Amarcord

Federico Fellini byl jedinečným a neopakovatelným režisérem a stejně tak je tomu u Amacordu. Výjimečný pohled na obyčejnost menšího města je naprosto neobyčejný... poetičnost vyprávění střídá jednoduchost života. Asi nejkrásnější součástí filmu jsou minipříběhy zvláštních lidí, které často vyprávějí přímo na kameru bez jakkéhokoliv ostychu a ktomu přerušováni třebas nejapnými zvuky vtipálků. Dílo je také autobiografické, především ve spojení s dospíváním, prvními sexuálními zážitky či platonickou láskou. Fellini nic neskrývá a přesto má film mnohá tajemství, na která musí divák přijít sám. Zasloužený Oscar a nezapomenutelné místo v kinematografii... (03.03.2004)

Pokial je tento film z Felliniho diel najlahsie pochopitelnym, tak normalne mam strach pustit sa do jeho dalsich filmov. Toto je moj prvy film, ktory som od Felliniho videl a zase az tak moc nadseny som nebol, ale tak dalo sa. Na jednej strane sa mi pacil ten lahky humorny styl natacania v obdobi pocas a aj mimo druhej svetovej vojny, rozpory v rodine, hlavne hadky a posmesky medzi synom a otcom, ale mozno na druhej strane mi tam chybala akasi vaznost, akokeby to bolo vsetko take samozrejme a normalne. Priklad podobneho filmu, ktory sa mi pacil na 100% je BIO RAJ (1988) od Giuseppa Tornatoreho, kde film posilnila nadherna hudba Ennia Morriconeho a mozno mi podobna hudba chybala v Amarcorde... 26.03.2009 ____ Pupella Maggio - (Miranda Biondi - Tittaova matka) +++ Armando Brancia - (Aurelio Biondi - Tittaov otec) +++ Bruno Zanin - (Titta) +++ Ciccio Ingrassia - (Teo) +++ Nando Orfei - (Pattaca - Tittaov strýko) +++ Giuseppe Ianigro - (Tittaov starý otec) +++ Hudba: Nino Rota +++ (26.03.2009)

Podľa môjho názoru absolútna špička Felliniho tvorby, je to jeho najlepší film. Felliniho návrat do fašistického Ríma, nespočetné množstvo figuriek vytvárajúcich úžasný celok musí osloviť azda každého. Pravdou je, že je to jeho najzrozumiteľnejší film. Jeho poetika, babie leto, humor, konkubíny či nadŕžaní chlapci... a scéna muža na strome ako žiada o ženu sú niečo najbáječnejšie, čo som v kinematografii zažil. Tento film je jednoducho úžasný ! (14.03.2007)

Na Amarcordu mi vadí snad jen jedna věc - a to ta, že to nemá žádný děj. Kvůli tomu nemůžu dát plný počet. Jinak se mi to ale líbilo. Jednotlivé epizody ze života obyvatel Rimini v 30.letech byly zajímavé, některé i poetické a každá měla něco do sebe, i když někdy víc a někdy míň. Dost se mi líbila i postava vypravěče. Fellini prostě zfilmoval svoje vzpomínky a zfilmoval je velmi obstojně, poutavě, samozřejmě i nostalgicky a i tady opět dokazuje, že je to velký filmař. Celé je to fakt hodně příjemné a strašně rád bych tu pátou hvězdu dal, ale ta absence děje mi prostě vadila a díky ní to bohužel chvílemi ztrácelo dech, takže takhle jenom za silné 4* (02.02.2020)

Z filmů, které jsem od Felliniho viděl, je tento asi divácky nejvstřícnější. Tím by se vysvětlovalo i velmi vysoké hodnocení, které si zde AMARCORD vysloužil (po SILNICI je to druhý nejlépe hodnocený Felliniho film na ČSFD). Nic naplat, ale komedie je podle mě nejúspěšnější žánr, který mají v oblibě asi úplně všichni a který představuje nejjistější cestu do srdce většiny diváků. Přes to přese všechno, já osobně si od mistra více cením jeho vážnějších snímků (a především pak těch, které vzešly s tvůrčí spolupráce s Mastroianim). AMARCORD je podle mě jen hloupoučká komedie, která nedosahuje kvalit dalších snímků Felliniho filmografie - toto píšu po druhém zhlédnutí, které můj dojem z tohoto filmu jen utvrdilo. (25.08.2013)