Proces H

No a co mám hodnotit? Smysl projektu nebo jeho hodnota jsou samozřejmě absolutní, po tý stránce dokumentární to ale dokonalý neni. Kromě systému "co den procesu, to jeden díl seriálu" mi tam chběla větší systematičnost; ještě bych pochopil, kdyby bez nějakejch větších komentářů odvysílali záznamy procesu, ať si to každej přebere seám, ale tohle ten případ nebyl. Někteří historikové se svými vstupy byli skvělí (třeba Kaplan), jiní byli nudní, bylo jim špatně rozumět, vykládali suše, furt koukali se do papírů atd. (třeba Cajthaml). Tvůrci dokumentu měli přístup ke skvělejm materiálům, který mohli relativně jednoduše systematicky zmínit, představit atd. A ta zelená lampička před tou velkou obrazovkou taky teda nic moc. Škoda. Jinak je to ale samozřejmě jedinečnej a nenahraditelnej audiovizuální důkaz o největšim politickym procesu českejch dějin, a díky Bohu za to, že se to dochovalo a že to někdo zpracoval. Seriál mě ale především strašlivě znepokojil: celej proces byl totiž hodně věcí, jenom ne takovej, jakej jsem si ho kdy představoval. A to ani zdaleka. Teďka totiž musim bohužel říct, že si ale vůbec nejsem jistej tim, jak bych se k tomu bejval byl v tom padesátym roce postavil (samozřejmě jak na místě obětí, což asi neni nic překavpivýho, tak ale i na místě obyčejnejch občanů krmenejch masivní propagandou, v celý tý atmosféře nesvobody, teroru a strachu). Celej proces toiž i dneska (k mýmu nekonečnýmu údivu) působí až moc uvěřitelně, až moc jasně, až moc černobíle; obžalovaní se ke všemu přiznávaj, nic neni sporný, soudci a prokurátoři se ptají a obžalovaní na vše odpovídají atd. Sice tomu z velký míry nahrávala rétorika a interpretace samotnejch zákonů přijatejch po únoru 48 (obžalovaní prostě podle zákona BYLI agenty, přisluhovači, narušiteli, záškodníky, spiklenci proti republice, vykořisťovateli - to nikdo nezpochybňoval, dokonce ani obžalovaní ne - tedy rétorika typu "tito na jedné straně versus nevinný a poctivý pracující lid, tedy vy, na straně druhé" atd.), ale stejně - to, že jsem schopnej ty odsouzený dneska vidět jako nevinný oběti, že jsem schopnej vidět (navzodry výpovědím i obžalovaných) manipulující soudce, mučením získaný přiznání, naučený proslovy, že jsem schopnej vidět v pozadí nitky sovětskejch poradců, to všechno je prostě především proto, že k těm objektivním informacím mám přístup - a to jsem si i během sledování až moc dobře uvědomoval. A tak se bojim, až je mi z toho špatně, že neni vůbec, ale vůbec nepravděpodobný, že by mě propagandistická mašinerie tenkrát nesemelela a že bych nebyl jeden z těch, co se podepsali pod některou z těch tisíců rezolucí žádajících pro všechny nejvyšší tresty. Možná bych si tenkrát i řek, že tu jejich vinu komunisti přece jen trochu zveličujou, možná, ale jak jsem ten proces teď viděl, tak si umim čim dál tim hůř představit, že by mě mohlo napadnout, že by taky třeba mohli bejt nevinní úplně. Nezbývá, než věřit, že Boží mlýny melou - a že navzdory tomu, že za proces nikdy nikdo nenesl žádnou odpovědnost (vyjma Brožový v r. 2007, ale to se ani nedá počítat), tak že všem těm Trudákům, Vieskům, Urválkům, Brožovejm, ale i Cíglerům, Gottwaldům a spol. to jednou Někdo hezky spočítá. Mimochodem, obrat "inscenace procesu/soudu" kupodivu není dnešní interpretace faktickýho průběhu; sami komunisti v pokynech a scénářích k procesům tenhle termín používali (a to i ve zpětnym hodnocení "výkonů" jednotlivých akterů v rámci procesu - prokurátorů, soudců atd.). Tolik jenom (i k dnešním) prohlášením např. soudružky Semelové, která si dovoluje tvrdit, že výpovědi vynucený nebyly atd. (02.04.2015) (menej) (viac)