Aqualung

Vážení, já tohle viděl kdysi dávno a dodnes to mám v živé paměti.A stále vzpomínám.Neznám lépe vykreslené vzpomínky na dětství cizího člověka, které by se více blížily těm mým.Sny, představy a tužby tu, a tam realizované třeba v trafice.Anebo jen trochu v autě.Ty scény z kinosálu!! A co teprve Lištička, uprděný dědek a strýček ječící na stromě po ženské.Úúúúúú, já chci ženskou.....Sakra, že bych došel pro Lištičku? Páni! Prďoch na motocyklu.No a střelba fašistů na gramofon hrající internacionálu na věži kostela.To je čistý surrealismus.Poletující chmýří to všechno uvozuje.....Něco nádhernějšího, než tenhle film jsem neviděl.Díky panu Fellinimu za tuhle krásu....Amarcord, tedy vzpomínám....

Nesmírně silný protiválečný, a taky obecně protivojenský film, který je účinný nikoliv násilným antimilitaristickým fanatismem, ale geniální komičností, která daleko převyšuje něco takového jako jsou třeba Černí baroni.Geniálně je tady vypíchnuta stupidita války, a také věcí kolem ní i v ní.Film uvozuje vražda hrdiny a také touž končí.Absurdita plynule přechází v komické scény a surreálné obrazy.A z toho všeho trčí lidskost kpt. Yossariena v davu bizarních figurek. Za zmínku stojí parádní výkon pana Perkinse v roli kaplana přičemž vrcholem je jeho monolog v němž se snaží předat Yossarienovi způsob návštevy nepřítomného důstojníka.V tomhle je vše! No a narážka na éru "mccarthysmu" v 50.letech je v roli, kterou stvárnil Orson Welles více než zřejmá.Nicméně film přesně ukazuje na pitomosti, které mohou nastat v příkazových institucích mezi které armáda nesporně patří.Útok na bezbranné a nevojenské město s následným bombardováním čistého moře.Ojezd vysokých důstojníků od právě havarovaného bombardéru, či příchod nahého pro vyznamenání, anebo výměna lahve s močí za láhev s krví.No to je snad pekelný obraz zelené džungle, a to vše je završeno odplutím hrdiny kamsi na moře, snad do Švédska?Umí si snad někdo představit podobné situace v životě? Já tedy ne! Alespoň ne ve střízlivém stavu.

Překrásný film, který v mém dětství hrál ohromnou roli.Poetika, romantika, ale především veliké množství fantazie pomocí které pan Zeman vymodeloval nesmírně působivé obrazy.Ať už jsou to zvuky kapající vody, nebo let širáku, který Cyrano odhodil do dáli, cesta v žaludku velryby různobarevnými moři, anebo cestování na dělové kouli s přestupem. Režisér si z knižní předlohy vybral to, co uznal za vhodné a udělal to krásně.A snílek, takto jmenovec Toník se svým učitelem Prášilem......Učitel a žák? Kdoví? Pan Kopecký byl v roli učitele fantastický. Já byl vždycky mimo realitu při sledování tohoto nádherného filmu.Hodnotím vysoko,vysoko....

Těžko nalézt ta správná slova k ohodnocení tohoto skvostného filmu.Je jednodušší vyseknout poklonu,mlčet a nechat vrzat větrnou pumpu.Vynikající hudba pana Leoneho s centrálním motivem na foukací harmoniku se jistě každému vryla natrvalo do paměti. Parádní zápletka zasazená do nádherných exteriérů, točeno povětšinou kdesi ve Španělsku.A ty dialogy protagonistů, no to je perla za perlou.Meritum těchto příběhů je vždy stejné, dobro vítězí nad zlem, ale tady je tento prastarý konflikt jaksi nevtíravý.Ustupuje do pozadí. Dominantní je zde konflikt mezi nastupujícím a odumírajícím. Zřetelně na to ukazují tři momenty, a sice jednak dialogy mezi Frankem a Mortonem a Frankem a Harmonikou. No a úsměvnou podobu nabírají při rozhovoru mezi Harmonikou a Cheyennem při "zahájení" stavby nádraží. Velmi silný je moment, kdy Frank stojí na zadní plošině vagónu a míří na nemohoucího Mortona, který se válí v blátě. Nestojí Frankovi za zmáčknutí kohoutku, Nicméně, přesto je Mortonem poražen, aniž by přišel o život. Ale svého vítězství se Morton také nedožil.Zmíním ještě fantastickou kameru. Ty záběry detailů obličejů a očí vydají víc než rozhovor nebo monolog. Stylisticky jde o naprosto precizně vybroušené dílo, které nemá kaz. Myslím, že někteří mi dají za pravdu jestliže řeknu, že se žádný western po roce 68 kvalitou tomuhle dílu ani nepřiblížil. Já se na to mohu dívat kdykoliv, ale dopřeji si to tak dvakrát do roka.

