20 dní v Mariupole (S42E06)

Mimoriadne silny snimok, ktory dokumentuje krutost toho, co sa dialo v Mariupole, kde ruske vojska ostrelovali civilne budovy a ciele. Mnohe z toho zachytavali na kamery posledny medzinarodni reporteri, ktorych zabery, prave z tohoto obliehania, obleteli svet. Uz dlho som sa necitil tak pohnuto, znechutene, dojato a i nasrato. Je mi luto aj tych divakov, ktorych myslienkovy svet je tak pokruteny, ze tomuto dokumentu nadelia "odpad". Este viac vsak ich blizkych, ak nejakych maju. Odporucam kazdemu. Mnohe obrazy azda napomozu k "precitnutiu", ak azda niekto nemal jasno od prveho momentu. (24.03.2024)

Ani snad ne tak dokument, jako mrazivá výpověď o utrpení obyčejných lidí. Mordor na východě se nadechl k první velké expanzi, učí se, cvičí svá vojska, své propagandisty, zkouší, co kdo snese, kolik krve lze beztrestně prolít a co všechno ještě svět dokáže nevidět, a tým dokumentaristů o tom podává bezprostřední  a syrové svědectví. (23.02.2024)

Velmi dobrý dokument a jsem rád, že ukáže (byť jen krátce) i "druhou stranu mince", tj. ty Ukrajince z Mariupolu, kteří byli a jsou proti Zelenskému a věřím tomu, že uvítali i ono "ruské osvobození". Kam se totiž hrabou naši dezolátští spoluobčané, u nich lze tu náchylnost k dezinformacím tisíce kilometrů od fronty ještě pochopit, ale je fakt masakr vidět i přímo samotné Ukrajince v rozbombardovaném městě plném smrti, kteří věří tomu, že ukrajinská strana je ta zlá... A také mě v neposlední řadě při sledování podobného dokumentu velmi sere, že Putin pravděpodobně zemře až stářím podobně jako Stalin, přitom za to svinstvo co na Ukrajině rozpoutal by zasloužil ten samý osud, který potkal např. Kaddáfího či Husseina... (07.04.2024)

Ta drzost tvrdit, že v Mariupolu je vše v pořádku a žádná válka tam není. Bože. Mariupol, Gaza a další místa jsou jednoznačně ukázkou toho, že peklo na zemi existuje a lidstvo je v určitých momentech prostě k smíchu a přes roky evoluce a lekcí z historie - nevyspělé. Hodnotit se mi tento dokument nějak příčí, jsem strašně rád, že vznikl, že záběry z této ukrajinské chlouby obletěli svět a ukázali co se stane, když lidskou spolupráci a tvorbu vymění válka. Na Oskara to není, ale to dost možná ani nebyl Navalny, i když jsou to všechno neskutečně silné příběhy. Oscaři jsou trochu zpolitizovaní a u mě hodnotu ztrácí každým rokem. Každopádně máme Ukrajinců plnou firmu a je to soudržná podporující a milá komunita, která je zahnaná do role utlačovaného národa, který musí do zahraničí vychovávat děti, pracovat noční, pracovat víkendy, dělat co se Čechům příčí a já tento národ obdivuji. A ano, máme tak kluka z Mariupolu, co utekl s maminkou, máme tam o měsíc starší dívku z Chersonu, co zanechala někde u babičky svoji malou holčičku a rok ji neviděla, nebo paní kuchařku ze Sevastopolu, či Krivij Rohu a Čerkas - všechno jsou to nevinné tváře války, kteří by nebýt války dnes byli úplně jinde a dělali by úplně jiné věci. Nejhorší je, že prostě roky už neprobíhají žádná vyjednávání. Chápu, že to prakticky není možné, ale je to prostě to nejvíc, co může být. Velikost a ego lídrů to ale nedovolí, a tak bude jen větší prohlubeň a ztráty. Ouzko, хватит уже пожалуйста. (23.03.2024)

Ukrajina a Zelenskyj dva roky každý den v televizi sice erodují vnímání války na Ukrajině, jako něco co běžné diváky buď  unavuje nebo přímo otravuje, ale tenhle dokument je jako budíček o čem to přesně je. Brutální syrové zdokumentování 20 dnů Mariupolu, kdysi výstavní město u moře, které zničili Rusáci a to zbabělým zákeřným způsobem bombardování civilních cílů v čele se slavnou porodnicí. Nic pro slabé povahy, vidět ty mrtvé děti a celé to neštěstí a to jen kvůli tomu, že Putin v nějakých svých fantasmagoriích si vytyčil dobytí cizího státu, aby se vyrovnal nějakým carům. Rusáky považuju za degenerovaný národ, je jim jedno, že nemají kanalizaci, nebo že jim zemi rozkrádá ta kleptokracie a zavírají je za to, že vysloví slovo válka, hlavně že je uspokojuje ten pocit silného Ruska, ikdyž při tom vražděj, ubližujou a ničej, protože nic jinýho neuměj. (25.02.2024)