Sám proti teroru

Veškeré scénáře, které se dostaly do sídla Cannon Films, se údajně nejprve dělily na dva štosy určené dvěma hlavním hvězdám společnosti, Chuckovi Norrisovi a Charlesovi Bronsonovi. Pravdivost této historky dokládají promo materiály z filmových trhů k nerealizovaným filmům či filmům, ve kterých nakonec hrál někdo úplně jiný (Norris tak byl ohlášen např. do "Americký ninja" či "Fifty Fifty"). "Sám proti teroru" v tomto kontextu působí jako výsledek přehmatu či zhroucení obou štosů a jejich promíchání. Norris se zde objevuje v roli, která typově sedí spíše cannoňácké image Bronsona, což se projevuje nejen tím, že film neobsahuje takřka žádnou akci ani sekvence bojových umění. Dalším úskalím filmu je fakt, že role vyžaduje alespoň základní herecké nadání, což vskutku není Norrisova parketa. Nicméně potíže snímku nepadají pouze na hlavu popleteného castingu. Film asi měl původně být slasherem ve stylu "Pátku třináctého" o vraždícím hromotlukovi, ale částečně kvůli vsazení pár předváděček s Chuckem a především zcela debilní premise, že vazoun vraždí zlomením vazu, zde není žádné napětí. Když k tomu ještě připočteme absurdní nápad, že vrahoun přebývá ve ventilaci starého divadla a likviduje ženy na záchodcích, je dílo marnosti dokonáno. Stejně jako v řadě jiných cannoňáren i zde ostrůvek zapamatovatelnosti představuje vynikající Steve James, který svým charismatem, energickým projevem a schopností si podmanit kameru, na sebe strhává pozornost v každé scéně, kde je. Škoda, že byl afroameričan a v 80s byla éra komerčně lukrativních blaxploitation věcí minulosti - z něj totiž měla být hvězda a ne jen sidekick. (16.08.2015)

No pamatoval jsem si to lepší. Sám proti teroru je po Silent Rage podruhé Chuck Norris vs. slasherový zabiják a opět to nefunguje. Není to horor, protože ač je O´Halloran děsivý, vraždy jsou o ničem (lámání vazu), není to thrliler protože chybí napětí a hrdina v podstatě nic nevyšetřuje a není to ani akční film. Chuck sice nakope pár záporákům, ale většinu filmu řeší svůj vztah s manželkou. Navíc to má šmrnc televizní kriminálky. Jediný plusy jsou samotný Chuck, který hraje zdeptaného a vyděšeného poldu a pak parádní finální bitva Davida s Goliášem ve které Chuckovo karate stojí proti někomu, komu to vůbec nevadí. Jinak spíše podprůměr. (24.02.2019)

Snímek rozhodně není pro diváky, kteří mají Chucka Norrise zaškatulkovaného jako herce akčních filmů, čímž očekávají lecjaké rošambo. Tady se jedná pouze o jednoduchý krimi thriller, byť od základů vyrobený dle známé šablony. Začíná to sice tak, jak se na Chucka sluší a patří, ale záhy přijde uvolnění a vcelku pomalu plynoucí děj bez násilných či vyloženě brutálních scén. Vlivem té šablony se již dnes stává příběh velmi předvídatelný, což snižuje napětí, ale na druhou stranu je to pro odpočinkový film velice vhodné. Role losangelského detektiva Dannyho O'Briena má hlubší psychologický charakter s rodinným zaměřením a rozhodně se nedá říct, že by to Chuck nezvládl. Naopak. Nepřehrává a snaží se udržet přirozenou lidskost. A tak už je dnes snímek vhodný spíše pro náročnější diváky, kteří dokáží ocenit snahu filmového řemesla. (01.07.2017)

Byl to hrdina, ale nesnášel když mu tak lidi říkali. Mněl pěknou přítelkyni ze kterou čekal dítě. Byla nejsympatičtější z celého filmu. Steve James mně tady zklamal, co se stalo s tím bouchačem ? Když už mohl něco předvést, tak se posral strachy a to doslova :-) Jenom kvůli němu jsem si ten film pustil, ale to nevadí, pustím si Amerického Ninju a budu happy... (01.01.2015)

Pohodová Cannonovka s řádnou dávkou béčkovej ksichtů, Billy Drago jako psychiatr, Steve James jako tradiční parťák do nepohody, zlej kryptoňák O´Halloran tentokrát ještě zlejší a cameo Bobbyho Sixkillera jako bonus. Yoram s Globusem nezklamali, opravdu pohodová sračka, tentokrát ovšem spíš krimithriller než akční. (25.03.2016)