Po desítkách let jsem tenhle film viděl podruhé.Kdysi, coby teenager, jsem tomu prd rozuměl.Dnes jsem na to hleděl s fascinací a nořil jsem se do atmosféry 60.let.Mondénní floutek s výborným fotografickým okem nás protahuje něčím, co se snažíme uchopit a ono se to moc nedaří.Jsme součástí reality, která je ale někde jinde, stejně tak vražda, která nakonec taky není.Pantomimický tenis....Na tohle se dá koukat pořád dokola.Znám ženu, která tenhle film viděla asi 40x.PS : Ty scény z parku, kde se prohání listím křoví vítr jsou snad nejsilnější z celého filmu.Jestlipak ten park ještě existuje?

Viděl jsem tenhle výborný film kdysi dávno.A silný dojem ve mně zůstal dodnes.Elitní vojáci britské armády v týlu nepřítele se pokoušejí probojovat ke svým.Brání jim v tom přinejmenším stejně dobře vycvičení němečtí vojáci.Výborné jsou momenty nonverbální komunikace mezi britskými výsadkáři míchané se slovní formou.Ukazují na vynikající výcvik tolik potřebný pro akce tohoto druhu.Konfrontace úrovní výcviku,válečných pastí až zvracení po úspěšné likvidaci německého "kolegy".Navzájem se postupně likvidují, chuděrku slepici nevyjímaje, kterážto se odebere do žaludků Britů s nespravedlivým označením za nacistku.A tak žádná živá bytost nepřežije děj filmu.Hlavního hrdinu nevyjímaje.On sám je, děsný paradox, zabit vlastními vojáky.Ani sebelepší výcvik nezabrání největším absurditám, které může válka připravit. Krásný a silný film s ohromným sdělením o povaze války.Tohle by měli vidět všichni, kteří mají válečné choutky !! Hodnotím velice vysoko.Ba nejvýše!

