oddělený průběh. Zoufalci sice mají ambici popsat a upozornit na problémy mnoha dnešních lidí, ale jediné řešení, které nabízejí, krachuje už ve filmu samotném. Docela mě bavila kamera a střih (i když nepříliš dlouho, přiznávám) - tak za to alespoň ty dvě hvězdičky, i když je to spíše jedna a půl, ale tak... když zaokrouhlovat, tak podle pravidel. (05.07.2011)

Přiznávám, že jsem od Zoufalců nic nečekala a stejně jsem byl zklamaná. Nejen, že pointa filmu nějak zanikla v chaotické snůšce scén "co by kdyby", ale hlavně jsem se u sledování opravdu slušně nudila. Dokázaly mě pobavit snad jen hlášky Jardy Plesla, které byly ale ve skutečnosti spíš smutné než vtipné. Dokonce mě u filmu nedokázal udržet ani Václav Neužil, kterého jsem si v poslední době oblíbila. Tak nějak mi přijde, že Zoufalci jsou dalším filmem, bez kterého bychom se rozhodně obešli ... Protože ona ta pointa byla jasná už od začátku, na to jsem nemusela ztratit skoro dvě hodiny svého času ... Ale aspoň se na to dalo dodívat, za to taky jedna hvězdička. (01.03.2017)

mě to přišlo fakt trefný a to nejsem z Jablonce, nestuduju peďák, nejsem homosexuál a ani nemám dvě děti :) (12.11.2009)

Tak nějak jsem čekal, že ten film mi bude kvůli názvu blízký. A nebyl. Jestli takhle vypadají zoufalci v Jablonci, tak se mi tam tedy moc nechce, protože to bude nuda (větší než v Brně). Prostě několik karikaturních postaviček nevyrovnaných se svým životem co nakonec zcvoknou úplně a rozhodnou se vytvořit komunitu hraničící se sektou. Doufám, že tak taky neskončim a nikdo o mě nenatočí podobný film. To bych se do toho Jablonce snad radši i odstěhoval... (05.01.2011)

Viděl jsem v tom filmu tolik podobných situací z mého života nebo života mých přátel. Možná by bylo zajímavější kdyby se film odehrával více na tom statku. (16.10.2011)

Vůbec to nebylo špatný tak, jak tu mnozí tvrdí. Chvílemi jsem se dost bavil a ani chvilku nenudil. Monology postav byly ujetý, ale zábavný. Hodně jsem se zasmál. Tři a půl. (23.03.2016)

Já jsem spokojen. Zajímavé, neokoukané tváře. Místy komické a místy docela smutné. Ze současné produkce českých filmů se Zoufalci zařadili mezi tu lepší část. (13.11.2009)

Pěkné, občas velice vtipné, škoda, že většina dobrých vtipů už byla vidět v upoutávkách na tento film. No dávám průměr, protože za 139 Kč to zas takový zázrak nebyl. (01.12.2009)

Tak takhle příjemně překvapený jsem nebyl českým filmem už opravdu velmi dlouho.. Postavy i situace zobrazené ve filmu byly jak vytržené z reálného života a já poznával různé známé a eskapády, jež se stávají nejen jim ale i mně.. Herecké výkony byly na jedničku, režie také.. Zkrátka téměř nemám, co bych vytknul.. :) No a Simona Babčáková pomalu ale jistě aspiruje na pozici mé nejoblíbenější české herečky.. Vlastně se jí už stala :) (16.12.2009)

o co jde? Partičce obyčejných třicetiletých zoufalců z Prahy se znelíbí jejich ubohý život a začnou plánovat život na statku z něhož se mávnutím kouzelného proutku stává útulné útočiště. Nálepku komedie si to nezaslouží, vtipné to není ani na okamžik. Spíše si to řeší ty hloupé příběhy hlavních postav. Autorka má asi ráda Dva písaře, neboť jejich slova vkládá nezávisle více osobám ve filmu. Také se v českém filmu zase objevuje hloupé najetí na obličej přes celou obrazovku a setrvání v pohledu na bezduchou tvář. (21.11.2010)

Medzi súčastnú českú režisérsku elitu sa pomaly dostáva aj mladá generácia nádejných talentov so svojím novátorským pohladom.To je aj prípad režisérky Rudolfovej.Na paškál si vo svojom debute zobrala tridsiatnikov,ktorý doteraz len nejako tápali vo svojom živote a sú ochotný podniknúť radikálnu zmenu.Kedže do tejto vekovej skupiny zapadám aj ja tak moji rovesníci,ktorý svoje úlohy hrali naozaj dobre(hlavne blonďavá Prešovčanka Onufrákova mi prirástla k srdcu) majú moje sympatie.Lenže menší problém vydím v bezdejovom sa vyjadrovaní postáv.Smerujú odnikial nikam a až niekde v druhej polke filmu sa dopracujú k nejakej zmene(život na farme) a aj tá tu nieje nijako výrazne rozpracovaná.A tak trochu som mal pri sledovaní pocit že som to už niekde vydel(podobne ladení švédsky film Together z roku 2000).Ale ten výrazný pokus režisérky o zobrazenie vzťahov s novým vo filme ešte neokúkaným lookom sa jej uprieť nemôže.Takže umna niekde medzi 3/4* (03.01.2011)

