Annie Hall

Vztahy jsou absurdní, hloupé, omrzí a vyčpí - a přesto je máme zafixované jako první položku na seznamu priorit, pídíme se po nich, hledáme vhodné protějšky... a k čemu vlastně? Allen to celé shrnul dokonale. Znovu připomínám, že nemám sice rád ten jeho zbrkle neurotický postoj ke všemu, ale k některým životním dilematům (které někoho spolehlivě můžou uvázat na 15 let k praktickému lékaři) sedí výtečně. Tolik životních pravd na jednom místě jsem asi nikdy neviděl. Potlesk. (01.03.2009)

Dokonalá štúdia roztopašných ľudských charakterov skrz výpovedné okuliare allenovského intelektu prebíjajúceho tých najlepších psychológov široko ďaleko. To, čo predvádza Woody, hraničí s bizarnosťou a rada by som mu aspoň na malú sekundu nazrela do mozgu za účelom neohrozeného zistenia jeho myšlienkových operácií. Živé zasväcovanie divákov do sveta neškodného príbehu Annie Hallovej a filozofa Alvyho Singera, pocit, že sme ,,tam s nimi" a všetko to ,,s nimi prežívame". Vďaka, Woody, za neobvyklú možnosť vstúpenia k vám, postavám a nadobudnutie tohto intenzívneho feelingu. (17.04.2010)

Při sledování filmu Annie Hallová jsem konečně i já pochopila, že Woody Allen je génius humoru - a to humoru v jeho nejvyšší osvobozující funkci, ve které dokáže změnit tragickou situaci v komickou a kdy vás nutí se smát, abyste nemuseli plakat. Smutek nad obtížností překonávání samoty a složitostí vzájemného dorozumění je hýřivě převálcován sérií nápaditých "gagů" = netradičních filmových postupů. Woody Allen nás marnotratně zaplavuje množstvím svých nápadů, v rámci nichž neustále porušuje zavedená pravidla filmového vyprávění. Hlavní hrdina filmu komunikuje nejen s chodci na ulici a osobnostmi, které doslova vtahuje na plátno, ale i se samotnými diváky. Allen nás nechává nehlédnout i do myšlenek svých hrdinů. Také dovolí Dianě Keatonové (alias Annie Hallové) vystoupit ze svého těla a Alvy Singerovi (ztvárněnému jím samotným) vrátit se do školní třídy a vést se spolužáky freudovský dialog. (Neruší ani to, že mnohé z těchto "gagů" byly ještě mnohokrát ve filmech využity a citovány, a to i samým Woody Allenem.) Absorudita těchto situací je vyvážena všedností až banálností samotného příběhu. "Proč nám to nevyšlo?", ptá se Woody Allen a s ním i divák. "Proč naše láska neobstála ve zkoušce časem? A měla vůbec někdy šanci?" (25.05.2004)

Woody Allen komentuje vztahový život. Jeho Alvy Singer promlouvá k Annie, promlouvá k divákovi, promlouvá přímo do kamery, vkládá svoje postřehy do úst komentovaných postav a drze se vtírá i do záběrů z vlastní minulosti. Kdyby už nic jiného, nakonec stejně užvaní i vás. Pán si stěžuje u psychiatra: "Můj bratr je blázen. Věří, že je slepice." "Tak ho nechte zavřít." "Ale já potřebuju ta vejce." Takové jsou lidské vztahy. Iracionální, bláznivé a absurdní, ale pouštíme se do nich, protože většina z nás... potřebuje ta vejce. (11.03.2011)

Romantický film, který začíná konstatováním, že hlavní hrdina už dávno není s hlavní hrdinkou? Samotný úvodní monolog dává tušit, že Annie Hall nebude tuctový film a zbytek tuto domněnku potvrzuje. Romance, která nemá ten pravý happy-end, ale přesto z ní nejsem demprimovaná, nešťastná nebo nějak podobně negativně zasáhlá. Naopak jde o velmi milý a příjemný film ze života s velmi propracovanými dialogy a plný inteligentního humoru, jak už to u Woodyho bývá. (17.01.2008)