O tomhle díle pana Kubricka lze dlouze diskutovat.Přečetl jsem si letmo, co zde píší při analýzách filmu jiní.Může se to lišit také podle toho, jestli Clarkovo dílo četli, anebo ne.Režisér vždy, jak mi někteří dají jistě za pravdu, intepretuje podle svého pohledu předlohu autora.Clarke dokázal fantazii dohnat do krásných forem, kterým se prostě chce věřit. Zvláště jsou-li podloženy precizními znalostmi fyziky, techniky, astronomie atd.Ale vzpomeňte, co Clarke říká na začátku :...."Mějte na paměti, že toto je pouze jedna z možností.Skutečnost bude, tak jako vždy, mnohem podivnější.... ".Mně osobně se příčí představa, že bychom byli takto manipulováni ve svém vývoji.Ale ať má protentokrát pravdu autor a nechme se jím vést.Mně přijde mnohem podstatnější sdělení o tom, co se stane, když se do vědecké akce začne míchat z bezpečnostních důvodů stát. Důsledky tohoto počínání vedou ke schizofrenii HAL 9000 s následnými byzantskými způsoby řešení tohoto pseudoproblému.To je rázem velmi současné, a také velmi silné sdělení všem, kteří se navzájem sledují bojechtivým okem.David Bowman se stává ve finále něčím, co lze označit za Boha s po čertech lidskými rysy, a také s tím umí zacházet.Film tím vlastně končí,tedy končí tím, čím vlastně začal, anebo začíná tím, čím končí.Je to cosi, co nás posunulo, pootočilo, pozměnilo.Je to Bůh, či Ti, kteří tady byli o hodně dříve, než my.Tohle zůstává otevřené.Geniální Clarkeho fantazie ponechává tento závěr na čtenáři.Tedy tom, který je alespoň průměrně inteligentní. Ovšem předtím nás autor předlohy uvádí do reality, která je již vlastně nehmotná.Ti, kteří to vše spustili už opustili hmotnou fázi existence,či vývoje a dokáží beze zbytku měnit hmotu na energii a naopak.Narážím na ten fantastický a surreálný obraz Bowmanovy kosmické lodi v hotelovém pokoji, který chránil pozemšťana před žárem hvězdy. Je pravdou, že každý fyzik mi řekne, že nelze oddělit vědomí a myšlení od hmoty, která je zrodila.Tedy od nervové tkáně mozku.Budiž! Ale kdoví?Je to zmije zakousnutá do vlastního ocasu.Vědomí a schopnost poznání se objeví na určitém stupni vývoje živé hmoty, kterážto se zase vyvine po nějakém čase v neživé hmotě.Takže, sakra, proč by to nemohlo pokračovat do nehmotné fáze vývoje jak to p. Clarke naznačuje.Je to krásná představa.Ale nebude to hned.

Struktura tohoto vynikajícího filmu je sice o něco plošší, než Keseyho kniha, nikoliv však špatná.Jeden stojí a vzpírá se zaběhnutému zrůdnému systému v léčebně.Jeden láme jednoho pacienta po druhém a rovná jim záda.Jeden láme systém a systém reprezentovaný personálem se brání.Explicitně je mu dáno najevo, že se z léčebny jen tak snadno nedostane.Snad nejsilnějším momentem jsou volby před sledováním televize.Rozuměj volby v blázinci !! No a ten mejdan! A náčelník Hbité koště? Prostý návod, jak se dalo přežít inferno.Ale i ten nakonec z pekla utíká.A ten, který se rval přišel o mozek a duši!V knize je snad nejsilnější moment ponor s postelí do sureálného světa nebo pekla a NÁVRAT.Není divu, že tohle Formanovo dílo nemohl bolševik pustit do kin. Vintery, mintery, cutery, corn. Apple seed and apple thorn. Wire, briar, limber lock. Three geese in a flock. One flew East. One flew West. And one flew over the cuckoo's nest.

Dnes jsem si tenhle velmi dobrý film pustil po mnoha letech. Vynikající herecké obsazení, není-liž pravda.Ale podstatné samozřejmě je nač tenhle filmu ukazuje.Oblast činnosti tajných služeb je všude, a to platí o každém systému, plná špíny a svinstev.Do tohoto světa vstupuje Redfordova postava snad poněkud naivně. Ale já si to nemyslím.Turner je profesionál, který jsa konfrontován s děsivou realitou postřílených spolupracovníků začne jednat velmi přesně a inteligentně, takže logicky vyrábí problémy těm, kteří likvidační akt spustili.Důležité je ale poselství postavy, a sice ostrý konflikt mezi etikou Turnera a zájmy státu nebo určitých skupin v jeho aparátu.A poněkud romantický závěr před vydavatelstvím renomovaného amerického deníku ukazuje na jisté přednosti demokratického systému.Jsem ale ochoten o tomhle dále diskutovat, jestli se někdo najde......

Tohle je přece čínská čtvtrť.Tedy a tady nic není, jak se zdá.Vespod byl incestní vztah s bizarním, ale přece jen pochopitelným plodem.Ale to, co předchází pojmenování célé situace je vystavěno do nádherné zápletky.Jack Nicholson a Fay Dunaway tady bodují silně.Obvyklé ingredience,silný,charakterní jedinec,zlotřilí protivníci a schizofrenní situací drcená žena, která končí s kulkou v hlavě, ale jen škrábnutý primární hybatel všeho zla.Inu čínská čtvrť.Hodnotím vysoko.