Nanking! Nanking!
Nanjing! Nanjing!
City of Life and Death
Réžia:
Chuan LuScenár:
Chuan LuKamera:
Yu CaoHrajú:
Ye Liu, Yuanyuan Gao, Hideo Nakaizumi, Wei Fan, Yiyan Jiang, Rjú Kohata, John Paisley, Bin Liu, Sam Voutas, Beverly Peckous, Júko Mijamoto, Junichi Kajioka (viac)Obsahy(2)
Jedna z nejkrutějších událostí dvacátého století dostává drásavé memento v podobě kontroverzního filmu, jenž zobrazuje osudy postav z různých stran masakru. Rozsáhlý masakr válečných zajatců, zabíjení civilního obyvatelstva a hromadné znásilňování, k němuž došlo v průběhu sedmi týdnů po dobytí tehdejšího čínského hlavního města Nanking japonskou armádou 13. prosince 1937, dodnes představuje citlivé téma v obou zemích. Navzdory řadě svědectví, několika doznání, i závěrům některých japonských historiků stále oficiální vládní zástupci a především národní konzervativci v Japonsku události zpochybňují, i přímo popírají. Mladý čínský režisér Lu Chuan, jenž se do povědomí mezinárodních diváků zapsal oceňovaným existenciálně laděným thrillerem z Tibetské náhorní plošiny Horská hlídka, k ožehavému námětu přistoupil bez národních sentimentů. Vytvořil fenomenální dílo, jež v zahraničí sklidilo řadu cen a doma se stalo hitem, ale současně vyvolalo i vlnu nevole. Lu si totiž na rozdíl od předchozích i následujících pojednání o nankingském masakru nevybírá jednu reálnou osobnost či fiktivní figuru, okolo níž by vystavěl tradičně pojaté drama. Namísto toho přináší nelineární mozaiku událostí, jimiž diváky provádí asi tucet postav z různých společenských vrstev i stran masakru. Vedle čínských vojáků a civilistů či členů Mezinárodního výboru pro nankingskou bezpečnost, složeného z cizinců přítomných v městě před dobytím, se tak zaměřuje i na několik figur z japonské strany, především pak na řadového vojáka Kadokawu posléze povýšeného na seržanta. Právě jeho vyobrazení coby empatického člověka, drásaného okolním utrpením a ohlodávaného tlakem svých druhů i válečné mašinérie, vyvolalo v Číně vlnu nevole a dokonce i výhružek na adresu režiséra. Přitom film nikterak neznevažuje oběti masakru, ale naopak právě díky svému rozvolněnému impresivnímu vyprávění podává jeho drasticky realistický obraz prostý přemrštěného patosu či opulentní výpravnosti. Ačkoli tvůrci měli k dispozici vysoký rozpočet, film zaujme právě tím, jak se straní tradičních způsobů, jimiž jsou velké historické události obvykle zobrazovány. Celý snímek byl natočený na černobílý materiál a z hlediska kamery využívá jednak reportážní bezprostřednost s převládajícími detailními záběry a expresivním střihem, ale často také komplikované kompozice s velkou hloubkou ostrosti a několika paralelními plány akce. Po právu také podstatná část ocenění, která Nanking! Nanking! získal, byla určena kameramanovi Cao Yu. Snímek se také minimálně uchyluje k užití hudebního podkresu, naopak nechává emocionalitu scén vyznít přes syrový chaos ruchů a hlasů. Vzniklo tak devastující pojednání o velkoměstě, z jehož budov se staly ruiny, ulice byly poseté sutí a mrtvolami a kde smrt přicházela zcela bez varování, ale i ta byla ve výsledku spíše vykoupením z existence plné bolesti, bezmoci a šílenství. Jako takový představuje film adekvátní pomník jedné z nejděsivějších epizod dvacátého století. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (137)
Velmi drsné černobílé drama o zvěrstvech v Nankingu. Film nemá hlavního hrdinu, a tak sleduje během sedmi týdnů počínání několika obyvatel Nankingu a zároveň i japonského vojáka a samozřejmě Johna Rabeho. Tyhle dva filmy dokážou věrně a přesně dokreslit danou situaci v Nankingu. Film tak není pouze jednostranou záležitostí, což by nejeden od čínských tvůrců čekal. Je až s podivem jak moc se film dokáže vyhýbat patosu (i když ne vždy samozřejmě). Snímek je velmi naturalisticky a sugestivně natočen. Nabízí se srovnání s neméně silnými filmy o 2. Světové válce jako Jdi a Dívej se, Saulův syn či Oskar Schindler. A ani v této konkurenci se Nanking! nanking! neztratí. 9/10. ()
Vzhľadom na zverstvá, ktoré sa v Nankingu 1937 udiali, pomerne umiernený film, zároveň však naznačuje rôzne variácie beštiality. Krvavé udalosti sú videné prevažne z pohľadu agresorov - japonských vojakov - možno v snahe vyhnúť sa jednostrannosti a emotívnemu jatreniu starých rán. Réžia sa čiernobielym snímkom snaží o vecnosť a realistický obraz, ktorý má silu zapôsobiť na diváka. ()
Velmi krutý snímek, který díky skoro dokumentárnímu pojetí působí dost silným dojmem. Bohužel i snímek o sebesmutnějším a sebedrsnějším konfliktu musí podle mě diváka nejen šokovat, ale i "bavit". A to Nanking Nanking moc nedělá. Jde o kvalitní zobrazení tohoto u nás malo známého válečného konfliktu, ale jako film je to celkem nudné spojení drsných scén slabým příběhem a nevýraznými postavami. Jako dokument byt o fungovalo líp. ()
Zpracování Nankingu je podle mě daleko od dokonalosti, a právě to ho tlačí na stupnici dolů. Jsou tu neochvějné klady, silné okamžiky, úplný závěr s fotkami, naturalističnost některých scén. Ale jsou tu i ty zbylé věci, nějaké ty samoúčelné scénky, ale hlavně to, že ve filmu se sice mluví jen o Nankingu - a přitom se o něm nic nedozvíme. Vskutku, historii 2. světové války v Číně mám celkem zvládnutou, a tak mě přímo 'uchvacovalo', že, krom pár vět na začátku, ve filmu není nic. Jediná zobrazená souvislost je, že 'je válka', a tak vidíme jen choulící se uprchlíky a ďábelské Japonce bez duše. Je to sice příběh zaměřený na osudy konkrétních lidí, ovšem je to snad první příběh nějakého masakru, který diváka nutí, aby po filmu šel do knihovny a sám si zjistil, o co že ve filmu šlo - kromě toho, že jedna parta vyvraždila druhou. Řeknu to takhle, to, že Japonci dobyli město a popravovali, se stávalo pořád; dozvíme se ale ve filmu, proč koukáme právě na Nanking? :) Ten konec hodně přidal dopadu, jinak bych šel níž, ale tohle tomu doopravdy odpustit nejde. ()
Když jsem přednedávnem sledoval film John Rabe- Ctihodný občan Třetí říše, přišlo mi neuvěřitelné, že by se německý průmyslník (jehož zásluhy nelze zpochybnit) dokázal s japonskými vojáky vždy domluvit...a zabránit nejhoršímu (aspoň co se jeho bezpečné zóny týkalo). Tento syrový, realistický snímek, sledující japonská zvěrstva z perspektivy několika postav (včetně seržanta sžíraného svědomím) mě přesvědčil o tom, že jsem měl pravdu. ()
Galéria (59)
Fotka © Media Asia Distribution
Reklama