Realistické sdělení o stavu dnešních třicátníků, kteří přesně vědí, jakým směrem se nechtějí dát, ale správnou cestu ještě nenašli – možná se v některé z postav poznáte!!!!! (21.01.2011)

Tak jsem včera koukala na Zoufalce, podruhé. Poprvé jsem na nich byla v kině a odcházela jsem na výsost spokojená, včera doma se mé přesvědčení o tom, že tenhle film prostě stojí za shlédnutí a že lístky do kina nebyly vyhozené peníze, přesvědčil. Technickou preciznost komentovat nebudu, o tom tu již v komentářích bylo napsáno mnoho, snad jen, že se mi velmi, velmi líbil asynchronní zvuk (zejména ve scéně s probořenou postelí a recitací. Plus u mě mají Zoufalci i za to, že jsou pražské naplaveniny z Jablonce stejně jako já a tenhle film je snad první, kde se něco odehrává v Jablonci :) Soundtrack skupiny Nůž, která se po x letech dala do kupy právě kvůli Zoufalcům, mě oslovil a říkám si, že je škoda, že Nůž skončil v době, kdy jsem byla příliš mladá na to, než abych na ně chodila pařit na legendární Klub na rampě. Zdaleka nejvíc mě ale oslovily mile civilní herecké výkony mých oblíbených herců (Babčáková, Kern, Žáček) a ať si říká kdo chce co chce o karikaturních postavách, já jsem si je prostě zamilovala. Jejich vidění je trochu zjednodušující, ale třeba já jsem si v každém z nich našla kousek sebe a aspoň je můžu mít ráda všechny. (28.01.2011)

Úžasně natočený film, kde mě ohromil střih obrazu a zvuku a taky herecké výkony. Styl vyprávění byl hrozně zajímavý, postavy prostě realistické a film hlavně jako celek dával smysl (bál jsem se, že nebude). Nemůžu si pomoct, ale mám v sobě po tom filmu takový zvláštní pozitivní pocit (divné, že? :D). (19.06.2011)

I zoufalci se dají vykreslit zajímavě (Clerks), což není tento případ, zde jsem měl problém dosledovat tento nudný propletenec lidských osudů do konce. (20.06.2011)

Zase další blbé české dílo. Nemá to hlavu a patu, a trapné vykrádání cizích témat z toho čiší na sto honů. (23.12.2011)

Filmové upoutávky v ČT nebo na youtube mě od Zoufalců spolehlivě odrazovaly. Stejně tak krajně kritická recenze v Cinemě. Nakonec jsem se přesto na film vypravil a rozhodně nelituju. Zmiňované upoutávky působily přinejmenším rozpačitě, protože vytržené z kontextu neměly zdaleka tu sílu a vtipnost jako ve filmu samotném. A recenzent ze Cinemy je zřejmě naprosto odlišný typ člověka než hrdinové filmu, pro které neměl sebemenší pochopení. Mně naopak postavy byly hodně blízké, v mnohých jejich rysech či chování jsem poznával sám sebe či mé kamarády a známé. Svojí autentičností mi film připomínal mé oblíbené Samotáře, i když s hrdiny o trochu staršími a o trochu více „zoufalými“. Zajímavé je zpracování, většinou sledujeme detailní záběry na tváře hrdinů a jen z jejich slov, reakcí a z okolních zvuků poznáváme co se děje. Většinou to funguje velmi působivě, ale v několika případech bylo těch detailů až příliš. Toto pojetí kladlo vysoké nároky na herce, kteří do jednoho příjemně překvapili, obzvlášť když před filmem jsem znal jen dva z hlavních představitelů – Babčákovou a Plesla. Film trochu ztrácí tempo ve druhé půlce, poté co se hrdinové rozhodnou, že se odstěhují z Prahy na venkov. Není úplně dokonalý, ale celkově bych ho hodnotil jako velmi trefnou sondu do života dnešních třicátníků a téměř oslnivý debut scenáristky a režisérky v jedné osobě Jitky Rudolfové. (21.11.2009)

Z hodnotenia tohto debutu som trošku rozpačitá. Hoci neviem, čo presne by som filmu vytkla, môj dojem nie je na viac ako 3*. Čo sa týka príbehu, súhlasím s názorom, že tam vlastne žiadny nebol, čo ale podľa mňa vo filme vôbec nie je problém, ak ponúkne zaujímavú myšlienku, a to sa autorke podarilo. Jej postavy však neboli prepracované do hĺbky, zostali na strede cesty medzi karikatúrou a možnou reálnou postavou. Formálna stránka filmu svedčí o zrelosti autorky, obrazové a zvukové asociácie a prepojenia boli využité ozaj efektívne. Ku komplexnosti vytvoreného obrazu však neprispievalo extrémne množstvo detailných záberov (to je ale možno iba môj staromódny názor, v poslednom čase mi to vadí na viacerých filmoch, takže sa to asi tak teraz proste robí). Zúfalcov by som z obsahovej aj formálnej stránky ohodnotila ako nie práve najlepšie zložené puzzle. Som však zvedavá na to, čo režisérka prinesie nabudúce. (25.02.2010)

nazev filmu plne vystihuje muj dusevni stav behem sledovani cca pul hodiny tohoto dila, nez jsem ho vypnul...bez uceleneho pribehu, radoby filosoficke myslenkove pochody nekolika individui...zoufala nuda a zbytecnost...1,5* (04.08.2010)