Réžia:
Kihači OkamotoScenár:
Šinobu HašimotoKamera:
Hiroshi MuraiHudba:
Masaru SatóHrajú:
Tacuja Nakadai, Mičijo Aratama, Júzó Kajama, Toširó Mifune, Kei Sató, Kó Nišimura, Takamaru Sasaki, Kamatari Fudžiwara, Hiroši Hasegawa, Šódži Óki (viac)Obsahy(1)
Bouřlivá léta pádu šógunátu charakterizují nekonečné likvidace nepohodlných osob a konflikty procísařských a šógunátních skupin. Na pozadí těchto událostí prochází jako přízrak smrti muž jménem Rjúnosuke Cuke, jenž ovládá meč s bravurou mistra, ale jehož duše je zlá a krutá. Zůstávají za ním mrtvoly politicky aktivních osob i obyčejných lidí. Ovšem vše souvisí se vším a jeden čin neodvratně ovlivňuje činy druhých. Jedho smrt si přeje stále více lidí, ale je vůbec možné zastavit zosobněné zlo? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (58)
70% Překvapil mě hodně komplexní rozvinutý příběh se spoustou dějových linek a odchylek, které postupně směřují k velkému vyvrcholení, které ovšem předčasně pochovává hodně netradiční, ale podle mě vynikající konec. Tatsuya Nakadai podle mě nezvládá obsáhnout zlo v duši Ryunusukeho a volba trochu charakternějšího herce by byla mnohem lepší, ale zas chápu - komu by se tahle role chtěla hrát. Mifune je naopak skvělý a scéna jeho souboje s bandou lotrů ve sněhové vánici je top. ()
Azda najdémonickejší japonský historický opus. Veľkú zásluhu na tom má dokonalé stvárnenie stelesneného zla v podaní Tacuja Nakadaia. Film sa vyznačuje kvalitným spracovaním, výbornou psychologickou štúdiou človeka a hoci sa nedokáže ubrániť v strednej časti istej rozvláčnosti, určite si zaslúži pozornosť. ()
Chvílemi jsem se ztrácel v tom kdo je kdo z vedlejších postav a i díky tomu pro mě dostalo jednání některých postav nějaké obrysy až někdy v půlce filmu. Přesto i tak mě film odkázal dostatečně vtáhnou, a to především skvělou atmosférou a parádními souboji (mě osobně se nejvíce líbil ten "plakátový" první). Škoda jen, že jako první část nikdy nedokončené trilogie, to finále končí trochu do prázdna. ()
Mrzí mne, že pokračování nebylo natočeno, protože díky tomu se mnohé postavy a jejich motivace stávají nefunkční a jen zbytečně rozmělňují děj (který již realizoval Kendži Misumi). Také si nejsem až tak jist Nakadaiovým výkonem. Zdálo se mi, že místy poněkud přehrával. V hromadných bojích zase vojáci na Rjúnosukův meč vysloveně nabíhají a to na mě působilo strojeně. Přesto se jedná o velice dobrý čanbara film. - - - *** a 1/2 ()
Meč je duší samuraje. Pokud je mysl bojovníka zlá, je zlý i jeho meč. Režisér Kihači Okamoto se během své tvůrčí dráhy pohyboval vždy jednou nohou ve vysokorozpočtových studiových zakázkách a druhou v nezávislých autorských produkcích a přesně takové je i jeho vrcholné dílo z žánru samurajských filmů. Na jedné straně se pyšní hvězdným hereckým obsazením, velkolepou vizuální kompozicí a ohromujícím množstvím úchvatně natočených soubojů na meče. Na druhé straně žánr samurajského filmu dalece překračuje prozkoumáváním temných stránek lidské duše a dokonce ho rozkládá demytizací ikony samuraje a obrácením základních žánrových pravidel proti divákovi a jeho očekáváním. ()
Galéria (21)
Fotka © Le Pacte
Reklama